Věřte víc své zemi. A nebojte se i bojovat, vyzval Němce jejich prezident

Stalo se v Evropě dobrým zvykem ignorovat projevy politiků pro jejich plytkost, předvídatelnost a neinspirativnost. Jedním z míst, kde se ale občas objeví myšlenky, které mají hloubku, váhu a dlouhodobější dosah, je každoroční Mnichovská bezpečnostní konference, která začala v pátek.

Projev, který má šanci vejít do dějin, při zahájení konference přednesl německý prezident a bývalý disident Joachim Gauck.

Napsat, že vyzval Německo, aby hrálo větší roli ve světě při zajištění bezpečnosti svojí a Evropy, je málo. Gauck vyzval své spoluobčany - a především německé politiky -, aby zahodili dosavadní ostych před myšlenkou, že by se Německo mělo stát světovou mocností.

V roce stého výročí začátku první světové války, kde právě tato motivace hrála klíčovou roli v uvažování tehdejších německých politiků, jsou Gauckova slova víc než odvážná. Dávno už přitom neplatí, že to bylo jen Německo, kdo před sto lety rozpoutal válečný konflikt, který zásadně proměnil Evropu a poznamenal celý svět.

Ale tato slova jsou dalším posunem v německém přemýšlení o své roli ve světě poté, co si Berlín začal osvojovat vůdčí roli v Evropě.

"Podle mého názoru by Německo mělo (k prevenci konfliktů) přispět mnohem více, mělo by to dělat dříve a rozhodněji, pokud chce být považováno za dobrého partnera," řekl Gauck s tím, že se Německo nemělo stydět za vojenské operace nebo bezpečnostní garance, které "předtím dostávalo samo po desetiletí".

Gauck zdůraznil, že Němci nemohou doufat, že budou ušetření konfliktů tohoto světa. A pokud přispějí k jejich řešení, tak tím pomáhají utvářet budoucnost. Řešení problémů podle něho stojí nejen úsilí a zodpovědnost politiků, ale i peníze a vyslání vojáků. Narážel na dlouho trvající debaty v Německu o (ne)vhodnosti vyslání vojáků do zahraničí v případě různých mírových misí. A vytkl mladým německým politikům, že nemají ambice si budovat své kariéry v oboru zahraniční a bezpečnostní politiky.

Gauckův projev v zásadě znamená konec jednoho tabu německé politiky. I jen přemýšlení o geopolitice a jejích souvislostech, strategické úvahy o bezpečnosti a užití vlastních ozbrojených sil byl kvůli tragédiím první poloviny minulého století v německé politice hřích. Tato v podstatě zakázaná témata svazovala tři generace poválečných politických elit.

"Německo nikdy nepodpoří čistě vojenské řešení, ale přistoupí k problémům s politickou odpovědností a vyzkouší všechna možná diplomatická řešení. Ovšem když přijde debata na poslední možnost - poslat Bundeswehr - Německo by nemělo v principu říci ne. Ani by nemělo říci ano bez přemýšlení," řekl Gauck.

Větší zodpovědnost podle něho neznamená, že Německo automaticky musí hned všechny převálcovat a že musí jednat samo. V tom je zásadní rozdíl německého uvažování roku 1914 a roku 2014. V Evropě i globálně Německo musí hledat partnery.

"Chtěl bych poděkovat při této příležitosti zahraničním hostům Mnichovské bezpečnostní konference za důvěru, kterou jejich země vložily v Západní Německo v době, kdy to mnozí současníci považovali za nejasnou hru.

Ovšem chtěl bych o něco nyní požádat nás, Němce. Chtěl požádat, abychom jako základ vložili do našich rukou důvěru v tuto zásadně reformovanou a naši zemi. Poválečné generace nevěřily německému státu a německé společnosti. Ale doba takové kategorické nedůvěry je minulostí," uzavřel Gauck.

Pro zásadní politický projev mají Němci pojem die Grundsatzrede. Prezident Gauck ji právě pronesl. Debata v Německu i za jeho hranicemi bude bouřlivá. Ale potřebná - pro Němce, jejich sousedy včetně Čechů, celou Evropu a její budoucnost. Abychom se společně přestali bát minulosti.