ROZHOVOR: Plním si svůj dlouholetý sen, říká Michal Sikora o produkci celovečerního filmu

Michal Sikora vystudoval interaktivní média a management v kultuře na Masarykově univerzitě v Brně. Svět „pohyblivých obrázků“ ho zaujal natolik, že kromě natočení několika studentských snímků založil a vedl brněnský festival Kabinet nezávislého filmu a nyní pracuje na produkci celovečerního povídkového filmu Uživatelé.

Co jsi studoval a co ti zvolené obory daly do praxe?

Na bakaláři jsem studoval interaktivní média. Zaujal mě název, jinak mi ten obor vůbec nic neříkal. Původně jsem se hlásil na režii a grafický design, ani na jedno jsem se nedostal. Ale byly to hodně příjemné tři roky, měli jsme výbornou partu a rád na tu dobu vzpomínám. Co se týče praxe, vždycky jsem byl a stále jsem zastáncem toho, že co si nevyzkoušíš sám, to neumíš. Škola mi poskytla hlavně prostředí, nové přátelé a kontakty, možnost být daleko od rodiny a tím se osamostatnit. Mnohem zajímavější z pracovního hlediska byly další tři roky na navazujícím magisterském oboru management v kultuře. Vyjel jsem tehdy studovat na půl roku do Finska. Neuvěřitelně mi to otevřelo oči a po návratu jsem se mimo jiné stal prezidentem Mezinárodního studentského klubu (ISC MU Brno) a tři roky jsem koordinoval festival Kabinet nezávislého filmu (KNF).

Jak ses ke Kabinetu nezávislého filmu dostal?

Dramaturg Viktor Pantůček měl s námi předmět Řízení kulturního provozu a přiděloval všem předem dané projekty. Já se ale nedokázal s žádným z nich ztotožnit. Už delší dobu jsem měl v hlavě nápad, jak propojovat filmařskou komunitu mladých nezávislých tvůrců. Zašel jsem proto za ním s nabídkou, že bych chtěl rozjet něco jiného. Zřejmě v mém projektu uviděl potenciál, protože mi okamžitě začal dávat rady a tipy, jak původní koncept uchopit lépe. Z toho pak vykrystalizoval festival Kabinet nezávislého filmu, který navazoval na kabinety různých uměleckých odvětví z osmdesátých let minulého století. Dali jsme dohromady patnáctičlenný tým a zorganizovali jeden filmový večer. Chtěli jsme zkusit, jestli o festival bude v Brně zájem. Byl a od té doby v Brně proběhly již tři úspěšné ročníky a jedny ozvěny i v Ostravě.

Dělal jsi ještě nějaké další aktivity spojené s filmem?

I přesto, že jsem se na režii nedostal, nikdy jsem neopustil svůj sen zrealizovat celovečerní film. Řemeslo jsem se učil na několika krátkých studentských filmech. Ten poslední mi však dal pořádnou lekci. Ve Finsku jsem si zaregistroval předmět Audiovisual Expression a jako výstup jsem si vymyslel půlhodinový film. Jenže na polárním kruhu jsem neměl vytvořenou dostatečnou základnu zkušených lidí a dělal jsem tak na filmu úplně všechno – psal si scénář, hledal lokace, obsazoval herce, osvětloval scénu, švenkoval kameru, režíroval, odvážel jsem techniku, štáb a dělal kompletní post-produkci. Celé za dva měsíce. To byl zárodek mého profesního přechodu od režie k filmové produkci, protože kvůli celému tomu kolotoči okolo mi jednoduše nestačila kapacita na to, abych se mohl plně věnovat režii.

Čemu se věnuješ v současné době?

Díky KNF jsem se seznámil s Honzou Hubáčkem a fungujeme nyní ve vztahu producent-režisér. Nedávno jsme odevzdali velkou zakázku pro vizovickou stavební firmu a nyní dokončujeme další pro Univerzitu Karlovu a Akademii věd ČR. Kromě komerčních zakázek se hlavně věnuji vývoji nového projektu s názvem Uživatelé. Plním si tím svůj dlouholetý sen – celovečerní film uvedený v kinech. Je to obrovská výzva a čeká mě ještě dlouhá cesta. Zatím mě to ale neskutečně baví, nemůžu se dočkat, až film uvidí světlo světa a doufám, že získá diváckou přízeň.

