Na návštěvu celého světa stačí jen letenka do Osla

Multikulturní země Evropy, známá především svébytnou přírodou s unikátními fjordy, láká zahraniční studenty na kvalitní vysokoškolskou výuku s rozmanitým outdoorovým vyžitím. Norové, stejně jako ostatní Skandinávci, jsou stereotypně označováni za chladné a rezervované obyvatele Evropy. Proč by pak ale vítali desítky jiných kultur s otevřenou náručí? „Když najdete společnou řeč, jsou nesmírně kamarádští a komunikativní. Navíc, přátelství s Norem je na celý život,“ říká studentka Masarykovy univerzity Lucie Varvařovská. 

Norské království je právem považované za největší muzeum lidového umění v Evropě a současně za vědeckou laboratoř budoucnosti. První z lichotivých přezdívek poukazuje na to, že i přes velký příliv přistěhovalců a různých kultur si stále drží své tradice spojené s přírodou, například s pověstnými skanzeny. Druhá se týká vzdělávání a štědré podpory vědy a výzkumu. Severská země zaujímá vedoucí pozici v Boloňském procesu, který se intenzivně podílí na vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání.

Nejen proto je Norsko vzorem pro internalizaci zahraničních studentů, a to v zemi s jedinečnou atmosférou, vysokým životním standardem a zdravým životním stylem. „Mimo večírků se často věnují sportu. Když říkám často, tak myslím opravdu každý den. V zimě jsou kopce kolem Osla plné lidí na běžkách, stejně tak jako sportovní areály,“ popisuje Varvařovská zkušenost z půlročního programu Erasmus na Univerzitě v Oslu.

Rozdíly ve výuce minimální, přístup k různým kulturám mnohem otevřenější

Struktura vysokých škol je shodná se středoevropským systémem, tedy bakalářský a magisterský stupeň a možnost doplnit si vzdělání na úroveň Ph.D. Systém ETCS kreditů je přizpůsoben evropským normám, proto je pro studenty z ciziny snadné splnit požadované podmínky pro studium v zahraničí. Odlišné je však rozfázování jednotlivých semestrů. Dělí se do tří částí, které se skládají z pěti výukových týdnů a jednoho zkouškového.

„Na konci každé části je týdenní zkouškové, jímž se předmět ukončí. Navazuje pak další intenzivní kurz, na který se student může plně soustředit,“ uvádí Varvařovská, která se na Univerzitě v Oslu věnovala studiu politologie se zaměřením na lidská práva a režimy v přechodu k demokracii.

Norové jsou polohou země a nepřízní počasí nuceni budovat pevné jistoty celý život. K ideji rovnosti ve všech oblastech společenského života jsou vedeni už od školních let, kdy je častou formou výuky diskuze. Komunikace mezi studenty a profesory není tak striktně hierarchizovaná jako například v Česku. Jsou spíše partneři vedoucí dialog, kteří si dokonce tykají.
„Přednášky byly často spojené s diskuzemi, a to nejen v učebně, ale i při neformálních setkáních,“ říká Varvařovská, která navštěvovala nejstarší a největší univerzitu v Norsku. „Vyučující byli zkušení vyjednavači v mezinárodních sporech, lektoři lidských práv a jejich životní zkušenost se nedá srovnávat s vyučujícími politologie,“ konkretizuje studentka brněnské Fakulty sociálních studií.

Norští uchazeči o studium musí absolvovat předměty v angličtině, proto má i cizinec téměř stejné možnosti výběru jako místní student. Severští žáci mají jen tu výhodu, že seminární práci lze odevzdat jak v anglickém, tak norském, dánském a švédském jazyce. „Mají zde propracovaný systém zkoušení, které se skládá především z písemného testu. Předpokládá se, že za limit čtyř hodin student popíše patnáct až dvacet normostran na jedno vybrané téma,“ popisuje dívka.

Uzavřenost a ostych je opouští s druhým pivem

Přes den se mladí lidé věnují studiu na maximum. „Byli vždy pečliví a výborně připravení. Skripta a knihy si kupovali, i když šlo o astronomické částky. Když srovnám české a norské studenty, právem jsme je nazývali šprty,“ usmívá se dívka. V noci se ale Norové přesunou do klubů a hospod a baví se stejně jako jejich vrstevníci kdekoli na světě. Mýtus o chladných seveřanech je odbourán, jakmile se cizinec s Norem sblíží. Pak překypuje dobrosrdečností, poctivostí a vztah na celý život není tak vzácným jevem jako polární záře.

I když právě při zahraniční stáži v Norsku dostávají čeští studenti druhé nejvyšší stipendium (prvenství si stále drží Velká Británie), částka okolo 570 eur jim vystačí jen na ubytování a cestování. „Stipendium mi pokrylo nejlevnější kolej a měsíční jízdenku na hromadnou dopravu. Je možné tam hodně ušetřit na jídle,“ uvádí Varvařovská. V supermarketech se dá nakoupit i levněji než v Česku, ale na některé suroviny studentské příspěvky nestačí: „Jsou tu potraviny, které pro vás zůstávají tabu celý semestr.“

Stravování v kantýnách vyjde ovšem stejně draho, jako by student šel v Česku do restaurace. Proto je běžné, že si studenti ohřívají jídlo v mikrovlnkách, které jsou v každé školní jídelně. „Vaří dobře, ale jedna porce vyjde asi na 200 korun. Jednoznačně je vidět snaha o zdravou stravu. Není trapné, když si přinesete typický „balíček od maminky“ a sníte si ho tam,“ upřesňuje Varvařovská.

Norsko si od roku 2009 drží titul nejvíc prosperující země. Podle „prosperity index“, který zohledňuje nejen ekonomickou vyspělost, ale i kvalitu života občanů, se v severské zemi dbá na zdravý životní styl, významná je podpora vědy a výzkumu a dobře fungující školství. V královské zemi je téměř nulová kriminalita, přísné jsou i dopravní předpisy. Například za překročení rychlosti o 5 kilometrů za hodinu je pokuta 600 norských korun, což jsou v přepočtu téměř dva tisíce českých korun.

Žádné školné, naopak stát platí studentům

„Neplatí se školné, naopak studenti dostávají od státu určitou částku peněz, která se každoročně mění podle inflace,“ říká Varvařovská. Je to však jen podpora během studia. „Po ukončení studia jsou absolventi povinni vrátit asi dvě třetiny z obdržené částky,“ dodává. Studenti si s tímto příspěvkem vystačí. V případě, že ale studium nedokončí, musí vracet téměř dvojnásobek původní sumy.

Díky vyspělému školství, prosperující zemi a dobře fungujícímu sociálnímu systému si mohou mladí lidé klást vysoké cíle. „V mém okolí jsem se setkala se studenty, kteří měli velmi zajímavé plány. Často se orientují na dráhu profesionálního politika, nebo míří k diplomacii,“ říká Varvařovská, která u místních ocenila především zkušenosti z exotických zemí a podporu multikulturního prostředí.

Studentka z Brna byla unesená vstřícností a čestným jednáním, které bylo ze strany obyvatel znát na každém kroku. „Lidé se chovají ohleduplně a jsou na multikulturní prostředí zvyklí. Právě neskutečný soulad mnoha kultur v jedné společnosti mne hodně obohatil. Řekla bych, že nemusíte objet celý svět, stačí jen letenka do Osla,“ dodává dívka.

Bottom line: Zavedli byste na českých univerzitách semestry rozfázované do několika bloků, jako tomu je v norském školství?