Bezpečnost EU, bankovní unie, hospodářské reformy aneb co budeme sklízet po prosincovém summitu Evropské rady

Bezpečnost a obrana EU na summitu Evropské rady

Přestože se summit zabýval Společnou bezpečnostní a obrannou politikou v EU po velmi dlouhé době (naposledy v roce 2005, viz odkaz), nebylo očekáváno přijetí žádné významné bezpečnostní deklarace. Debatě dominovaly hlasy tří největších přispěvatelů – Velké Británie, Francie a Německa, ale i další členské státy byly v předsummitových diskusích o obranném průmyslu velmi aktivní. Britský premiér David Cameron přitom během summitu zdůrazňoval především roli NATO a jednotlivých členských států v evropské obraně. Evropská komise pak upozornila, že v oblasti bezpečnosti a obrany EU dochází k přílišné duplikaci ozbrojených sil. Proto se účastníci summitu ER, i na základě souvislého tlaku USA na převzetí větší zodpovědnosti za bezpečnost a obranu Evropy a sousedství, dohodli na krocích ke zlepšení obranné spolupráce, včetně změn v oblasti sil rychlé reakce a akceschopnosti bojových sil.

Rozpočtové škrty dle odborníků jednak narušují dlouhodobý výzkum a připravenost evropských vojenských sil, ale také odhalují slabiny v rozhodování, financování a logistice zahraničních bezpečnostních misí. Závěry prosincového summitu pobídly ke spolupráci členských států na výzkumu a technologiích, které mohou být využity jak pro civilní, tak i vojenské účely, čímž by došlo k podpoře růstu evropských ekonomik i pracovních míst, a dále vyzvaly k integraci obranných průmyslů, harmonizaci standardů vojenského vybavení, spolupráci na vývoji bezpilotních letounů využitelných hlavně v pozorovacích misích a vylepšení technologie doplňování paliva za letu. Diplomaté se domnívají, že jasný cíl SBOP a koordinované úsilí pomůže členským státům vypracovat důvěryhodné a dlouhodobé obranné i průmyslové strategie (viz odkaz).

Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO, zdroj European Voice

Z nižších úrovní jednání EU vyplynula oblast od východní a jižní hranice EU až po Africký mys a jižní lem Sahary jako prioritní oblast pro udržování bezpečnosti a zajišťování obrany. Zástupci členských států se na summitu shodli se Španělskem o důležitosti rozvoje námořních strategií a otázkách kybernetické bezpečnosti. O dalších otázkách týkajících se bezpečnosti však museli lídři ze členských zemí EU hovořit opatrně. Dle českého předsedy vlády Jiřího Rusnoka reagoval například britský premiér David Cameron přecitlivěle na otázku budování kapacit armády EU, přestože ta na pořadu jednání dle Rusnoka nebyla vůbec plánována (viz odkaz). Na druhou stranu Francie agitovala za větší angažovanost EU v obraně.

Mise EU ve střední Africe?

Francie, která se již nějakou dobu snaží zadržovat propuknutí konfliktu mezi křesťanskými a muslimskými ozbrojenci ve Středoafrické republice, požádala na summitu Evropské rady ostatní lídry o vyslání ochranné mise EU, která by prokázala, že Francie, která již vyslala 1600 vojáků a o dva zde již přišla, není ve svém úsilí ve střední Africe osamocená. OSN již upozornila, že konflikt se vyhrocuje, umírá v něm mnoho civilistů a hrozí genocida. Summit ujistil francouzského prezidenta Francoise Hollanda o projednání vyslání mise EU zejména na ochranu letišť a zajištění doručení humanitární pomoci do oblasti 20. ledna 2014 na setkání ministrů zahraničí členských států EU. Zvažovány jsou jak individuální příspěvky členských států EU, tak i historicky první užití bojové skupiny, ale očekávány jsou také finanční problémy jako již tradičně u evropských vojenských či civilních misí. Otázkou pak je, jak budou ministři schopni převést politickou podporu do skutečné akce. Český premiér se vyjádřil, že ČR o vyslání svých jednotek do tak složitého regionu zatím neuvažuje, jednak protože nechce své síly tříštit (české vojenské síly se účastní mise v Mali), ale také z důvodu logistických a finančních obtíží.  V případě vyslání mise EU do Středoafrické republiky, by se tato přidala ke snahám nejen samotné Francie, ale též OSN a Africké unie, ale pouze pod podmínkou souhlasu všech 28 členských států a dořešeného zdroje financování (viz odkaz).

