Jak se tunel Blanka stal polským strašákem

Po krachu řady stavebních firem v posledních dvou letech jsou v Polsku stavby silnic a mostů velmi žhavým tématem a veřejnost a média jim věnují velkou pozornost.

 

"Bereme to jako součást konkurenčního boje. Finanční problémy Blanky a polský projekt spolu nesouvisejí. Máme dostatečné rezervy," řekl mi mluvčí Metrostavu František Polák. K tématu ho před publikací článku v Gazetě Wyborcza žádný z polských novinářů nekontaktoval.

 

Ve Varšavě opravuje Metrostav most Grota přes Vislu a staví část budoucího obchvatu města. Práce trvají od října loňského roku a různé uzavírky způsobují dopravní zácpy, takže projekt je pod drobnohledem jak médií, tak obyvatel, kteří si například fotí a na sociálních sítích zveřejňují postup prací a své pochybnosti nad nimi. Projekt má být dokončen do konce roku 2015, aby se na něj mohly čerpat unijní dotace.

Autor článku Jaroslaw Osowski pouze cituje z nedávného článku HN o tom, že kvůli Blance nebude moci do soudního rozhodnutí Praha vyplatit přes dvě miliardy korun, a z toho autor dovozuje, že problémy bude mít i polský projekt. Cituje polského zástupce firmy Metrostav Radima Čápa, který podobně jako Polák tvrdí, že Blanka a most Grota jsou dva finančně nesouvisející projekty.

 

Metrostav dosud v Polsku zásadní problémy neměl a uchází se i o další zakázky na stavbu silnic a dálnic. České stavební firmy mají  dobrý zvuk poté, co jiná česká firma Bögl a Krýsl dokázala včas před zahájením fotbalového Eura v roce 2012 dostavět kus dálnice A2, opuštěný čínskou firmou COVEC.

 

Ale české i další zahraniční firmy si stěžují na tvrdé chování polských investorů (paywall), především generálního ředitelství silnic a dálnic GDDKiA, které dosud uplatňovalo často nečitelnou politiku hodnocení projektů a téměř jakýkoli návrh na dodatečné navýšení nákladů dávalo k soudu. Stavební firmy předtím v krizi ve snaze získat alespoň nějaké zakázky dávaly často nerealisticky podhodnocené nabídky, takže řada polských i zahraničních firem zkrachovala. GDDKiA také loni vyvíjela podle GW tlak na Metrostav i prostřednictvím stížnosti na české velvyslanectví a hovořilo se o pokutách za nesplněné termíny. Nyní GDDKiA tvrdí, že termín není ohrožený.

 

Tlak na Metrostav a další zahraniční firmy v polských médiích lze zjednodušeně přirovnat k tendenčním článkům o špatné kvalitě polských potravin z minulých let v českých, ale i evropských médiích. Stavba polských silnic a dálnic je lákavý, ale dosti drsný byznys v Evropě, kde stavební firmy stále zápasí se zoufalým nedostatkem zakázek a zřejmě se podobné metody, jakým nyní čelí Metrostav, budou opakovat.