Co dokáže mimořádný summit EU udělat s Krymem?

Ačkoli bylo první letošní zasedání Evropské rady plánováno až na třetí březnový týden (20. a 21. 3. 2014), vyhrocená situace na Ukrajině si vyžádala svolání mimořádného krátkého summitu EU již na tento čtvrtek (6. 3. 2014). Jak již bylo naznačeno, lídři členských států a vlád se budou na tomto zasedání zabývat nejnovějším vývojem situace na Krymu, postupem Evropské unie vůči Ukrajině a Rusku a možnostmi deeskalace konfliktu.

Zasedání je plánováno od 11:30 hodin a přibližně ve tři hodiny odpoledne by mělo být zakončeno tiskovou konferencí, na které předseda Evropské rady, Herman Van Rompuy představí, na čem se účastníci summitu dohodli.

Aktuální dění na Ukrajině, náhoda nebo provokace?

Události na Ukrajině vzaly velmi rychlý spád. Od listopadu, kdy Ukrajina odmítla ve Vilniusu podepsat asociační dohodu Východního partnerství s EU, došlo na Ukrajině k mnohým opakovaným krvavým střetům mezi demonstranty a zásahovými jednotkami, načež ukrajinský parlament 22. února sesadil dosavadního prezidenta Viktora Janukovyče a vyhlásil předčasné prezidentské volby[1] na květen 2014. Pravomocí prezidenta se prozatímně ujal nový šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov z do té doby opoziční strany Vlast. Zatímco na konci února nová ukrajinská vláda Arsenije Jaceňuka dle slov ukrajinského velvyslance při EU Konstantina Jelisejeva byla připravena podepsat asociační dohodu s Evropskou unií[2] během plánovaného březnového zasedání Evropské rady, již první březnový víkend ruská vojska začala obsazovat ukrajinské strategické body na Krymu a do neděle měla téměř celý poloostrov pod svou kontrolou. V úterý 4. března pak Rusko dokonce vystřelilo cvičnou balistickou interkontinentální střelu. Nutno dodat, že tento test balistické střely byl předem řádně ohlášen, nicméně zůstává otázka, jak by to měla nejen EU, ale celé mezinárodní společenství v tomto kontextu událostí vnímat?

Summit EU proběhne ve čtvrtek. Zdroj: http://www.rnw.nl

Vzhledem k tomu, že i přes opakované výzvy mezinárodního společenství Rusko dále porušuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny i mezinárodní závazky[3] vůči ní, jsou mezinárodní organizace, zejména OSN, NATO, ale také mocnosti jako USA či Evropská unie v pohotovosti a svolávají své Rady, aby společně jednaly nad řešením situace na krymském poloostrově. Ukrajina prostřednictvím svého premiéra Jaceňuka vyhlásila 2. března mobilizaci a ohradila se vůči Putinovi, že svým konáním de facto vyhlásil Ukrajině válku. 4. března Rusko ukončilo vojenské cvičení u hranic s Ukrajinou a ruský Gazprom oznámil, že počínajíc dubnem bude na Ukrajinu dodávat zemní plyn bez dosavadní slevy.

Reakce Rad OSN, NATO a Rady ministrů EU

Vedle skupiny G8 (skupiny nejvyspělejších států světa), která zastavila přípravy na plánovaný červnový summit s Putinem v ruském Soči, se situací na Ukrajině zabývala již 1. března i Rada bezpečnosti OSN. Ukrajinský velvyslanec u OSN vyzval Radu bezpečnosti (Rusko je jejím stálým členem s právem veta), aby pomohla udržet územní celistvost Ukrajiny. Rada bezpečnosti následně vyzvala k vyslání mezinárodních pozorovatelů na Ukrajinu a také k přímé komunikaci na lince Moskva – Kyjev. Z ruské strany se Radě bezpečnosti na jednání dostalo vysvětlení, že o zásah ruských vojáků byl Putin požádán dopisem od Viktora Janukovyče. Putin na úterní tiskové konferenci prohlásil, že se Rusko pouze snaží ochránit ruskojazyčné obyvatele Ukrajiny a že za legitimního prezidenta nadále považuje parlamentem sesazeného Janukovyče. Popřel, že by na Krymu měly operovat ruské jednotky, ačkoli připustil, že se k jejich nasazení může v krajním případě uchýlit. Experti se však shodují, že jde o ruské vojáky a nikoli o členy krymské domobrany.

