První pokusy sociálně zabezpečit občany, kteří nemohou pracovat a shánět obživu, ať už z důvodu nemoci, úrazu či stáří, nacházíme až na úsvitu moderních dějin. Do té doby ve středověku převládal názor, že péče o práceneschopné je věcí rodin či církevních institucí. Církev poskytovala hlavně almužny a přístřeší.

Feudálové řešili jen mimořádné situace spojené s koncentrací chudiny a z toho vzniklými sociálními bouřemi. V letech 1771 a 1781 byly například v rakouské monarchii vydány dva předpisy, tzv. penzijní normály, zakládající nárok na penze pro vdovy a sirotky po státních úřednících a druhý pro zaměstnance, kteří se po alespoň deseti letech uspokojivé služby stali neschopnými práce.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se