Na začátek mám čtyři otázky. Kolik stojí letadlo? Jak drahé je studium na Harvardu? Jaké jsou náklady na volbu amerického prezidenta? A co to má všechno společného s veřejnými místy?
Odpovědi:
60 takovýchto letadel
nebo 4 roky studia na Harvardu pro 40 tisíc studentů
nebo volba amerického prezidenta stojí zhruba stejně.
A zhruba stejně platí i český stát svým zaměstnancům (zdroj opět v odkazu, zhruba 130 miliard korun). Takže toto mají společného, ale k čemu je to dobré? Nejméně k upozornění, že se jedná o velkou částku a že je toto téma důležité.
Vzhledem k této velikosti a důležitosti bude pro mnohé překvapivé se dozvědět:
- Jak málo jsou informace o neobsazených veřejných pracovních místech zveřejňovány (když už je obsazení volných pozic otevřeno veřejnosti, je většinou umístěno na webových stránkách, ale ne na jednom stejném místě a ne společně s ostatními podobnými nabídkami).
- Jak málo se stát snaží být dobrým příkladem ostatním zaměstnavatelům (ve smyslu zásady #10 a včetně inzerce volných míst v bodě výše a potenciálního porušování zákoníku práce nemocnicemi se veřejný sektor nejeví jako premiant v přístupu ke svým stávajícím i budoucím zaměstnancům).
- Jak málo toho o veřejných pracovních místech víme (například není jednoduché zjistit kolik stát platí svým zaměstnancům - číslo výše je jedna z možností - ani jestli se třeba toto číslo měnilo v návaznosti na sliby politiků v minulosti).
Píši o veřejných pracovních místech. Přeji si, aby tato místa byla opravdu veřejná. Pracovní místa ve veřejných institucí jsou totiž často veřejná jen formálně a méně reálně. Nové pozice nejsou inzerovány tak efektivně, jak by mohly. Veřejný sektor není tak flexibilním zaměstnavatelem, aby inspiroval soukromý sektor. Veřejnost toho o lidech, kteří pro ni pracují, příliš mnoho neví. Ano, řešení těchto komplexních (zásada #2) problémů není jednoduché. Ale někde se na cestě k opravdu veřejným pracovním místům musí začít.
Navrhuji následující tři rychlá doporučení (a v závorce kdo by je měl realizovat):
- Vytvořit web s nabídkami míst (V prvním kroku - například posbírání existujících nabídek online alespoň v jedné oblasti veřejného sektoru - nejspíše dobrovolníci (jsem první z nich - zájemci o spolupráci nechť mi napíší email), později nejspíše veřejný sektor nebo podnikatel).
- Zvýšit podíl částečných úvazků (Politici, vedoucí státní úředníci a další lídři veřejného sektoru by se měli zasadit o změnu, tady to za veřejný sektor nikdo jiný neodpracuje.).
- Analyzovat veřejná pracovní místa (S Petrem Bouchalem na podobné analýze pracujeme a až to bude za několik měsíců hotové, tak se jistě pochlubíme, včetně odkazů na existující literaturu a doplnění detailů k zjednodušené rovnici výše: zvolení Obamy = objem platů ve státním sektoru).
Prezentováno poprvé v rámci Bořit a ničit a Open data pivo #5, kde jsem se uvedl jako "Jmenuji se Petr Janský, narodil jsem se v Brně, su z Kuřimi a pracuji jako ekonom na Univerzitě Karlově a Akademii věd v Praze."
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist