Na summitu Evropské unie, který se konal od 27. do 29. listopadu, měly být parafovány dohody o přidružení Moldavska, Gruzie a Ukrajiny. Tímto aktem měl být celý dvoudenní summit slavnostně ukončen. Týden předtím však Ukrajina zrušila své přípravy na parafování smlouvy a na rozdíl od dalších dvou uvedených zemí v pátek nic nepodepsala. Rozhodnutí ukrajinské vlády vyvolalo vlnu nepokojů a do ulic vyšly desetitisíce lidí. Spekuluje se i o vlivu Ruska.

Ukrajina měla 29. listopadu parafovat smlouvu o přidružení k Evropské unii a oficiálně tak zahájit období integrace sloužící k postupné reformaci a přizpůsobení se normám Unie. Mezi ně patří například stabilizace ekonomiky nebo přizpůsobování průmyslu tak, aby vyhovoval evropským standardům.

Smlouva společně s následujícím obdobím přináší integrujícím se zemím i jisté výhody. Nezaručuje ale, že se země stane plnohodnotným členem. Tím se země stane až po skončení integračního období a podpisu smlouvy o přidružení.

Za vším hledej Rusko

„Není to nic jiného než oprátka na krk. Nevěděli bychom, jak přežít tento ani příští rok. Máme mnoho vlastních problémů, a ještě máme přijmout závazky vůči EU?“ ptal se ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Reagoval tak na otázky novinářů, kteří se dožadovali vysvětlení, proč Ukrajina upustila od parafování smlouvy.

Podle Janukovyče je v případě přidružení možné očekávat jisté kroky Ruska. To vyhrožuje, že by omezilo dodávky plynu nebo také přerušilo společné rusko-ukrajinské projekty a zavedlo celní bariéry. „Rusko navrhlo, abychom podpis odložili a zahájili s ním rozhovory, ale nebyla tu žádná ultimáta,“ řekl ukrajinský premiér Mykola Azarov.

V návaznosti na tyto události si Ukrajina stanovila podmínku podpisu. Smlouvu podepíše pouze v případě, že dostane k dispozici evropský stabilizační fond, který by měl zajistit podporu ukrajinské ekonomiky a umožnit, aby se z ruské reakce zotavila. „Každý rok potřebujeme nejméně dvacet miliard eur a do roku 2017 přibližně 160 miliard,“ vysvětlil Janukovyč, avšak nesdělil nic bližšího o uváděné sumě. Brusel nabídl ukrajinské vládě 610 milionů eur, ale tato nabídka Ukrajinu nepřesvědčila.

Boj o Tymošenkovou

Další oblastí sporů se stala diskuse ohledně vězněné bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové. Její propuštění požaduje Evropská unie s tím, že je to její podmínka pro parafování přidružovací smlouvy. Janukovyč se však nechal slyšet, že její propuštění, či věznění má řešit soud a ne EU. Tymošenková je ve vězení za údajnou zpronevěru mnoha milionů dolarů při domlouvání smluv o distribuci zemního plynu z Ruska a také za škody, které vznikly po podpisu nevýhodné smlouvy o dovozu.

„Dnes není třeba osvobodit jen politické vězně. Je třeba vysvobodit Ukrajinu. Tím, že s námi dohodu podepíšete, pomůžete celému jednomu národu překročit civilizační propast vytvořenou pomýlenými ideologiemi a agresivními říšemi. Učiňte ještě jeden důležitý krok směrem k úplnému sjednocení Evropy,“ napsala Tymošenková v otevřeném dopise, který zveřejnili její blízcí. 

Ukrajinci vyšli do ulic

Vládní rozhodnutí o odstoupení od přidružovací smlouvy vyvolalo vlny nepokojů po celé Ukrajině. Desetitisíce lidí vyšly do ulic kromě Kyjeva i ve Lvově. Demonstrace trvají už od 21. listopadu a neustávají. Shromáždění se účastní rovněž studenti, a to i přesto, že ministerstvo školství vyhlásilo, že pokud budou studenti demonstrovat a zanedbávat své studium, odebere jim veškerá stipendia i jiné výhody. Na Ukrajině je studium bráno jako studentská práce a studenti do školy musí pravidelně docházet.

Studentská stávka trvá od úterý a upozorňuje na nesouhlas studentů s vládními kroky. První se do stávky zapojili studenti největší ukrajinské vysoké školy Tarase Ševčenka v Kyjevě. Stávku podle ukrajinských médií podpořily i další univerzity, jako například univerzita ve Lvově, Těrnopilu nebo také ve Vinnici.

Naopak na jihovýchodě země se odložení podpisu těší kladné odezvě. „Ukrajinská ekonomika není na integraci s EU připravena, musíme vyčkat vhodnějšího okamžiku. Nesmíme dopustit, abychom ztratili pracovní místa a destabilizovali ekonomiku,“ prohlásil studentský vůdce Sergej Lapenko.

Hospodářské problémy má řešit EU s Ruskem

„Znovu jsme vyslechli Janukovyčovy úvahy. Nehovořil o podpisu ani o smlouvě, mluvil jen o hospodářských problémech Ukrajiny. Chce, aby tyto problémy řešila Evropská unie společně s Ruskem,“ uvedla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová poté, co skončila úvodní večeře zahajující summit.

Ukrajinský prezident Janukovyč také navrhl, aby byla sestavena komise ze zástupců EU, Ukrajiny a Ruska, která by se zabývala hospodářskými problémy na Ukrajině a pomáhala Kyjevu v jejich řešení. Na tento návrh však EU nepřistoupila s tím, že nevidí důvod, proč by mělo Rusko zasahovat do vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií.

Bottom line: O peníze jde vždy až na prvním místě. Přistoupili byste na podmínky prezidenta Janukovyče vy?