Spáchá-li pachatel v organizaci podvod, musí předtím zpravidla obejít nastavené kontroly, mailovat a telefonovat se spolupachatelem, využít slabé místo v kontrolním systému, zmanipulovat účetní záznamy, zfalšovat dokumenty nebo tajně jednat s třetí stranou. Při všech těchto činnostech za sebou zanechá stopy - budoucí důkazy.

Proč se však organizacím v Česku a na Slovensku nedaří tyto důkazy získat? Jak potvrdil průzkum o výskytu podvodů v Česku a na Slovensku za rok 2011, který zveřejnily společnosti Surveilligence, TPA Horwath a asociace ACCA, zhruba čtvrtina českých a dvě pětiny slovenských firem nevyvodily právní kroky proti pachatelům podvodů právě z důvodů nedostatku důkazů. V zahraničí jsou na tom podle celosvětových průzkumů výrazně lépe. Např. podle Report to the Nations 2012, publikovaného celosvětovou asociací certifikovaných vyšetřovatelů podvodů ACFE, pouze třetina organizací nepostoupí odhalené podvodné jednání na orgány činné v trestním řízení, a z této třetiny tak neučiní pouze osm procent z důvodu nedostatku důkazů.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se