Na základě článku 4 Washingtonské smlouvy požádalo Polsko o schůzku evropských členů Severoatlantické aliance (NATO). Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena čelí Aliance vážné hrozbě dopadů ukrajinské krize na vlastní bezpečnost. Čtvrtečnímu summitu Evropské rady tak ještě bude předcházet středeční setkání Rady NATO s Ruskem, přičemž rozhovorům by měla nadále dominovat snaha o mírové řešení konfliktu.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen oznamuje středeční jednání NATO-Rusko. Zdroj: http://www.utsandiego.com/

V pondělí 3. března se v Bruselu sešla také Rada EU ve složení ministrů zahraničí. Ti jsou pevně přesvědčeni, že existuje mírové řešení situace plně respektující mezinárodní právo. Odsoudili jasné porušení ukrajinské suverenity a teritoriální integrity agresí ruských ozbrojených sil, stejně jako autorizaci použití těchto sil Radou Ruské federace. Vyzvali Rusko, aby stáhlo své ozbrojené síly do dříve dohodnutých oblastí a aby se účastnilo požadovaných konzultací. Dále potvrdili spolupráci s facilitačními silami OSN a vyjádřili podporu vyšetřovatelské misi OBSE. Pokud podle Rady EU nebude Putin spolupracovat na postupném uklidnění konfliktu s Ukrajinou, přistoupí EU k některému ze zvažovaných opatření: opuštění bilaterálních jednání o vízech, odstoupení od vzájemné spolupráce mezi EU a Ruskem, nebo jinému cílenému opatření včetně případných sankcí. Rada EU dále ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem přislíbila Ukrajině půjčku[4] ve výši 610 milionů eur a Evropská komise tuto středu přislíbila Ukrajině až 11 miliard eur v nadcházejících letech jako pomoc s ekonomickými potížemi ale také podporu při ekonomické a politické tranzici země.

Spojené státy odsoudily jednání Ruska na Krymu a přistoupily k aplikaci sankcí. Pozastavily všechny společné armádní akce (všechna cvičení, bilaterální rozhovory, návštěvy přístavů či plánovací konference), ale i obchodní a investiční rozhovory s Moskvou a veřejně zvažují vyloučení Ruska z platformy G8. Americký ministr zahraničí John Kerry navíc v úterý 4. března navštívil Kyjev a kromě pomoci s reformami přislíbil nové ukrajinské vládě také balíček finanční pomoci k uhrazení ukrajinské půjčky (minimálně ve výši 1 miliardy amerických dolarů).

Co lze očekávat od mimořádného summitu EU?

Na základě dlouhodobých snah Evropské unie o navázání užších vazeb s Ukrajinou ponechala EU i po ukrajinském odmítnutí asociační dohody Východního partnerství rukavici hozenou s tím, že dohodu s Ukrajinou ochotně podepíše i v budoucnosti, jakmile na to bude připravena. Nová ukrajinská vláda vyjádřila ochotu tuto dohodu s EU podepsat na nejbližším summitu Evropské rady. Akční plán, který je součástí dohody, zahrnuje vytvoření zóny volného obchodu a zavádění standardů EU na Ukrajině, což vyžaduje kroky, které by Ukrajině mohly posloužit jako základ reforem, jež potřebuje, aby mohla žádat finanční pomoc ze zahraničí pro řešení svých sužujících ekonomických potíží.

Mimořádný summit EU však bude mít na pořadu dne nejen jednání o tom, jak lze zabránit vyhrocování krize na Ukrajině, ale lídři členských států a vlád Evropské unie budou jednat také o případných cílených sankcích vůči Rusku. Podle českého ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, by tak mohlo dojít k rozhodnutí ve věci pozastavení bilaterálních jednání o liberalizaci víz mezi EU a Ruskem.

Otázky pro premiéra:

1) Jak se Česká republika staví k eskalujícím událostem na Ukrajině a krokům, k nimž přistupují instituce EU?

2) Bude ČR navrhovat konkrétní kroky či opatření (diplomatická, ekonomická, vojenská) jak individuálně, tak i v rámci uskupení – zejména V4, NATO a EU?

3) Proč se ČR nepřipojila k polské výzvě o aktivaci článku 4 Washingtonské smlouvy, či případně ji neiniciovala sama?

4) Do jaké míry bude ČR ochotna účastnit se opatření dohodnutých na mimořádném summitu EU vůči operování ruských vojenských jednotek na krymském poloostrově?

__________________________________________________________

[1]Mezi kandidáty na nového ukrajinského prezidenta lze očekávat nejen opozičního vůdce Vitalije Klička, ale také z vězení osvobozenou bývalou premiérku Julii Tymošenkovou.

[2]Aby tak mimo jiné posílila svou pozici vůči Rusku. Zdroj: EurActiv

[3]Jedním z nich je např. budapešťské memorandum, tj. závazek právě Ruska, ale také USA a Velké Británie, garantovat ukrajinskou územní celistvost výměnou za to, že se v roce 1994 Ukrajina vzdá jaderného programu i statusu jaderné mocnosti.

[4]Na této půjčce se EU s Ukrajinou dohodla už před rokem a její přijetí již schválil ukrajinský parlament. Půjčka měla být součástí asociační dohody Východního partnerství mezi EU a Ukrajinou.

Jitka Hofbauerová je externí spolupracovnicí think-tanku Evropské hodnoty.