Ekonomický pohled na politickou krizi na Ukrajině

Když v roce 2008 udeřila globální finanční krize, tak ukrajinská hřivna (UAH) ztratila vůči americkému dolaru (USD/UAH) 40 procent ze své hodnoty. To bylo pro všechny, kteří měli půjčku v cizí měně devastující, což bylo kolem 65 procent dlužníků. Od té doby ukrajinská centrální banka (NBU) udržuje tamní měnu na stabilní hodnotě vůči americkému dolaru, což ji v čase nejistoty, v němž se od loňské zimy nachází, stojí nemalé finanční prostředky.

Ochrana měnového kurzu stojí Ukrajinu peníze

Výše zahraničních rezerv centrální banky na Ukrajině (NBU) klesla v lednu ve srovnání s prosincem 2013 o 13 procent na úroveň 17,8 miliard. USD, nejníž od roku 2006. Nicméně i navzdory zásahům ukrajinské centrální banky, hřivna letos oslabila vůči dolaru o 8 a vůči euru o 11 procent. Momentálně se hřivna obchoduje na úrovni 8,90 s americkým dolarem a 12,24 s eurem.

Graf: Vývoj měnového kurzu USD/UAH

Zdroj: http://finance.yahoo.com/

Intervence NBU směrující k udržení kurzu hřivny stály centrální banku nemalou výši zahraničních rezerv. Vzhledem k tomu, že zahraniční rezervy se rychle rozpustily, byla NBU nucena přistoupit k dalším krokům v zájmu ochrany hřivny před výrazným oslabením. Centrální banka proto od 10. února aplikuje další dostupné nástroje regulace měnového kurzu, a to kontrolu toku kapitálu, čímž ale na druhé straně výrazně negativně ovlivňuje společnosti podílející se na mezinárodním obchodě.

Graf: Vývoj zahraničních rezerv Ukrajiny

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/ukraine/

Proč ukrajinská centrální banka nechce přistoupit k volnému směnnému kurzu a brání hřivně před oslabením?

Na první pohled provádí NBU nepochopitelný boj „s větrnými mlýny“, když uměle zamezuje oslabení svojí měny. Vždyť nejen to, že tato akce stojí banku, a tedy i zemi nemalé peníze, ale slabá hřivna by mohla nastartovat export na Ukrajině, jejíž deficit běžného účtu tvoří až 8 procent HDP. Na druhé straně jsou si centrální banka a Yanukovychova vláda vědomy silné energetické závislosti státu. Bez ohledu na měnový kurz hřivny jsou momentálně ceny energií na Ukrajině státem regulované, aby byly lidem dostupné, nemluvě o tom, co by se s cenami stalo, kdyby UAH oslabila o dalších 40 procent jako v roce 2008. Dalším důvodem urputného boje centrální banky s měnovým kurzem je dynamicky narůstající zahraniční dluh Ukrajiny, který by se s oslabením měny několikanásobně prodražil. Z pohledu vlády je pak úplně jasné, proč je pro ni stabilní kurz měny tak důležitý. Stabilní kurz hřivny stál centrální banku nejenom zahraniční rezervy, ale i udržování mnohem utaženější měnové politiky, než by tamní ekonomika potřebovala. Jinými slovy úrokové sazby (nyní 6,5 procenta) mohly být mnohem níže, kdyby Ukrajina nelákala na ty vyšší zahraniční kapitál, protože inflace od léta 2012 osciluje kolem nuly i díky právě utažené monetární politice a příliš silné domácí měně.

Graf: Vývoj zahraničního dluhu Ukrajiny

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/ukraine/

Pokles zahraničních rezerv začal zemi způsobovat značné potíže. Kyjev pak začal mít zřetelné problémy se splácením zahraničního dluhu a s dalším kontrolováním měny. Ukrajina se v zimě 2013 ocitla na pokraji fiskální krize, přičemž kromě půjčky od Ruska jí pomoc ve stejné výši 15 miliard USD nabízel i Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten ale na oplátku žádal od státu reformy, a to snížení vládních výdajů, zavedení flexibilního měnového kurzu a tržní ceny plynu pro obyvatelstvo. Pro Viktora Yanukovyche bylo samozřejmě politiky průchodnější zaletět do Ruska a získat peníze od východního souseda, jenž si neklade žádné trpké podmínky, jaké Kyjevu uložil MMF.

Rozhodnutí prezidenta Viktora Yanukovyche nepodepsat dohodnutou přístupovou smlouvu s Evropskou unií a soustředit se na spolupráci s Moskvou vyvolaly v Kyjevě před dvěma měsíci protesty, které se od té doby změnily v masové a stále radikálnější protivládní hnutí.

Moskva v prosinci 2013 poskytla Kyjevu 15 miliard dolarů (300 miliard Kč) prodejem ukrajinských eurobondů, z nichž Ukrajina dosud dostala jenom 3 miliardy USD. Zbytek půjčky zůstal zmražen poté, co premiér Mykola Azarov, přítel Moskvy, rezignoval. Ačkoliv on demisi podal, opozice požaduje rovněž odstoupení prezidenta, který se svého křesla drží zuby nehty. Rusko v rámci dohody rovněž odstranilo bariéry dovozu ukrajinského zboží a snížilo Kyjevu cenu plynu.

Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila ve čtvrtek 20. února ratingové hodnocení země ze stupně CCC+ na CCC, což je jenom 3 stupně od úplné neschopnosti splácet dluhy tedy stupně D a 8 stupňů od té nejlepší hodnoty, přičemž výhled pro zemi je nadále negativní. Důvodem je politická situace v zemi, která zvyšuje riziko toho, že Ukrajina nebude schopna splácet své závazky, a proto agentura vidí rizikovější nákup státních dluhopisů. Agentura přistoupila k tomuto kroku rovněž proto, že nevidí v nejbližší době zlepšení situace. Výnosy z ukrajinských dluhopisů 2letých státních dluhopisů (benchmark) dosáhly nejvyšší hodnoty 13. února, a to 26 procent. Pro srovnání, výnosy řeckých 10letých dluhopisů dosahovaly v čase hrozícího kolapsu 40 procentního výnosu. Pro ukrajinskou vládu to znamená, že bude mít financování státu ještě dražší.