PĚT CITÁTŮ: Zatím poslední slovo mají na Ukrajině demonstrace

Po zastavení ukrajinské integrace do Evropské unie se na Ukrajině rozpoutaly masové nepokoje. Následky ukončení jednání, které se konalo na konci listopadu loňského roku, si ukrajinská vláda nese dodnes. Při nepokojích již podle prezidenta Janukovyče zemřeli tři lidé, podle opozice si střety mezi demonstranty a vládními složkami vyžádaly alespoň šest obětí. Opozice požaduje obnovení jednání s EU a tvrdí, že prezident Janukovyč zemi zaprodal Rusku.

Ukrajinská ekonomika byla již nějakou dobu nestabilní a při podzimním jednání bylo Kyjevu nabídnuto poskytnutí fondu od EU. Prezident Janukovyč to však odmítl a na místo evropské podpory kývl na ruskou. Rusko tak začalo v prosinci skupovat ukrajinské dluhopisy a dohodlo se s Ukrajinou na třetinové slevě z ceny zemního plynu, na jehož dovozu je Ukrajina závislá. 

Moskva již odkoupila první várku ukrajinských dluhopisů a to v hodnotě tří miliard dolarů (více než šedesát miliard korun). Z celkové ruské podpory je tato částka jen jednou pětinou, neboť Rusko chce do pomoci Ukrajině vložit až patnáct miliard dolarů. Kdy dojde k dalšímu nákupu, však ještě není jasné. Moskva uvolňuje peníze z Fondu národního blahobytu, kam ukládá přebytky z obchodu s ropou a zemním plynem. Cenu zemního plynu také od ledna tohoto roku snížila o celou jednu třetinu.

„Stabilní výhled je odrazem našeho názoru, že přímé financování v objemu patnáct miliard dolarů, o němž informovalo Rusko, by mělo pokrýt potřebu zahraničního financování (ukrajinské) vlády na dalších 12 měsíců," píše podle ČTK ratingová agentura Standard & Poor's.

Co na to opozice?

Již na konci listopadu opozice vystoupila s výzvou k obnovení jednání s EU a ukončení jednání s Ruskem. Vláda prezidenta Janukovyče však těmto požadavkům nevyhověla. Opozice nyní požaduje odstoupení vlády a předčasné volby.

Po lednovém útoku na bývalého ministra vnitra Jurije Lucenka se opozice obrátila na USA a EU s požadavkem na stanovení sankcí, které by měly postihnout některé členy vlády, mimo jiné současného ministra vnitra Vitalije Zacharčenka. Ten je obviněn z odpovědnosti za tvrdé policejní zásahy a útoky na opoziční aktivisty a novináře.

Arsenij Jaceňuk ze strany Vlast definoval čtyři požadavky opozice. Prvním požadavkem je vyšetření všech policejních zásahů proti demonstrujícím a zrušení všech zásahových jednotek. Dále snížení rozpočtu pro policii, tajnou službu a prokuraturu o dvacet miliard hřiven (přibližně padesát miliard korun) a zastavení stíhání lidí útočících na zasahující policisty, píše ČTK s tím, že poslední bod již dříve přislíbil prezident Janukovyč.

Podle zpráv ČTK se útoky na opoziční aktivisty množí. V prosinci se stala terčem útoku opoziční investigativní novinářka Teťjana Černovolová, a to jen pár hodin poté, co zveřejnila článek o majetkových poměrech již zmíněného Vitalije Zacharčenka a dalších členů vlády.

Černovolová se věnovala odhalování tajných rezidencí členů současné vlády a odhalování korupce. Také vystupovala na opozičních mítincích a aktivně se účastnila demonstrací. Útok na ni vyvolal další vlnu demonstrací, při kterých demonstranti obviňovali z útoku současnou vládu a požadovali nalezení a potrestání útočníků.

Podle ukrajinské policie byli dva útočníci dopadeni. Jeden z útočníků byl prý členem zločinecké organizace, kterou před deseti lety vedl muž, se kterým se stýkal Vitalij Kličko. Ten nyní vede stranu Udar, která na obvinění zareagovala oznámením o podání žaloby pro pomluvu.

Podle agentury Unian vydal soud nařízení, které zakazuje konání demonstrací v centru Kyjeva. Zákaz platí od 8. ledna do 8. března a u soudu ho prosadila radnice města s odůvodněním, že demonstrace v centru města ohrožují státní bezpečnost země, veřejný pořádek a práva a svobody občanů.

Podle ČTK se policie nechystá k násilnému vyklízení centra a ministerstvo vnitra také popřelo zprávy o stahování armádních a policejních jednotek do hlavního města. Možné pohyby jednotek popsalo jako běžnou rotaci.

