Koho chleba jí Topolánek?

A tak se mezi řečí dočteme některé již dobře známé mýty, jako např. že energetická koncepce musí začít od paliv (to je samozřejmě nesmysl, koncepce musí začít od modelování poptávky a teprve tu potom pokrývat zdroji). Najdeme ale i některé opravdu neokoukané myšlenky, jako např. že největší společenskou hrozbou dneška je zateplování domů, které bude stát stovky miliard, vytvoří neprodyšné bunkry (!) a zanechá nás závislé na rozmarech přírody a importech (!!).

Topolánkova motivace je zřejmá. Totiž, kdyby se do úspor energie opřel čistě jako šéf Teplárenského sdružení, kterému zateplování kazí jeho krásný monopolní byznys, asi by mu to nikdo nespolkl. Bylo by to příliš průhledné. Ale rozhovor jakoby o politice s jakoby bývalých šéfem ODS mu dal krásnou příležitost.

Ponechme však stranou Topolánkovy motivace. Je lobbistou a obhajovat zájmy svého sdružení je jeho prací. Na tom by nebylo nic špatného. Ale ty argumenty? Stovky miliard nákladů jsou nicneříkající údaj, pokud nejsou doprovázeny také údajem o stovkách miliard výnosů z úspor (ano, těch stovkách miliard, které domácnosti ušetří, místo aby je zaplatili teplárnám). Bavme se o čisté současné hodnotě těchto investic, která navíc s rostoucími cenami energie prudce stoupá. Neprodyšné bunkry zřejmě naráží na staré problémy s nedostatečnou výměnou vzduchu po výměně oken za nová těsná. Dnes jsou ale již dostupná moderní řešení větrání budov s rekuperací, která jsou navíc dnes součástí podpůrných programů. A závislost na rozmarech přírody a importech – to je přece právě problém budov nezateplených. Zatímco nezateplený panelák v mrazu při výpadku energie vychladne v řádu hodin, v pasivním domě si zatopíte svíčkami. Který z těchto domů je více závislý na importu energie je snad evidentní.

Ano, zateplování je pro dnešní technologicky zastaralou a cenově čím dál méně konkurenceshopnou českou teplárenskou soustavu problém. Je to problém sice nevyhnutelný (podobně jako nástup pneumatik nevyhnutelně zastavil do té doby perspektivní odvětví dřevěných kol), ale předvídatelný. Teplárenské sdružení ho mohlo již dávno začít řešit. Efektivní moderní centrální zásobování teplem je určitě integrální součástí udržitelné energetiky. Jen o něm musíme přestat jenom hovořit a začít na něm pracovat.

Nejsmutnější ale je, že toto vše píše právě ten, jehož vláda za emisní povolenky nastartovala program Zelená úsporám, zatímco v sousedních zemích tyto prostředky mizely v podivných garážových firmách. Ten, který založil NERV, který úsporné renovace budov opakovaně označil za prokazatelně jedno z nejlepších protikrizových hospodářských opatření. Ten, který v ODS představil Vizi 2020, která explicitně úspory energie v budovách zmiňuje jako dobrou věc.

Pane Topolánku, máte přece na víc! 

Rozhovor HN s Mirkem Topolánkem zde