Volební den na Krymu

„Hlas každého je důležitý, i váš hlas může změnit výsledek!“ hlásá reproduktor na náměstí Lenina, centrálním náměstí krymského hlavního města Simferopol.

„Hlasovat nepůjdu. Výsledky jsou předem domluvené. Někdo mi tuhle říkal, že se to domluvilo na sedmdesát nebo pětasedmdesát procent za Rusko. Ale kdybych šla, budu hlasovat taky za Rusko, aspoň to vyzkoušet,“ odpovídá prodavačka v obchodě nedaleko centra města.

Je pravé poledne, neděle, 16. března. Michail Malyšev, předseda komise pro přípravu a provedení všekrymského referenda, hlásí na tiskové konferenci, že odhlasovalo už 44 procent voličů. Dnes ráno bylo údajně na Krymu otevřeno 1205 volebních místností, kde může vyjádřit svůj názor na budoucnost Krymu téměř přesně milion a půl oprávněných hlasujících.

O tom, kdo jsou oprávnění hlasující, se nicméně vedou spory. Některá volební místa od rána hlásí, že hlasovat mohou i lidé, kteří nejsou na seznamu voličů. Volební místnost ve městě Feodosie například zřídila speciální stůl, kde jsou zařízeny doplňkové seznamy. Tímto způsobem mají údajně dostat možnost hlasovat v referendu například i ti Rusové, kteří nejsou registrovaní na Krymu. Jaký bude výsledný počet voličů, je v tomhle případě těžké odhadnout.

Předseda městské rady převážně krymskotatarského města Bachčisaraj hlásí, že v těch částech města, kde převládá krymskotatarské obyvatelstvo, nebyly volební místnosti vůbec zřízeny. Z jiných částí Bachčisaraje je zase hlášeno, že jsou v autobusech k volebním místnostem k hlasování přiváženi lidé z jiných částí Krymu.

Oficiální pozorovatelé nicméně zatím žádná narušení nepozorují. Mezi těmi je zastoupena například maďarská krajně pravicová strana Jobbik. Evropská unie, stejně jako Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a další organizace, své pozorovatele nevyslala. Referendum označuje za nezákonné a jeho výsledky neuznají, ať dopadne jakkoli.

Volební komise z většiny částí poloostrova od samého rána hlásí, že před volebními místnostmi stojí fronty lidí. Účast je prý nezvykle vysoká.

Hlasující na referendu mají možnost vybrat si ze dvou variant. První možnost nabízí odtržení od Ukrajiny a vstup do celku Ruské federace jakožto její subjekt. Druhá varianta je pro setrvání Krymu v rámci Ukrajiny, nicméně s rozšířenými právy na základě návratu ke krymské ústavě z roku 1992. Ani jedna z možností nenabízí, aby vše zůstalo tak, jak bylo dosud.

Takzvaná „domobrana“, neoznačené armádní jednotky s ruskou vojenskou výbavou a ruskými vozidly, během posledních dvou týdnů z ulic Simferopolu téměř zmizela. V centru města jsou vojáci s automatickými puškami k vidění jen ojediněle. U státních budov a volebních místností nicméně postávají kozáci v uniformách a se stočenými biči v rukou.

Muž s červenou páskou na paži, hlídající volební místnosti v centru Simferopolu na ulici Jefremova, odhaduje volební účast na minimálně 90 procent. Jde o jednoho z takzvaných „družiníků“, proruských pořádkových sil, které se objevily na celém Krymu během posledních týdnů. Voliči kolem něj procházejí neustále, nicméně o frontách se mluvit nedá. Žádné problémy se prý zatím neobjevily ani neočekávají, vše má proběhnout „bez provokací“.

„Jak můžu referendum považovat za zákonné, když jsou v ulicích ruští vojáci se samopaly a nosit ukrajinskou vlajku se považuje za provokaci? Drží nás ve strachu. Jakou pak máme možnost volby?“ ptá se Dmitrij, který se přestěhoval před třemi lety z Kyjeva do Sevastopolu. „Referendum není legitimní, hlasovat nepůjdu.“

Dmitrij říká, že ačkoli na ulici není vidět nejmenší podpora Ukrajině, je to ze strachu. Když se například tento týden v centru přímořské Jalty sešli lidé s ukrajinskými vlajkami vyjádřit podporu Ukrajině, byli násilím rozehnáni.

„Kdyby se lidé rozhodovali bez strachu, řekl bych, že bude určitě aspoň padesát procent za Ukrajinu. Mezi mými kolegy je nás například osm za Ukrajinu a jen jeden za Rusko. A to nás pojí jen to, že pracujeme jako technická podpora v supermarketu. Když se odhlasuje připojení k Rusku v normálních podmínkách, tak nejsem proti. Máme k Rusku blízko a je možné, že by tam lidi chtěli, ale to, co se tu stalo, je ponižující.“

Kuchařka z univerzitní kantýny po vhození lístku do urny říká, že celá její rodina hlasovala pro Rusko. Podle jejího názoru bude hlasovat pro Rusko nadpoloviční většina lidí.

„Možná pětapadesát procent, možná šedesát. Určitě to nebude méně. Všichni vědí, že nic neriskujeme, hůř než teď nám už nebude a dříve přece byla Ukrajina ruská, je to návrat domů.“

Učitelka angličtiny se svou dcerou, hlasující v budově gymnázia v centru města, byly první z dvaceti dotázaných lidí před volebními místnostmi, kteří zatrhli na svých hlasovacích lístcích možnost setrvání v rámci Ukrajiny.

„Mezi našimi známými je to asi padesát na padesát, nicméně se nám těžko věří tomu, že by v referendu mohla vyhrát Ukrajina. Většina těch, kteří jsou proti, referendum prostě bojkotuje, nepovažuje jej za zákonné.“

Výsledky referenda budou vyhlášeny krymským parlamentem v pondělí ráno na zasedání krymského parlamentu. Krymský parlament byl nicméně rozpuštěn rozhodnutím ukrajinského parlamentu v sobotu 15. března, den před referendem.

Nezávislost Autonomní republiky Krym na zbytku Ukrajiny byla nicméně vyhlášena krymským parlamentem už v úterý, 11. března. Referendum ji má jen formálně potvrdit. Nezávislost byla krátce po vyhlášení uznána ruským ministerstvem zahraničí.

Aktuální pozorování a informace z Krymu zde: https://www.facebook.com/SvratkinReporter?fref=ts