Kyjev opět vře

Jen pár dní po vydání zákazu shromažďování v centru hlavního města se stal Kyjev dějištěm tvrdých střetů. Z opoziční demonstrace, která byla od počátku poklidná, se odtrhlo několik set demonstrantů, kteří se pustili do potyčky s těžkooděnci. Ti bránili demonstrantům v přístupu k vládním budovám.

Při potyčce bylo podle AFP zraněno asi devět demonstrantů, ministerstvo vnitra potvrdilo zranění Více než sedmdesáti policistů, z toho čtyři jsou hospitalizováni ve velmi vážném stavu, píše ČTK. Podle agentury Intefax byli zraněni i čtyři novináři.

Podle listu Ukrajinska Pravda, došlo v úterý k pokusu o navázání kontaktu mezi Vitalijem Kličkem, vůdcem opozice, a prezidentem Janukovyčem. Prezident však Klička ve své kanceláři nepřijal s omluvou, že je zaneprázdněn.

Ve středu v Kyjevě vyvrcholily několikadenní demonstrace. Podle opozice při nich zemřelo pět až sedm lidí, vláda potvrdila dvě oběti. Podle některých médií v ulicích působili i ostřelovači, ti prý v ulicích zastřelili čtyři lidi. Během dne byli také nalezeni další dva mrtví. Jednoho z nich identifikovali jako opozičního aktivistu, který byl den předtím unesen.

Pod tlakem vzrůstajícího násilí prezident Janukovyč přistoupil na jednání s opozicí. Po několikahodinové schůzi s lídry opozice však nedošli k žádnému řešení. Večer Kličko na shromáždění nabádal prezidenta k vypsání předčasných voleb, jakožto jedinému řešení situace.

Po těchto událostech USA oznámily, že pozastavily vydávání víz osobám, které nesou odpovědnost za policejní akce proti demonstrantům. Šéf Evropské komise José Barosso ukrajinskou situaci okomentoval následovně: „Budeme bedlivě sledovat tento vývoj a také budeme zvažovat případné akce, které by EU mohla přijmout, i následky, které to bude mít pro naše vztahy s touto zemí.“ Místní situaci odsoudil i tajemník NATO Andres Fogh Rasmussen slovy, že násilí politickou krizi nevyřeší.

V ulicích zavládlo příměří, které netrvalo dlouho 

Po začátku jednání mezi vládou a opozicí zavládl v ulicích Kyjeva klid. Ten obě strany využily po svém. Policisté hasili zapálené pneumatiky a demonstranti se chystali na další vlnu nepokojů, vylepšovali barikády a připravovali se na další vývoj.

Opozice se vyjádřila o jednáních nadějně. Jsou prý velké šance, že by mohly nepokoje skončit. Prezident Janukovyč prý předem neodmítá žádné návrhy, a to ani návrh demise. O den později však Kličko prohlásil, že je z jednání zklamaný, neboť prezident odmítá podat demisi nebo přistoupit na demisi vlády. Vyzval lidi k mobilizaci, ale také ke klidu. 

Dalším krokem při vyostření situace se stalo obsazování vládních budov a útoky na oblastních zastupitelstvích na severu a západě Ukrajiny. Například ve Lvově, Rovně a dalších devíti městech. Ve Lvově a Rovně se demonstranti zabarikádovali, aby se ochránili před případným zásahem represivních jednotek.

Opozice nadále požaduje prezidentovu demisi. Ten ji však odmítá a nabízí rekonstrukci vlády a přední místa zástupcům opozice. S tím však opozice nesouhlasí a dále požaduje Janukovyčovo odstoupení. V ulicích bylo přerušeno příměří a opět se rozpoutaly nepokoje. Při střetu demonstrantů s policií došlo k dalším ztrátám na životech.

Ukrajinská situace se od podzimu značně vyhrotila. Opozice dala jasně najevo, že neustoupí, a jejím cílem je prezidentova demise. Janukovyč tento postup odmítá, ale vzhledem k vývoji situace je nepravděpodobné, že by tuto krizi mohl ustát. Podle ukrajinského spisovatele Jurije Andruchovyče je nemožné nyní ustoupit a spokojit se s rekonstrukcí vlády. Podle něj by to znamenalo souhlas s přeměnou Ukrajiny ve věznici.

„Jestli tato diktatura nyní zvítězí, Evropa se bude muset smířit s perspektivou Severní Koreje na svých východních hranicích a podle různých odhadů s pěti až deseti miliony uprchlíků,“ píše v otevřeném prohlášení Jurij Andruchovyč.

Bottom line: Bylo by podle vás okamžitým řešením krize na Ukrajině odstoupení prezidenta Janukovyče?