Případ Činoherního studia spěje k dalšímu kroku zpět

Problém s financováním Činoherního studia v Ústí nad Labem, jež od 1. února pozastavilo svoji činnost, vyvolal pozdvižení po celé zemi. Obyvatelé severočeského města, ostatní divadla i řada osobností protestují proti zrušení významné kulturní instituce, která je z politických důvodů nucena po více než čtyřiceti letech rušit svá představení. 

Spor začal, když rada města schválila pouhých 12 milionů korun na provoz Činoherního studia od ledna 2014. Jádro celého problému ale leží již v roce 2013, kdy bylo divadlo vybídnuto, aby se o finance utkalo s jinými zájemci ve vypsaném výběrovém řízení. Divadlo by ale ani tak dostačující prostředky nedostalo, jelikož mělo vůči městu dluhy.

Navíc v době, kdy bylo výběrové řízení vypsáno, mělo divadlo již odevzdaný návrh smlouvy, stejně jako v minulých letech. Úlevu a prodloužení splatnosti ze strany města považuje divadlo v tomto ohledu za pouhé zastření nepromyšlenosti samotného řízení. Nehledě na fakt, že nabízené finanční částky, osm milionů pro Činoherní studio a čtyři miliony pro doposud neexistující činoherní scénu Severočeského divadla opery a baletu, jsou pro provoz neúnosné.

Netransparentnost ze strany divadla?

Rada se kromě jiného hájí tím, že Činoherní studio ne vždy informuje o svých krocích, o kterých se dozvídá až z médií. Mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová jako příklad uvedla situaci, kdy ředitel Studia Václav Čepek radě nesdělil, že herci odmítají hrát, dokud nebude od města zařízena smlouva na financování roku 2014 a příspěvky alespoň na další dva roky.

Dle města by divadlo mělo projevit zájem o své pokračování účastí v grantovém řízení a ne pouhým navyšováním požadavků. Připomíná přitom vstřícný krok oddálení dluhu. Za ten Studio vyjádřilo vděk, své stanovisko však nemění. Jak uvedla mluvčí divadla Jana Válková, považuje za smysluplnější namísto současného grantového řízení vypsat od roku 2015 víceletý grantový systém.

Nejedná se přitom o první problém, který se v oblasti financování vyskytl. Příspěvkovou organizaci města již v předchozích letech postihly značné změny. Poté, co sešlo z původního plánu sloučení Činoherního studia a Severočeského divadla opery a baletu, město garantovalo finanční příspěvek na tři roky.

Ten se však každoročně snižoval, z počátečních 11,5 milionů korun v roce 2008, přes 10 milionů v roce 2012 až na 9,5 milionu v roce 2013. V posledních dvou letech byly náklady na provoz značně vyšší, a tak se argument ministerstva, že si divadlo nezajistilo vícezdrojové financování, jež byl také jedním z důvodů výměny správní rady bez vědomí Činohry, nezakládá na pravdě. 

Spor není ojedinělý ani v rámci českých divadel obecně. Přestože ministerstvo likvidační tendence odmítá a odůvodňuje vyhlášení grantového řízení snahou o transparentní financování, celková situace tomu neodpovídá.

Dle slov ředitele Národního divadla Jana Buriana by si Ústí vzhledem k celkovému počtu svých divadel nemělo dovolit ničit další. Podle uměleckého šéfa Činohry Národního divadla Michala Dočekala je kauza jedním z několika případů podfinancovaného a ze strany politiky řízeného a nepodporovaného divadelního průmyslu.

Podpora pokračuje

Národní divadlo není jediné, kdo Činoherní studio podporuje. Kromě benefičního koncertu Barování v Praze se za zachování Studia peticí přimlouvá například Městské divadlo Zlín. Za divadlem stojí i samotní obyvatelé Ústí nad Labem, kde probíhá podpůrná kampaň Bijte na poplach!, která kromě sbírání podpisů zahrnuje poklepání na kovadlinu jakožto symbol Činoherního studia, a akce Páskování, kdy mohou zájemci vyjádřit podporu divadla nošením bílé pásky.

Do záležitosti se rozhodl vložit i ministr kultury Daniel Hermann, který ve středu 18. února přijel do Ústí nad Labem, aby zprostředkoval dialog a sám se přesvědčil o sporu mezi divadlem a ministerstvem.

Na 5. - 6. května plánují Filozofická fakulta a Fakulta umění a designu v Ústí interdisciplinární vědeckou konferenci, která by měla o tématu zevrubněji pojednat, a vyplnit tak dosavadní mezeru širšího pojetí problematiky.

Činoherní studio samotné se přitom podpůrných akcí neúčastní. Pokud se situace v nejbližších dnech neobrátí k lepšímu, bude divadlo nuceno zažádat o insolvenční řízení. Dlužné částky by tak byly hrazeny z prodeje majetku Studia. 

Od března Činoherní studio nahradí nové

Na zasedání zastupitelstva města, uskutečněném ve středu 3. března, se přitom potvrdilo zřízení nové organizace a vypovězení nájemní smlouvy té současné. Prakticky se tak rozhodlo o konci Činoherního studia.

Dle radního města Ústí nad Labem Pavla Dlouhého jsou důvodem hospodářské chyby divadla. Údajně mezi ně patří nevýhodné nájemní smlouvy, které byly poskytovány zaměstnancům na divadelní ubytovně, neúměrné výdaje za externí účetní služby a neoprávněně uzavřená smlouva s hostujícím divadlem Demago, které hradilo nájem z poloviny prodaných lístků.

Činoherní studio by se z obecně prospěšné organizace mělo stát organizací příspěvkovou, kterou bylo již dříve. Radní věří, že to pro něj bude představovat dobrou formu existence.  Vedením město pověřilo vedoucí odboru školství Janu Müllerovou, vypíše však řízení na nového šéfa i uměleckého ředitele.

Město by rádo zachovalo původní soubor herců, je však na jejich rozhodnutí, zda tuto nabídku přijmou a budou se snažit alespoň částečně zachovat tradici Činoherního studia. Odmítnutí by prakticky znamenalo její úplný zánik. 

Bottom line: Jak se vy díváte na situaci Činoherního studia, potažmo celkově divadel v Česku?