Budoucnost ČR je v jádru, shodli se kandidáti stran v předvolební diskusi

Je dobré, aby Evropská unie měla společnou energetickou politiku? Je tato politika efektivní? A jaká je budoucnost energetiky v České republice? O těchto a dalších tématech diskutovali ve čtvrtek v Ostravě na půdě Ekonomické fakulty VŠB-TUO kandidáti tří stran do Evropského parlamentu.

Energetika jako klíčové téma

„Dnes se bude mluvit hlavně o energetice,“ uvítal zhruba čtyřicítku hostů v sále Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty, který diskusi moderoval. A hned představil zástupce politických stran – pozvání přijali Evžen Tošenovský (ODS), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Kateřina Konečná (KSČM).

„Debata o energetice je debatou zásadní. Energetika totiž v současné době představuje kruciální problém,“ řekl ve svém úvodním čtyřminutovém projevu současný europoslanec Evžen Tošenovský. Jaké jsou podle něj důvody? Vysoké výdaje za dovoz energie do Evropy, zhroucení trhu s emisními povolenkami a negativní postoj Německa k jaderné energii.

Kateřina Konečná ve své úvodní řeči zdůraznila, že v případě energetiky by se evropští politici měli shodnout na společné strategii a poté ji důsledně realizovat. „Rozhodně však odmítáme další předávání pravomocí z této oblasti do Bruselu,“ řekla Konečná, která do Evropského parlamentu kandiduje z prvního místa kandidátky.

„Energetická politika zůstává ve stínu té národní. A to přesto, že jde o důležitou strategickou záležitost,“ nastínila jeden z hlavních problémů Šojdrová, dvojka kandidátky KDU-ČSL, a dodala, že by její strana chtěla celkovou diskusi posunout výše, pokud možno na globální úroveň.

Systém emisních povolenek

Velký prostor politici věnovali emisím. Veřejnost zajímaly zejména jejich názory na emisní povolenky a obchodování s nimi. „Jde o neliberální koncept a je zřejmé, že tento systém nefunguje,“ řekla Konečná s tím, že by uvítala spíše přímou regulaci limitů emisí. Jako problematický vidí současný obchod s povolenkami také Tošenovský. Podle něj za to mohou i rozhodnutí Evropského parlamentu z loňského roku, která způsobila, že současné ceny povolenek klesly na úroveň, jež celé obchodování deformuje.

Kritika zazněla také k aktivistickému přístupu EU a snahám o snižování emisí. Vzhledem k tomu, že se státy EU na celkovém množství emisí podílí jen zhruba z desetiny, je potřeba hledat konsenzus a řešení situace na globální úrovni. Je tedy potřeba do diskuse vtáhnout největší znečišťovatele, mezi něž patří zejména USA, Čína nebo Indie.

Jak ale tyto velmoci přimět k tomu, aby své emise snížily, na to diskutující hledali odpověď jen velmi těžko. „Je potřeba vyvíjet tlak na Radu a Komisi, aby s těmito státy jednala,“ zmínila Šojdrová s tím, že lze využít především obchodní tlaky. Tomu však oponoval Tošenovský, podle něhož podobné snahy nefungují. „Každý velký stát má svůj vlastní přístup, EU si může jen těžko něco diktovat. Ani globální summity neměly efekt, který jsme čekali,“ dodal.

Potřeba politického konsenzu

Významnou část v téměř dvouhodinové debatě kandidáti hovořili o nutnosti politické shody při tvorbě energetické koncepce. Shodli se na tom, že budoucnost takzvaného energetického mixu České republiky, tedy rozrůznění jejích energetických zdrojů, spočívá v jaderné energetice. Pak již následovaly jen politické proklamace o nutnosti najít politický konsenzus. „Do Bruselu by se mělo jezdit s tím, že už existuje shoda na národní úrovni,“ řekl Tošenovský.

V závěru se debata stočila na jeden z hlavních problémů ostravského regionu, tedy na problematické ovzduší. Návštěvníci, kteří se zajímali o to, co by kandidáti jako europoslanci mohli v této záležitosti reálně udělat, však byli pravděpodobně zklamáni. Evropský parlament totiž na rozdíl od parlamentů národních nemá iniciativní legislativní pravomoc, takže jeho manévrovací prostor je omezen. Tošenovský a Šojdrová proto v této souvislosti navrhují především větší investice do vědy a výzkumu a zlepšení regionální politiky EU. Konečná vidí potenciál spíše v tlaku na sousední Polsko, které by mělo své emise snižovat.

Ostravská debata částečně překvapila tím, že kandidáti se téměř celou dobu drželi tématu evropské a české energetiky. Směřování ovlivnila i více než desítka dotazů z řad veřejnosti. Vedle studentů se debaty zúčastnili rovněž zástupci podnikatelské i akademické sféry.

Poznámka: Na základě již zveřejněného zvacího klíče think-tank Evropské hodnoty k této debatě pozval zástupce stran ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a ODS. ČSSD účast v debatě odmítla.

  David Budai působí v mediálním týmu think-tanku Evropské hodnoty.