Má ČR přijmout euro?

Problémem není samo přijetí eura, protože daná kritéria Česká republika v podstatě splňuje, ale spíše fakt, že se jedná o významné politické rozhodnutí. Většina relevantních politických stran se k tématu vyjadřuje velmi nekonkrétní větou: „Euro přijmeme ve chvíli, kdy to bude pro Českou republiku výhodné,“ jejíž přesný význam zůstává záhadou.  V každém případě však toto rozhodnutí musí padnout na domácí politické půdě, nikoliv v Bruselu. V důsledku událostí poslední let se ale nyní už nejedná jenom o samotném přijetí eura, ale i tom, do jakého „klubu“ států EU chceme patřit a proč.

Na tyto a mnoho dalších otázek přišli odpovídat vybraní kandidáti do Evropského parlamentu. Pozvání think-tanku Evropské hodnoty přijali pánové Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Petr Ježek (ANO 2011), Ondřej Liška (SZ) a Luděk Niedermayer (TOP 09). Předvolební debata se konala v olomouckém Slovanském domě dne 13. 3. 2014. „Je velmi důležité vést kultivovanou debatu o věcech, které se týkají Evropské unie a zároveň se dotýkají České republiky,“ řekl ve své úvodní uvítací řeči Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty.

Euro ano či ne?

Každý kandidát měl na své představení čtyři minuty, které všichni řečníci využili zároveň k vyjádření svého postoje  ke hlavnímu tématu diskuze, tedy zavedení eura. Eduard Hulicius po prvním „přátelském šťouchnutí“ do spolukandidátů uvedl: „Všichni si myslí něco jiného, ale jednotní jsou v tom, že nikdo neříká žádné přesné datum, nic konkrétního.“ Nicméně ani on sám žádné konkrétnější vyjádření neposkytl. Naproti tomu Ondřej Liška, kandidát Strany zelených, se hned v úvodu jasně vyhranil pro přijetí eura: „Domnívám se, že Česká republika je natolik ekonomicky spjata s Evropskou unií, že je pro nás velmi důležité být v co nejužším rozhodovacím kroužku.“ Váhavějšího charakteru byla odpověď Petra Ježka, jenž zdůraznil, že toto rozhodnutí nestojí na Evropském parlamentu a důležitější otázkou je, zda je eurozóna v současné době nastavena správně, a co by se  případně dalo zlepšit. Zároveň však zdůraznil, že ekonomický neúspěch EU je i náš neúspěch bez ohledu na to, jestli máme nebo nemáme euro. Luděk Niedermayer za TOP 09 jako jediný uvedl konkrétní datum: „Pro mě je velmi atraktivní myšlenka, že by ČR vstoupila do eurozóny v roce 2018.“ Dále upozorňuje, že ačkoliv se všichni bojí přijetí eura, jeho nepřijetí by pro nás mohlo také znamenat problém.

Referendum jako možná cesta rozhodnutí o euru

Pro Českou republiku jako demokratickou zemi s ústavně zakotveným referendem je nezbytné vybrat způsob, jakým by mělo rozhodnutí o přijetí eura padnout, tedy jestli má jít čistě o politické rozhodnutí, nebo jestli má vláda do rozhodovacího procesu zapojit i občany. Na tuto otázku kandidáti víceméně shodně odpovídali, že referendum o vstupu do EU již proběhlo a součástí tohoto rozhodnutí bylo i přijetí eura. Případné referendum vzbuzuje obavu, že významné ekonomické rozhodnutí udělá laická veřejnost a ne příslušní odborníci. Jediný Eduard Hulicius prohlásil, že rozum mu říká, že referendum už proběhlo, ale jeho srdce lidovce lidovce věří lidem, a proto se dalšímu referendu nebrání. I tak by podle něj případné referendum muselo být doprovázeno dobrou vysvětlovací kampaní.

Národní zájmy, které by bylo potřeba chránit v Evropském parlamentu

Ačkoliv kandidují do Evropského parlamentu, stále jsou to občané ČR, a proto z publika zazněla mimo jiné také otázka, zda existuje nějaká problematika, na kterou by se všichni čeští europoslanci bez ohledu na stranu dívali stejně a stejně i hlasovali. V reakci na to Luděk Niedermayer uvedl, že vzhledem k příliš velké odlišnosti politických stran u nás je úplná shoda na národním zájmu takřka nemožná. Konkrétně pak zmínil rozdílnost TOP 09 a například KSČM. Petr Ježek prohlásil, že pro ČR by hlasoval vždycky, když by se mu něco zdálo nevýhodné, jinak ale jako politik musí hájit ideologii, kterou zastupuje. Posledním velmi diskutovaným tématem bylo, zda se má EU posunout směrem k federalizaci. I v této otázce byli diskutující jednotní. Ondřej Liška řekl: „Evropská unie je velmi jedinečná, a proto nemůžeme čerpat v již známých způsobech vládnutí, ale musíme si najít vlastní specifickou cestu.“

Michaela Čejková působí v mediálním týmu think-tanku Evropské hodnoty.