Čelní představitelé České republiky se stále nevyjadřují k současnému dění na Ukrajině. A násilí a policejní střety na Maidanu v Kyjevě neustávají. Otevřený dopis studentů Divadelní fakulty JAMU adresovaný prezidentovi a vládě České republiky zůstal bez odezvy; rozhodli se tedy vytvořit oficiální papírovou petici, která by jim měla pomoci přimět vládu promluvit. Svou podporu jim vyjadřuje velké množství divadel a dalších institucí, ale také mnohé osobnosti z řad českých divadelníků, režisérů, dramatiků, spisovatelů, kritiků nebo duchovních. 

Koncem ledna došel na Divadelní fakultu Janáčkovy akademie múzických umění dopis kyjevských studentů Filmové a divadelní akademie Ivana Karpenko-Kary, ve kterém informovali o únosu svých spolužáků policií a prosili, aby byla informace šířena mezi veřejnost, zejména veřejnost uměleckou. Rovněž prosili o přímou podporu materiální, o teplé oblečení a léky.

„Bezprostředně poté jsme napsali dva otevřené dopisy. Jeden jsme odeslali zpět kyjevským studentům, aby věděli, že se na nás mohou i nadále obracet, že s nimi rádi navážeme spolupráci a budeme se jim snažit pomoci,“ říká jeden z iniciátorů petice Honza Cimr. „Druhý dopis s prosbou o vyjádření se k problematice na Ukrajině jsme adresovali prezidentovi a premiérovi, jejich vyjádření jsme se však nedočkali,“ dodává.

Studenti uspořádali sbírku pro Ukrajinu, která měla překvapivý ohlas, a do Kyjeva nakonec odeslali množství léků, zdravotnického vybavení a teplého oblečení.

Náhle se studentům začala ozývat spousta osobností a institucí, které chtěly publikovat prohlášení Ukrajině. Jednalo se například o Hereckou asociaci, Asociaci profesionálních divadel, o jednotlivá divadla, ale třeba i církve. A právě množství ohlasů je přimělo založit Nezávislé tiskové centrum ČR – Ukrajina, které má zprostředkovat kontakt mezi českou a ukrajinskou občanskou společností.

V češtině, angličtině a ukrajinštině zveřejňuje dopisy obdržené z Ukrajiny a fakta o sledovaných případech. Texty do angličtiny si překládají sami studenti JAMU a na ukrajinských překladech s nimi spolupracuje několik lidí, převážně studenti ukrajinštiny nebo samotní Ukrajinci žijící v Česku, kteří se o dění ve své vlasti zajímají a skrze které je zároveň možné získat přímé kontakty na Maidan.

„Věnujeme se zejména práci v pozadí, tlaku na politiky, petici a sbírce, což byla asi nejviditelnější aktivita, kterou jsme dělali. Samotné Euromaidany v Brně a v Praze většinou pořádají Ukrajinci žijící v Čechách a my s nimi pouze spolupracujeme – zde v Brně s Marijou Nobilisovou a v Praze s Ivankou Iljenko. Naším hlavním komunikačním kanálem jsou stránky Nezávislého centra, které fungují zhruba týden a na kterých zveřejňujeme všechny obdržené materiály. Informace šíříme také skrze sociální sítě, Facebook, a naše kamarády,“ říká Honza.

„Milá vládo, …“

Petice adresovaná premiérovi, respektive celé vládě ČR, byla vytvořena Nezávislým tiskovým centrem ČR – Ukrajina a obsahuje tři základní požadavky, které spolu úzce souvisí: vyjádření vlády k porušování lidských práv na Ukrajině. Vláda tak dodnes neučinila, stejně tak jako ministr zahraničí či ministr pro lidská práva, na které se iniciátoři adresně obraceli.

Požadují, aby se postavili za neprávem vězněné na Ukrajině a aby v tomto směru tlačili na ukrajinské instituce, což je nezbytné, protože mezinárodní tlak a dohled jako jediné fungují u soudů. „Přítomnost mezinárodních pozorovatelů zapříčiní, že ukrajinské úřady budou mít povědomí o tom, že nekonají svou práci ve skrytu, že je zbytek Evropy vidí a budou se nacházet pod mezinárodním tlakem. To je jediná věc, která může právě probíhající soudy ovlivnit,“ říká Honza.