Zmínil jsi projekt Uživatelé. Jak ses k němu dostal a co jde?

První, co jsem musel udělat, abych vůbec mohl Uživatele přivést k životu, bylo přiznat si, že v současné době na režii nemám. V rámci KNF jsem se setkal s velice nadanými režiséry a viděl jsem v nich velký potenciál. S některými jsem pak začal hledat vhodný koncept a téma filmu. Nakonec jsme se shodli na tom, že nás zajímá povídkový film na téma hledání štěstí v dnešní digitální době – je to pro nás všechny hodně osobní téma.

Jak jsou Uživatelé koncipováni?

Povídkový film si většina lidí představí jako Paris, je t‘aime nebo Knoflíkáře. Já původně taky. V procesu vývoje scénáře jsme však s Vladimírem Fantou, hlavním scenáristou Uživatelů, dospěli k tomu, že nemůžeme dělat pět povídek složených do filmu, ale jeden film složený z pěti povídek, ve kterých se překrývají postavy, jednotlivé děje a dohromady vzniká harmonický celek. Nakonec si náš koncept povídkového filmu můžete představit spíše jako Láska nebeská nebo Atlas mraků. Scénář tak dostane svolení k produkci, až s ním budu plně spokojený, nechci příběh nijak uspěchat, naopak mu dát prostor, aby mohl růst a rozvíjet se. Film pak bude režírovat pět nejlepších režisérů do 35 let, kteří budou vybráni v celonárodním castingu.

Kdy práce na Uživatelích začala? V jaké je momentálně fázi?

Prvotní nápad vznikl na přelomu roku 2012 a 2013, práce na scénáři začaly loni na jaře. Máme kompletní scenáristický tým, který pracuje na postavách a příběhu, jsme zhruba v polovině. Od prosince se již naplno věnujeme financování filmu, které zabere ještě zhruba rok. Nejaktuálnější je teď realizace marketingového plánu, spustili jsme první verzi webu www.uzivatele-film.cz a první veřejné představení projektu proběhlo 14. prosince na slavnostním večírku V záři reflektorů. Abychom nezůstali jen u slov, připravujeme několikaminutovou filmovou ukázku, bude to samostatně fungující předfilm, který bude předcházet událostem filmu.

Kdo se na filmu podílí?

Tým lidí okolo filmu je zatím relativně úzký. Spoluproducentem filmu je Michal Wondreys, který si udělal jméno produkcí seriálu Comeback na Nově. Scenáristický tým pak vede Vladimír Fanta, scenárista Comebacku, pod dramaturgickým dohledem Iva Trajkova. Scénář k předfilmu píše Pavel Gotthard, jeden z tvůrců seriálu První republika. Budoucí spolupráci nám přislíbilo hned několik známých osobností – Jan Budař, Kryštof Hádek, Kristýna Maléřová nebo Arnošt Goldflam. Chceme do filmu dostat špičkové profesionály a dát šanci i začínajícím talentovaným lidem.

Sháníte pro film další lidi?

Samozřejmě, pořád někoho sháníme. Na předfilm budeme potřebovat herce, komparz a celý filmový štáb. Až se bude distribuovat, budeme shánět lidi i na marketing nebo fundraising. Jedním z cílů projektu je otevřít výrobu filmu veřejnosti. Všichni se mohou přihlásit na veřejný casting herců (malé role), přijít se občas podívat na plac, dát si pivo s tvůrci, nebo si alespoň o dění kolem přečíst na připravovaném blogu. Film musí bavit, tak proč nebavit lidi už v průběhu výroby?

Kdy bude film v kinech?

Až bude, tak to budou vědět všichni. Předběžně uvažujeme o říjnu 2015.