Volby do Evropského parlamentu se rychle blíží a většina stran už rozjela svoji volební kampaň. Někteří jsou proti Evropské unii jako celku, jiní mají jen jisté výhrady. Několik z nich by se nejraději ještě více přiblížilo k Bruselu, například riskantním přijetím eura. Klání se uskuteční v květnu, očekává se ale nízká účast. Podle politologů jsou totiž evropské volby pro Čechy těmi nejméně významnými. 

„Pokud bychom vystoupili z Evropské unie, byla by to jednosměrná jízdenka, ne zpáteční. Je nutné mít čas na debatu, na jejímž konci rozhodnete vy, britští občané.“ Tato věta, kterou vyřkl britský premiér David Cameron, naznačuje, že příští volební období bude pro EU rozhodující. Aby měla důvěru občanů, musí zvýšit ekonomický růst a ukázat, proč je pro členské státy výhodná. 

Nejvíce má namále právě ve Velké Británii, kde by se mělo konat referendum o vystoupení z unie v roce 2017. Za vystoupení nejvíce bojuje tamní Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP), která dosud měla v Evropském parlamentu dvanáct poslanců. Podle jejího výsledku v příštích volbách bude možné předpovědět i výsledek referenda. Z větších českých stran chtějí z unie prostřednictvím referenda vystoupit jen Svobodní, kteří nedávno vyjednali s UKIP spolupráci.

Referendum podporuje také ODS, ovšem v otázce přijetí eura, proti čemuž dlouhodobě brojí. Staví se tak proti nynější vládě, která by se ráda v příštích letech do eurozóny zařadila. Jan Zahradil, lídr kandidátky občanských demokratů, chce hlavně, aby se unie chovala zodpovědně z hlediska výdajů; snahy o to ale většinou skončí odmítnutím u frakcí lidovců a socialistů. „Kdyby nedocházelo ke dvanácti stěhováním z Bruselu do Štrasburku a zpátky, dalo by se ročně ušetřit 200 milionů eur,“ říká Zahradil s vidinou zrušení štrasburského sídla. S tím ale nesouhlasí hlavně Francie.

Program Úsvitu je nejasný, ostatní strany jsou si podobné

Jednou ze stran, která svými ambicemi v Evropském parlamentu vybočuje z řady ostatních, je Úsvit přímé demokracie. Poté, co byla jako lídryně určena advokátka Klára Samková, která mimo jiné zastupovala Romy v kauze mačetového útoku v Boru, dali voliči Úsvitu najevo svůj nesouhlas. Ubezpečeni v otázce menšin byli příznivci až poté, co Samková jasně prohlásila: „Musí být vyslán zásadní signál, že země EU nebudou přijímat žádné emigranty.“ Ekonomický program hnutí je ale zatím nejasný.

Velmi podobný program pro letošní volby do Evropského parlamentu mají Strana zelených a TOP 09, byť by pravděpodobně zastupovaly v parlamentu rozdílné frakce. Obě seskupení si zakládají na ochraně lidských práv a životního prostředí. Zajímavá je situace v TOP 09, kde z druhého místa kandiduje bývalý místopředseda ODS Jiří Pospíšil. Ten má ale názor na euro výrazně bližší programu ODS, než programu strany Karla Schwarzenberga.

Na vítěze voleb se pasuje ČSSD. Lídr kandidátky, sociolog Jan Keller říká, že by za úspěch považoval obhajobu minimálně sedmi mandátů. To by při dnešním rozložení sil na české politické scéně znamenalo jasné vítězství. Strana, která chce v EU dosáhnout snížení pravomocí nikým nevolených eurokomisařů, má velkou podporu u prezidenta Zemana, který prý bude sociální demokraty volit jen díky Janu Kellerovi.

Miloš Zeman podle svého středečního projevu na půdě štrasburské instituce sympatizuje s více stranami. Podporou společné měny souhlasil s lidovci a zelenými. S ODS a se Stranou svobodných občanů se ztotožnil poté, co se dotkl tématu přílišné byrokracie. „Můj evropský sen neobsahuje bláznivé stěhování Evropského parlamentu ze Štrasburku do Bruselu a naopak,“ řekl prezident a dodal, „neobsahuje ani nesmyslné směrnice jako například směrnice o energetických úsporných žárovkách.“ 

V Německu dali šanci malým stranám

Hnutí ANO Andreje Babiše je takovou směsí všech programů a lídrem jeho kandidátky bude bývalý eurokomisař Pavel Telička. KDU-ČSL, třetí vládní strana, předpokládá, že vydá svůj program na začátku března. Malé strany to ale budou mít v České republice velmi těžké, musí překročit pětiprocentní práh pro vstup do Evropského parlamentu, který je zároveň nejvyšší sazbou, kterou unijní zákon povoluje.

Německo se rozhodlo připojit ke Španělsku či Británii a procentní hranici zrušilo. Dalo tak šanci i malým stranám a zaručilo tím rozmanitost politiků zastupujících Německo na evropské scéně. Logicky to vyvolalo rozhořčení zavedených stran, které tím přijdou o část mandátů, a slaví naopak strany, které dřív měly malé šance hranici překročit. Dá se tedy očekávat, že Evropský parlament například obsadí první pirátská flotila.

„Rozhodnutí zajišťuje, že v příštích evropských volbách velká část hlasů opět nespadne pod stůl,“ neskrýval nadšení předseda Pirátské strany Thorsten Wirth. U nás ale žádné snížení prahu pro vstup do Evropského parlamentu nehrozí. Nynější parlamentní strany k tomu totiž nemají žádný důvod. Proč by také podporovaly menší strany na úkor sebe samých.

Bottom line: Půjdete k volbám do Evropského parlamentu?