Na summitu Evropské unie, který se konal od 27. do 29. listopadu, měly být parafovány dohody o přidružení Moldavska, Gruzie a Ukrajiny. Tímto aktem měl být celý dvoudenní summit slavnostně ukončen. Týden předtím však Ukrajina zrušila své přípravy na parafování smlouvy a na rozdíl od dalších dvou uvedených zemí v pátek nic nepodepsala. Rozhodnutí ukrajinské vlády vyvolalo vlnu nepokojů a do ulic vyšly desetitisíce lidí. Spekuluje se i o vlivu Ruska.
Ukrajina měla 29. listopadu parafovat smlouvu o přidružení k Evropské unii a oficiálně tak zahájit období integrace sloužící k postupné reformaci a přizpůsobení se normám Unie. Mezi ně patří například stabilizace ekonomiky nebo přizpůsobování průmyslu tak, aby vyhovoval evropským standardům.
Smlouva společně s následujícím obdobím přináší integrujícím se zemím i jisté výhody. Nezaručuje ale, že se země stane plnohodnotným členem. Tím se země stane až po skončení integračního období a podpisu smlouvy o přidružení.
Za vším hledej Rusko
„Není to nic jiného než oprátka na krk. Nevěděli bychom, jak přežít tento ani příští rok. Máme mnoho vlastních problémů, a ještě máme přijmout závazky vůči EU?“ ptal se ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Reagoval tak na otázky novinářů, kteří se dožadovali vysvětlení, proč Ukrajina upustila od parafování smlouvy.
Podle Janukovyče je v případě přidružení možné očekávat jisté kroky Ruska. To vyhrožuje, že by omezilo dodávky plynu nebo také přerušilo společné rusko-ukrajinské projekty a zavedlo celní bariéry. „Rusko navrhlo, abychom podpis odložili a zahájili s ním rozhovory, ale nebyla tu žádná ultimáta,“ řekl ukrajinský premiér Mykola Azarov.
V návaznosti na tyto události si Ukrajina stanovila podmínku podpisu. Smlouvu podepíše pouze v případě, že dostane k dispozici evropský stabilizační fond, který by měl zajistit podporu ukrajinské ekonomiky a umožnit, aby se z ruské reakce zotavila. „Každý rok potřebujeme nejméně dvacet miliard eur a do roku 2017 přibližně 160 miliard,“ vysvětlil Janukovyč, avšak nesdělil nic bližšího o uváděné sumě. Brusel nabídl ukrajinské vládě 610 milionů eur, ale tato nabídka Ukrajinu nepřesvědčila.
Boj o Tymošenkovou
Další oblastí sporů se stala diskuse ohledně vězněné bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové. Její propuštění požaduje Evropská unie s tím, že je to její podmínka pro parafování přidružovací smlouvy. Janukovyč se však nechal slyšet, že její propuštění, či věznění má řešit soud a ne EU. Tymošenková je ve vězení za údajnou zpronevěru mnoha milionů dolarů při domlouvání smluv o distribuci zemního plynu z Ruska a také za škody, které vznikly po podpisu nevýhodné smlouvy o dovozu.
„Dnes není třeba osvobodit jen politické vězně. Je třeba vysvobodit Ukrajinu. Tím, že s námi dohodu podepíšete, pomůžete celému jednomu národu překročit civilizační propast vytvořenou pomýlenými ideologiemi a agresivními říšemi. Učiňte ještě jeden důležitý krok směrem k úplnému sjednocení Evropy,“ napsala Tymošenková v otevřeném dopise, který zveřejnili její blízcí.
Ukrajinci vyšli do ulic
Vládní rozhodnutí o odstoupení od přidružovací smlouvy vyvolalo vlny nepokojů po celé Ukrajině. Desetitisíce lidí vyšly do ulic kromě Kyjeva i ve Lvově. Demonstrace trvají už od 21. listopadu a neustávají. Shromáždění se účastní rovněž studenti, a to i přesto, že ministerstvo školství vyhlásilo, že pokud budou studenti demonstrovat a zanedbávat své studium, odebere jim veškerá stipendia i jiné výhody. Na Ukrajině je studium bráno jako studentská práce a studenti do školy musí pravidelně docházet.
Studentská stávka trvá od úterý a upozorňuje na nesouhlas studentů s vládními kroky. První se do stávky zapojili studenti největší ukrajinské vysoké školy Tarase Ševčenka v Kyjevě. Stávku podle ukrajinských médií podpořily i další univerzity, jako například univerzita ve Lvově, Těrnopilu nebo také ve Vinnici.
Naopak na jihovýchodě země se odložení podpisu těší kladné odezvě. „Ukrajinská ekonomika není na integraci s EU připravena, musíme vyčkat vhodnějšího okamžiku. Nesmíme dopustit, abychom ztratili pracovní místa a destabilizovali ekonomiku,“ prohlásil studentský vůdce Sergej Lapenko.
Hospodářské problémy má řešit EU s Ruskem
„Znovu jsme vyslechli Janukovyčovy úvahy. Nehovořil o podpisu ani o smlouvě, mluvil jen o hospodářských problémech Ukrajiny. Chce, aby tyto problémy řešila Evropská unie společně s Ruskem,“ uvedla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová poté, co skončila úvodní večeře zahajující summit.
Ukrajinský prezident Janukovyč také navrhl, aby byla sestavena komise ze zástupců EU, Ukrajiny a Ruska, která by se zabývala hospodářskými problémy na Ukrajině a pomáhala Kyjevu v jejich řešení. Na tento návrh však EU nepřistoupila s tím, že nevidí důvod, proč by mělo Rusko zasahovat do vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií.
Bottom line: O peníze jde vždy až na prvním místě. Přistoupili byste na podmínky prezidenta Janukovyče vy?
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist