Opravdu veřejná místa: Tři obrázky, problémy a doporučení k práci pro stát - pro nás všechny

Na začátek mám čtyři otázky. Kolik stojí letadlo? Jak drahé je studium na Harvardu? Jaké jsou náklady na volbu amerického prezidenta? A co to má všechno společného s veřejnými místy?

Odpovědi:

60 takovýchto letadel

nebo 4 roky studia na Harvardu pro 40 tisíc studentů

nebo volba amerického prezidenta stojí zhruba stejně.

A zhruba stejně platí i český stát svým zaměstnancům (zdroj opět v odkazu, zhruba 130 miliard korun). Takže toto mají společného, ale k čemu je to dobré? Nejméně k upozornění, že se jedná o velkou částku a že je toto téma důležité.

Vzhledem k této velikosti a důležitosti bude pro mnohé překvapivé se dozvědět:

1. Jak málo jsou informace o neobsazených veřejných pracovních místech zveřejňovány (když už je obsazení volných pozic otevřeno veřejnosti, je většinou umístěno na webových stránkách, ale ne na jednom stejném místě a ne společně s ostatními podobnými nabídkami).
2. Jak málo se stát snaží být dobrým příkladem ostatním zaměstnavatelům (ve smyslu zásady #10 a včetně inzerce volných míst v bodě výše a potenciálního porušování zákoníku práce nemocnicemi se veřejný sektor nejeví jako premiant v přístupu ke svým stávajícím i budoucím zaměstnancům).
3. Jak málo toho o veřejných pracovních místech víme (například není jednoduché zjistit kolik stát platí svým zaměstnancům - číslo výše je jedna z možností - ani jestli se třeba toto číslo měnilo v návaznosti na sliby politiků v minulosti).

Píši o veřejných pracovních místech. Přeji si, aby tato místa byla opravdu veřejná. Pracovní místa ve veřejných institucí jsou totiž často veřejná jen formálně a méně reálně. Nové pozice nejsou inzerovány tak efektivně, jak by mohly. Veřejný sektor není tak flexibilním zaměstnavatelem, aby inspiroval soukromý sektor. Veřejnost toho o lidech, kteří pro ni pracují, příliš mnoho neví. Ano, řešení těchto komplexních (zásada #2) problémů není jednoduché. Ale někde se na cestě k opravdu veřejným pracovním místům musí začít.

Navrhuji následující tři rychlá doporučení (a v závorce kdo by je měl realizovat):

1. Vytvořit web s nabídkami míst (V prvním kroku - například posbírání existujících nabídek online alespoň v jedné oblasti veřejného sektoru - nejspíše dobrovolníci (jsem první z nich - zájemci o spolupráci nechť mi napíší email), později nejspíše veřejný sektor nebo podnikatel).
2. Zvýšit podíl částečných úvazků (Politici, vedoucí státní úředníci a další lídři veřejného sektoru by se měli zasadit o změnu, tady to za veřejný sektor nikdo jiný neodpracuje.).
3. Analyzovat veřejná pracovní místa (S Petrem Bouchalem na podobné analýze pracujeme a až to bude za několik měsíců hotové, tak se jistě pochlubíme, včetně odkazů na existující literaturu a doplnění detailů k zjednodušené rovnici výše: zvolení Obamy = objem platů ve státním sektoru).

Prezentováno poprvé v rámci Bořit a ničit a Open data pivo #5, kde jsem se uvedl jako "Jmenuji se Petr Janský, narodil jsem se v Brně, su z Kuřimi a pracuji jako ekonom na Univerzitě Karlově a Akademii věd v Praze."