„Demokracie znamená diskuzi," prohlásil Tomáš Garrigue Masaryk. Diskuze je ale jemné umění, které by se měl člověk naučit už ve školních letech. Naše vzdělávací ústavy se ale často vyučování ve formě debat a diskuzí brání, a tak mají studenti  problémy utvořit si  vlastní názor, což by se jim v životě často hodilo více, než mít nazpaměť naučená fakta. Za to, že čím dál tím více středních škol začíná dávat prostor také studentům, můžeme poděkovat i projektu Studentská Agora.

Studentská Agora (dříve Cestou do Parlamentu) je debatním projektem, který cílí na studenty vyšších ročníků středních škol. Studenti jsou nejen proškoleni ve formách debatování, ale vyzkouší si i debatování ve třídě mezi sebou. Nedílnou součástí je také oblíbená studentská debatní soutěž a v posledních letech také možnost uspořádat veřejnou diskuzi se zástupci místní samosprávy o lokální tématech, která studenty trápí.

Projekt se tak snaží zlepšit debatní prostředí v ČR a také prosadit debatování jako běžnou výukovou metodu na středních školách. Tím by se snížil podíl frontální výuky, která bývá pro studenty méně přínosná a zejména ve vyšších ročnících také častokrát málo zajímavá. Studentská Agora tak rozvíjí všeobecný přehled studentů podle holandského formátu. Za dobu trvání projektu se už do něj zapojilo přes osm tisíc studentů ze všech koutů republiky.

V tomto školním roce probíhá úspěšný debatní projekt již podesáté. I tentokrát se v diskuzích setkáme s mnoha tématy, která mají blízko k Evropské unii a zároveň k mladým lidem. Probírat se budou například problémy evropské integrace, společné měnové unie nebo studentům nejbližší téma - vzdělávání a školství. To vše v rámci krátkých a dynamických debat, které jsou divácky atraktivní a pomáhají tříbit názor účastníků i jejich publika. 

Dobrý veřejný projev je nutnost v osobním i profesním životě

Mimo rétoriku a rozšíření znalostí v různých oblastech se studenti prostřednictvím debaty učí také samostatně vyhledávat informace. Stačí jeden ne moc důvěryhodný zdroj a jakmile to soupeř odhalí, může být debata prohraná. Dobrá informovanost naopak posílí vaši argumentaci. „Účastníkům radím rozhodně to, aby nepodcenili přípravu. Často může váš tým vyhrát, i když nemáte tak silné řečníky, ale zato máte skvěle vyhledané informace a důkazy,“ říká bývalá debatérka Tereza Vicková.

Kvalitní řečnictví je v mnoha profesích v dnešním světě velmi žádaná kvalita. Debata se hodí právníkům, politikům, ale i vědcům nebo učitelům. „Můžete být odborníky ve své profesi, ale pokud neumíte svoje názory podat a vysvětlit publiku, nikdo vás poslouchat nebude, a to by byla škoda,“ potvrzuje Tereza Vicková. Tyto zkušenosti máme asi ze školy všichni, předmět může být sebezábavnější, ale pokud ho přednáší učitel, který publikum uspává, nikdo si z něj nic neodnese. 

„Úroveň veřejné debaty ve společnosti je dle mého názoru určitým odrazem úrovně společnosti samotné,“ říká zakladatelka projektu Hana Stelzerová. Lidé mezi sebou většinou debatují v hospodách, kde diskuze nemají moc velkou hodnotu a například na schůze zastupitelstva svého města nechodí. Jeden z důvodů je, že je to nuda a nic se tam neděje, druhým důvodem může být pocit, že by lidé se svojí argumentací stejně proti politikům neobstáli.

Snad tedy budou příští generace díky podobným projektům plné aktivních občanů, kteří nemají strach debatovat, mají silnou argumentaci a jsou odhodláni vyjednat změnu, když se jim něco nelíbí. Možností využití zkušeností získaných debatováním je v životě mnoho, a dokáží vám ho i zlepšit.

Jak se zapojit

Projekt sestává z podzimní a jarní části, to znamená, že na letošní ročník už se přihlásit nelze. Ještě stále ale zbývá čas na účast v tom následujícím. V každé škole, která se chce debatního projektu zúčastnit, musí nejdřív proběhnout seminář. Studenti se zde dozvědí o volbě správných argumentů, využívání relevantních informací, způsobech vlastní prezentace a také o nutnosti nahlížet na problém z více stran.

Po semináři si studenti mezi sebou vyberou deset nejlepších debatérů a vytvoří tým, který bude školu reprezentovat. Na jaře se odehrávají krajská kola soutěže. Přítomno je i mnoho politiků a odborníků na debatovaná témata, kteří podávají studentům vlastní názor i zajímavé informace, které by mohly upevnit jejich argumentační linii. V každém kraji se utká osm týmů a vítěz postupuje do celostátního finále. To se pak koná ve Státních aktech Parlamentu ČR.

Pokud máte pocit, že by o Studentskou Agoru byl ve vaší škole zájem, neváhejte oslovit svoje profesory. Nejen že vám to přinese mnoho nových vědomostí a zkušeností, ale potkáte i nové přátele s podobnými zájmy. Nesmíte ale zapomenout na to, že ne vždy se hodí nabyté debatní znalosti uplatňovat za každou cenu. V rozepřích s rodiči nebo v jiných vypjatých situacích občas nevyhrává nejlepší debatér, ale ten, kdo mlčí.

Bottom line: Lákalo by vás zapojit se do debatních soutěží?