„Pro Ukrajinu samotná petice samozřejmě tolik neznamená, ale pro nás funguje jako páka na českou politickou reprezentaci. Papírová petice má právní závaznost, a proto má sloužit k tomu, abychom se na politiky mohli obracet, aby svá vyjádření vydávali,“ shrnuje Honza funkce petice. Ta by v další vlně mohla napomoci i propuštění osmi studentů z různých kateder Filmové a Divadelní univerzity v Kyjevě, kteří byli koncem ledna policií uneseni cestou domů z Maidanu.

Jedná se však jen o zlomek toho, co se na Ukrajině děje. „Lidé, se kterými jsme na Maidanu v kontaktu, nám posílají podklady případů neprávem vězněných a mučených. Avšak není vůbec snadné dopátrat se jmen, termínů soudů a celkově se informace shání velmi těžko,“ dodává Honza.

Se samotným podepisováním petice se přirozeně množí dotazy ohledně pravdivosti zprostředkovaných informací z Ukrajiny, na což reagují brněnští studenti následovně: „Pravdivost informačních zdrojů je problém celé současné informační společnosti. Žádná informace není ověřená, všechny nám je zprostředkovávají média. Důvěřujeme lidem, se kterými spolupracujeme, principiálně to ani jinak fungovat nemůže. Jde jen o to, jaký vztah mám k člověku, který mi informaci poskytl. Nejrelevantnější důkazy, které vlastníme, jsou fotografie. Není jich však mnoho.“

Svou argumentaci připojuje i další iniciátorka petice Alžběta Michalová: „Máme přímé kontakty na konkrétní lidi – fotografy, pedagogy vysokých škol nebo studenty – kteří nám zaslali na Maidanu natočený film. Jediné, čemu můžeme věři, je osobní báze, snažíme se být v kontaktu s lidmi, kteří na Maidanu skutečně byli a mohou námi říci, co viděli. To jsou nejověřenější informace, na které dosáhneme.“

„Dalším problémem, který se lidem nezamlouvá, jsou demonstrace levicových extremistů, pravicových radikálů a fotbalových rowdies. Je to pravda, i to se na Ukrajině děje, ale na množství demonstrantů za lidská práva se jedná o zanedbatelnou položku. Masový protest je záležitostí občanské společnosti, nikoli radikálů. Pokud někdo chce protesty diskreditovat, důvod si vždy najde,“ doplňuje Honza Cimr.

Podpora české veřejnosti

Podporu studenti získali například u Asociace profesionálních divadel, Herecké asociace České republiky či u Ekumenické rady církví v ČR. Z osobností jim sympatie vyjádřili mimo jiné Tomáš Halík, Milan Uhde, Jáchym Topol, Vladimír Morávek, Josef Kovalčuk, Martin Putna, Jan Rejžek, Břetislav Rychlík, Karel Schwarzenberg, Ondřej Liška a Strana zelených – jediná politická strana, která se k dění na Ukrajině otevřeně vyjádřila. Bohužel je v tuto chvíli stranou neparlamentní.

„Stále se ozývají lidé, kteří nám vyjadřují svou podporu a nabízí, že petici budou šířit. Olga Sommerová a Helena Třeštíková se chtějí zapojit spolu s FAMU. Ke spolupráci se zavázala spousta divadel, některá jsme oslovili sami, k jiným se informace o petici dostaly například přes Hereckou asociaci. Napsalo nám Klicperovo divadlo z Hradce Králové, že po představení bude oslovovat své diváky a nabízet jim petici k podpisu, stejně jako divadlo Járy Cimrmana, Městské divadlo Brno, Divadlo Feste či Divadlo U Stolu,“ říká Alžběta.

Sítě rozhodili brněnští divadelníci po celé republice a nyní jen zůstává otázkou, kolik lidí petici podepíše a kolik ji bude šířit dál. Jak říká Honza Cimr, kliknout na podpis pod internetovou peticí je o poznání snazší, ale vytisknout petici, chodit ulicemi a sbírat podpisy, to je věc, kterou udělá mnohem méně lidí.

Bottom line: Podporujete Otevřený dopis nejvyšším představitelům České republiky?