Cenzura v České televizi stále nevyřešena, zůstávají jen argumenty

Podezření, že veřejnoprávní televize zkresluje informace ve prospěch některých politických stran, započalo odvoláním moderátorky Daniely Drtinové z Událostí, komentářů a pokračovalo stížností čtyřiadvaceti zaměstnanců ČT. V dopise zaslaném Radě České televize upozorňují na dlouhodobé zásahy do reportáží, proti čemuž se ohradilo a za redakci postavilo 61 dalších redaktorů.

Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal většinu námitek, které zaměstnanci předložili Radě ČT, nepopírá. Pouze neshledává v postupu šéfredaktora Petra Mrzeny žádný problém; na zbylé stížnosti reaguje argumentem, že v jiných pořadech bylo vysílání „v pořádku“. Mrzena má však na starosti sekci Události, která je na ČT24 nejsledovanější, a v ostatních vstupech, jako jsou Události, komentáře, Hyde Park, 168 hodin a další, proběhlo vysílání mnohdy díky ochotě a proti vůli zaměstnanců ČT.

Šámal rovněž namítá, že se stížnosti věnují jen vysíláním politicky jednostranně zaměřeným (Hrad, ČSSD, SPOZ). „Materiál předložený Radě České televize uvádí dvanáct příkladů údajných pochybení za období posledního roku a půl, a zpochybňuje tedy dvě promile reportáží, které Česká televize pod mým vedením odvysílala. Věnuje se navíc pouze těm případům, které odkazují k jedinému politickému uskupení, a je tak především souborem nahodile a nepřesně interpretovaných situací,“ uvádí ve svém vyjádření.

Ve všech případech přišli s informacemi redaktoři sami, v jiných oblastech nebyly problémy s vysíláním zaznamenány. Ne všechny události byly pro neúspěšné ověření do stížnosti zahrnuty, jako například informace o utajované Lánské schůzce. Dle stěžovatelů se před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny pomyslná šedá ovlivňující zóna vystupňovala.

Stížnost vedla k odvolání dalších zaměstnanců

Kritizována byla například kauza viróza Miloše Zemana, u které došlo k výměně za archivy a vystřihnutí autentických scén den po přímém přenosu. Šámalovo zdůvodnění, že považoval za neetické událost zveřejňovat, se vzhledem k odvysílání přímého přenosu jeví jako nedostatečné. Nad ČT tak vyvstala otázka, zda jen nekriticky nepřijala informace, které dostala do Hradu, a uzpůsobila podle toho vysílání.

Mezi další problematické události patří vyznamenání Františka Čuby Milošem Zemanem, kdy nebyla uvedena jeho stranická příslušnost (SPOZ). Ředitel zpravodajství argumentuje tím, že uvedení je v předvolebních pravidlech nutné pouze v případě, že dotyčný v pořadu vystupuje. Fakt, že bylo možné uvést kteréhokoliv jiného vyznamenaného, nahrává domněnce, že ČT tímto způsobem prezidentovi stranila.

Po třech měsících od předání stížnosti se zásahy řešily na poradě s ředitelem zpravodajství. Následně byla odvolána ředitelka Nových médií Pavlína Kvapilová, která se od srpnového odvolání Drtinové aktivně přimlouvala za pozornost vedení vůči stížnostem. Odvolán byl i zástupce šéfredaktora zpravodajství Adam Komers, který se spolu s moderátorkou jako jediný pod dopis podepsal.

Komise, která měla spor vyřešit, byla vzápětí rozpuštěna

Do komise, která měla spor vyřešit, vybral Petr Mrzena pět členů: Barboru Osvaldovou, předsedkyni etické komise Syndikátu novinářů ČR a vedoucí katedry žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), Michala Šobra, pedagoga na katedře žurnalistiky FSV UK, Roba Camerona, pražského zpravodaje BBC, Jaromíra Volka, sociologa médií, a Danu Schmidt, dánskou novinářku českého původu.

Podle Drtinové ovšem způsob jejich výběru nebyl úplně v pořádku. „Ta jména nepochybně budí důvěru a jsou zárukou odbornosti. Podstatné je ale to, že je s námi nikdo dopředu nekonzultoval. Dozvěděli jsme se je až ve středu jako všichni ostatní. Pokud to mám říct přímo: ta jména ve mně důvěru budí, ale mechanismus, jakým sestava vznikla, ve mně důvěru nebudí. My jsme vůbec neměli možnost podílet se na výběru, nemohli jsme nominace nijak ovlivnit,“ uvedla v rozhovoru pro IHNED.cz.

Uvažovalo se o výběru jiných členů nebo jejich rozšíření na deset. Jména ovšem začala postupně ubývat. Nejdříve odstoupila Dana Schmidt, následně Michal Šobr, až nakonec ředitel ČT Petr Dvořák komisi rozpustil úplně. Podnět je dle něj neoprávněný, neboť nedošlo k porušení zákona ani etického kodexu ČT. Údajně zavede nová pravidla organizace práce, která například oddělí redaktorské a editorské pravomoci; rovněž vznikne interní editorální panel, který by měl podobným sporům předejít. Rada, jíž byla stížnost původně adresována, se tedy bude případem zabývat po Novém roce.

Bottom line: Do jaké míry by podle vás měla veřejnoprávní televize vyjadřovat svůj postoj vůči předkládaným informacím?