Ukrajina náleží do Evropské rodiny

Účastníci summitu se v souladu s českými zájmy, které zazněly na 21. senátním výboru pro evropské záležitosti k prosincové Evropské radě, shodli na trvající podpoře přidružení Ukrajiny k EU v rámci Východního partnerství, ačkoli se ukrajinský prezident na listopadovém summitu Východního partnerství ve Vilniusu rozhodl obrátit zády ke štědré nabídce EU. Litva, která doufala v uzavření dohody s Ukrajinou do konce svého předsednictví, přesto zhodnotila Vilniuský summit jako velmi hodnotnou zkušenost pro EU, méně iluzí a reálnější přístup k budoucnosti tohoto regionu. Předseda Evropské rady věří, že hlad po svobodě v Ukrajině nezmizí a její občané budou dále bojovat za svou budoucnost s EU (viz odkaz).

Otázku rozšiřování Evropské unie nakousl britský premiér David Cameron s tím, že Velká Británie pravděpodobně nepodpoří vstup nových členských zemí, pokud nedojde k pozměnění režimu jedné ze čtyř základních svobod – volného pohybu. Vyšla tak najevo obava z masového přílivu levné pracovní síly související s otevřením trhu pro bulharské a rumunské občany. V souvislosti s otázkou migrace pracovníků a brzkého zrušení omezení pracovního trhu Bulharska a Rumunska summit připomenul obavy z tzv. sociálního dumpingu, tj. migrace pracovníků z Bulharska a Rumunska do ostatních členských států EU a nahrazování místní pracovní síly touto levnou pracovní silou z východu. Odborníci nicméně ujistili, že další vlna rozšiřování se EU nebude týkat po dobu příštích alespoň deseti let a utlumili tak obavy z masové migrace pracovníků. Podle dostupných informací postoj Velké Británie žádná další členská země přímo nepodpořila.

Bankovní unie zřídí záchranný fond pro případ krize

Lídři EU na summitu Evropské rady v prosinci 2013 podpořili soubor společných pravidel pro řízení dopadů krize na banky eurozóny. Již dříve ministři financí členských států EU odsouhlasili vytvoření nového fondu o objemu 55 miliard euro, který bude k plné dispozici od roku 2025 (viz článek v The Guardian). Finance do tohoto fondu poplynou během deseti následujících let z bankovního průmyslu a nikoli z kapes daňových poplatníků, což zdůrazňoval nejen francouzský prezident Francois Holland (zmiňovaný fond ochrání plátce daní nejen z Francie, ale celé EU, před přidanými výdaji v případě další finanční krize, viz článek BBC), ale uvítal to i český zástupce na summitu, Jiří Rusnok. Ten celkově tolik nadšený z pokroků v projektu bankovní unie nebyl, a vyjádřil se spíše zdrženlivě. Protože Česko není členem eurozóny, nijak nám prý neublíží čas na rozmyšlenou. Nemáme podle něj kam spěchat. Na druhou stranu byl fond kritizován nejen pro nepatrnost objemu ve srovnání s rozvahami bank eurozóny, ale též proto, že desetiletý výhled nezajistí věřitelům, že nakonec neskončí oni jako ti zodpovědní za potíže.  Evropská centrální banka, jejíž nové oddělení je zodpovědné za monitoring všech 6 000 bank eurozóny a za provádění zátěžových testů, ve kterých se očekává odhalení nových problémů bank eurozóny a potřeby dalších finančních injekcí, bude prvním pilířem bankovní unie. Velká Británie a deset dalších zemí, které se neúčastní eurozóny, však nepodpořily druhý pilíř bankovní unie, tj. plán na vytvoření evropské autority, která bude rozhodovat o uzavírání bank v EU v insolvenci. Třetím pilířem bankovní unie má být soubor společných pravidel pro pojištění bankovních vkladů.

Německá kancléřka Angela Merkelová, zdroj European Voice

Německo vyžaduje hospodářské reformy ke zvýšení konkurenceschopnosti

V neposlední řadě německá kancléřka Angela Merkelová v oblasti rozvoje Hospodářské a měnové unie na summitu Evropské rady vyžadovala, aby se se na zvyšování konkurenceschopnosti EU účastnily i další členské státy. Ty, které jsou nekonkurenceschopné, se mají smluvně zavázat k provádění reforem, které nastartují jejich růst a zvýší konkurenceschopnost. Právně závazná opatření však mají být doprovázena finanční pomocí v oblasti výzkumu a vzdělávání. Vzhledem k citlivosti celé otázky bylo rozhodnutí odsunuto na říjnové zasedání Evropské rady v roce 2014. Francie, Španělsko a Itálie navíc požadovaly zahrnutí mechanismu solidarity, který by podpořil růst ekonomik a vytváření pracovních míst (viz odkaz).

Jitka Hofbauerová je členkou Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty