Pavlína Herentinová si splnila sen. Je součástí filmového štábu, pomáhá s realizací kulis a na place se potkává s hvězdami filmového plátna. Studentka Masarykovy univerzity v Brně se přihlásila do projektu FIND, přes který získala stáž v Art departmentu. Co zažila jako spolutvůrkyně filmového designu, s jakými známými herci se potkala a v kterém seriálu ji mohou diváci zahlédnout?

Jak jste se jako studentka mezinárodních vztahů a politologie dostala k filmu?

Ke stáži v Art departmentu jsem se dostala náhodou přes facebookové stránky projektu FIND, který poskytuje studentům příležitosti vyzkoušet si práci ve filmovém průmyslu nebo se zúčastnit nejrůznějších exkurzí, workshopů či seminářů. Nyní se natáčí druhá řada seriálu Crossing Lines, na kterém také spolupracuji.

Proč jste se přihlásila do organizace, která spolupracuje s filmovými štáby?

Do výběrového řízení jsem se přihlásila, protože jsou filmy mou velkou vášní. Jejich pouhé sledování už mi přestalo stačit, proto jsem využila šanci podílet se na natáčení zmíněného seriálu. I přesto, že studuji úplně jiný obor než film – mezinárodní vztahy a politologii na Fakultě sociálních studií, se mi to povedlo. Zřejmě jsem to dokázala díky své neodbytnosti, bombardovala jsem koordinátory e-maily.

Překvapilo mě, že zájem o stáž ve filmovém štábu je tak nízký

Jak probíhalo výběrové řízení v Art departmentu?

Výběrové řízení se nekonalo, vzhledem k tomu, že jsem zbyla jako jediná uchazečka. Nerozumím tak nízkému zájmu o práci ve filmovém štábu, jelikož mi to připadá jako skvělá příležitost. Vůbec jsem nevěřila, že by se mi to mohlo povést. Čekala jsem, že o jakoukoli stáž v Art departmentu bude enormní zájem ze strany studentů filmové vědy, a mě vyřadí ze všech uchazečů jako první. Ale vyšlo to a jsem za to nesmírně vděčná.

Jaké oblasti z filmové produkce se Art department věnuje?

Art department se ve filmové produkci stará o vizuální stránku filmu. Patří pod něj další oddělení jako například rekvizity, dekorace, dopravní prostředky jako sanitky, taxíky a auta, dále lokace a grafika. Všemu tady šéfuje production designer, kterým je nyní Ondřej Nekvasil.

Co je konkrétně součástí vaší práce?

Moje práce většinou spočívá ve vyhledávání referencí na nejrůznější dokumenty, cedule, místa a jiné věci, které pak vytvářím. Když ve filmu divák vidí polského policistu, který před zločincem vytahuje svou policejní legitimaci, musí mu ji nejdříve připravit Art department. To znamená, že já vyhledám reference, jak asi vypadá kartička policisty v Polsku, a vytvořím fiktivní text, případně jméno policisty. Vše pošlu Art department koordinátorce, která zajistí, aby údaje uvedené na kartičce nebyly právně závadné.

Následuje práce pro grafika, který vytvoří design karty. Když má být uvedena i fotka, musíme zajistit focení herce, který bude představovat daného policistu. Mnohdy se vytváří i poněkud bizarní dokumenty jako pitevní zprávy uhořelé osoby, úmrtní listy, výpisy z katastru z Ruska nebo propouštěcí zprávy z vězení. Všechny údaje musí korespondovat s informacemi ze scénáře. Je nutné ho neustále pročítat, protože během jednoho dílu bývá několikrát aktualizovaný.

Jak to vypadá v zákulisí?

Zákulisí je příliš obecný pojem, který by se spíš hodil do divadelního prostředí než do filmového. Jelikož většinu času sedím v kanceláři a pracuji s počítačem, moc často se přímo na natáčení nedostanu. Výjimkou jsou natáčení v Barrandovských ateliérech. Art department a produkce sídlí na Barrandově a štáb spolu s karavany se jako cirkus přemisťuje podle toho, kde se zrovna natáčí, to znamená po celé Praze a v okolí.

Dostanete se i přímo na filmový plac, kde se natáčí?

Ano, měla jsem několikrát příležitost podívat se na natáčení scén a zanechalo to ve mně naprosto nepopsatelný pocit. Je úžasné stát pár metrů od známého herce, který zrovna předvádí své herecké umění i víckrát dokola, podle toho jak řekne režisér. Pokaždé musí být odehrána stejná sekvence, ale s trochu jiným výrazem nebo intonací. Mezi záběry jsou herci buď soustředění na svůj text, chodí kolem a tiše si ho pro sebe mumlají, nebo se naopak baví s ostatními a dělají si srandu v kostýmech.

Nejlepší je v době natáčení nikam nechodit, nehýbat se, ani nedýchat

S jakými herci jste měla možnost se osobně potkat?

Prohodila jsem pár slov s hlavní hvězdou první řady Crossing Lines Williamem Fichtnerem, známým například ze seriálu Prison Break nebo filmu Drive Angry. Překvapil mě svou bezprostředností. Dále jsem měla možnost zahlédnout na place Donalda Sutherlanda, kterého mohou diváci vidět v trilogii Hunger Games, nebo slavného francouzského zpěváka a herce Marca Lavoina. Setkávám se s nimi i v cateringu, kde se stravují s ostatními lidmi ze štábu, ale baví se spíše mezi sebou. Některým ani hvězdné manýry nejsou cizí, ale to se zrovna těchto tří herců netýká.

Mátě nějaký kuriózní zážitek z filmového prostředí?

Zážitků mám spoustu. Jeden, na který bych nejraději zapomněla, se mi stal hned ze začátku. Nejprve jsem se na natáčení cítila naprosto ztraceně a připadalo mi, že všude jen zavazím. Ten den se natáčelo v ateliéru, kde musí být vždy hrobové ticho a během záběru se nesmí chodit ven ani dovnitř. Vůbec nejlepší je v době natáčení ani nikam nechodit, nehýbat se a nedýchat. Trochu přeháním, ale důležité je nevydávat žádné zvuky. Zrovna jsem stála u místa, kde režisér a další lidé sledují na obrazovkách záběr, který se v tu chvíli natáčí, když mi do toho ticha zapípala esemeska. Hned se na mě všichni nevěřícně otočili a já jsem myslela, že se propadnu hanbou. Od té doby jsem si už nikdy nezapomněla zvuky v telefonu vypnout.

Příjemnější zážitek mě potkal, když jsem byla na natáčení exteriérové scény v centru Prahy. Vyzkoušela jsem si jednu malou komparzní roli po boku, teda spíš v pozadí, herců Karla Rodena a Williama Fichtnera. Kdo bude pozorně sledovat druhou řadu seriálu Crossing Lines, třeba mě tam zahlédne.

Projekt FIND poskytuje i možnost stát se hercem?

Projekt nabízí práci především ve filmovém štábu, která se týká jeho výroby, tedy všechny profese včetně Art departmentu. Ale hercem se přes FIND bohužel nikdo stát nemůže.

Chtěla byste u filmu zůstat?

Jelikož mě filmové prostředí velice zaujalo a práce v Art departmentu mě naplňovala, vážně uvažuji o studiu některého z oborů filmové vědy. Jak jsem však poznala, práce u filmu je dost časově náročná. Pracuje se od brzkého rána až pozdě do noci, mnohdy i o víkendu, což je z dlouhodobého hlediska neúnosné. I přesto mě to neodradilo a ráda bych u filmu našla nějaké další uplatnění.


 

Bottom line: Potenciální uchazeči o práci či stáž nemají mnohdy dostatek odvahy přihlásit se o volné místo jen proto, že nemají v dané oblasti vzdělání. Často však stačí sebevědomí, dobrý dojem na poskytovatele pracovní nabídky a píle při zaučování. Důležité je nebát se odmítnutí, zkoušet stále znovu a třeba si pak i splnit sen.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist