Studium psychologie patří v současné době k jednomu z nejžádanějších oborů. Znalost mezilidských vztahů a správné komunikace se ukazuje jako vhodný pomocník v řadě profesí, a to nejen pro absolventy společenských věd. Vysoká konkurence na českých školách se však v době, kdy studium v zahraničí již není žádnou výjimkou, přestává být neřešitelným problémem. V čem se odlišuje psychologie v České republice a Velké Británii, čtěte ve středečních The Student Times.
Rozhodnete-li se, že věda o vnitřním světě člověka je cesta, kterou se chcete ubírat, již při vykročení vás čeká nelehké rozhodnutí: Kam? Náročná příprava na většinu nabízených univerzit, jako i odlišnost v zaměření, podstatně ovlivňují výběr.
V České republice můžete psychologii studovat jako bakalářský a dále navazující magisterský obor, či rovnou magisterský; a to prezenční i kombinovanou formou, jednooborově či dvouoborově. Dle statistik se nejkvalitnější výuky dostává na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Ta jako jediná také udržuje pětileté magisterské (jednooborové) studium.
Co se týče dvouoboru, například na Fakultě sociálních studií v Brně je kombinace možná se žurnalistikou, sociologií, mezinárodními vztahy i dalšími obory. Větší rozhled a možnost pracovního uplatnění vede studenty právě k této variantě, nevýhodou je, že práci ve zdravotnictví jako klinický psycholog lze v Česku vykonávat jen s psychologií jednooborovou magisterskou, a to navíc včetně dalších let speciální akreditace.
Bakalářská psychologie dává teoretický základ a je uplatnitelná především na pozicích sociálních pracovníků a asistentů psychologů. Ovšem v Česku právě kvůli specializaci až ve studiu magisterském je případný rozvoj prakticky nemožný, a tak se navazující studium stává téměř samozřejmostí. Působit lze pak především v poradnách, ve firmách jako personalista, v reklamě nebo soudnictví.
V Británii snadno najde práci 61 procent absolventů bakalářské psychologie
Zde je zásadní rozdíl oproti Velké Británii, kde lze poradenství vykonávat pouze s titulem Ph.D. a svého konzultanta má téměř každá firma – u nás něco nemyslitelného. Jinak je tomu i u bakaláře, kde zhruba 61 procent absolventů nemá problém najít práci (ekonomie je s 59 procenty překvapivě na posledním místě).
„Lidé s bakalářským titulem z psychologie jsou v Británii třetí nejlépe zaměstnatelní vysokoškoláci. S psychologií tam můžete pracovat v lidských zdrojích, jako sociální pracovníci, ale klidně dělat i něco, co s ní není tak spojeno, prakticky všechna zaměstnání, kde člověk přijde do styku s lidmi,“ říká Lenka Gollová, studentka Birmingham City University.
Máte-li ambice vykročit v profesním životě za hranice země, nejlepší pozici budete mít s diplomem z Univerzity Karlovy v Praze. Její přijímací řízení je považováno za nejnáročnější v republice a požadavky se poměrně blíží zahraničním poměrům, minimálně v prověřování rychlosti a efektivity práce.
Testy na faktické znalosti v prvním kole jsou omezené na několik minut a ústní kolo, sestavené z analýzy videa a dvou komisí, důkladně prověří vaši schopnost reagovat i váš zájem o daný obor množstvím absolvované praxe a přečtené odborné literatury. Důraz je přitom ale stále více kladen na faktické znalosti, než je tomu ve Spojeném království, které má pouze ústní kolo a věnuje většinu času schopnosti pohotově reagovat a tvořit argumenty.
S titulem ze společenských věd se práce v Británii hledá snadněji než u nás
Samostatná práce je upřednostňována i dále v celém studium. „Fakulta nám volí rozvrh i předměty, do školy chodím čtyřikrát týdně a to jen na dvě hodiny, studium je postavené zejména na samostatné práci. V prvním semestru ani nemáme zkoušky, v rámci každého předmětu jen píšeme eseje na témata, která nás zaujala,“ pokračuje Lenka Gollová.
Absolventi společenských oborů jsou v Anglii celkově podporováni více než u nás. Právě pro schopnost kritického myšlení, analyzování dat a efektivní prezentaci bez ohledu na jejich vlastní zaměření jsou vítanými spolupracovníky ve firmách.
Studium psychologie i rozvíjení kariéry je v Británii viděno jako snazší oproti tomu v Česku, ovšem pravděpodobně za cenu menší disciplíny. Ta je u nás, kde se teprve rozvíjí post psychologa coby personalisty, ať už ve firmě (manažerská psychologie) nebo například ve vrcholovém sportu (psychologie koučování), zatím relativně potřeba.
Bottom line: V zahraničí je evidentně lepší uplatnění psychologie a příbuzných oborů. V čem vidíte problém u nás?
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist