Dohoda o obohacování v Íránu: Zachování statusu quo, či Mnichov II?

Dohoda, která byla v Ženevě tuto neděli podepsána, je volně dostupná v originálu zde. Český tisk se jí též obšírně věnoval. Ti, kdo podepisovali, dohodu oslavují. Její text je ale dle Izraele velmi zvláštní. V podstatě v Tel Avivu říkají, že Írán nemusí nic moc měnit, ostatní země budou měnit mnohé, zejména rušit četné sankce. Hrozba v očích Izraele rozhodně nezmizela. Izrael nebyl k jednáním přizván, i když se ho tato dohoda asi nejvíce týká.

Pro technokraty uvedu odstavec detailů z Ženevy:

• Dle této dohody polovinu dnešního UF₆ obohaceného na 20 % převede Írán na UO₂ pro svůj výzkumný jaderný reaktor. Druhou polovinu UF₆ naředí pod 5% obohacení. Problém může být v tom, že Írán nemá uran obohacený na 20 %, on má uran obohacený mezi 5 % a 20 %, ale rozhodně méně než 20 %. O tomto uranu smlouva explicitně nemluví.
• Všechen UF₆ obohacený na 5 % má Írán převést na UO₂, až bude mít na to linku. Tuto linku ale Írán nemá a dost možná ani za půlrok nebude mít.
• Írán nebude obohacovat přes 5 % v příštím půlroce. Je zvláštní, stále může obohacovat mezi 5 a 20 procenty, nebo začít za 7 měsíců.

Pokud k dohodě není nějaká "implementační vyhláška", nemusí Íránci dělat vlastně nic nového. Jde o status quo, to Izrael irituje. Íránci asi udělají nějaké další vstřícné gesto, mají nového prezidenta a jde jim o dohodu na další půlrok. Ovšem jen to Izrael neuklidní, těm vadí právě dnešní situace. Zvláště teď, kdy Saúdská Arábie tajně objednává jaderné hlavice u Pákistánců. A Izrael se o sebe, co se týče jaderných technologií, vždy dokázal postarat sám, ale to jsem uvedl už dříve.

A proč v Tel Avivu mluví o Mnichovu II? Inu, Česko je dnes vlastně jediná evropská země, která je proizrealská.