Summit Evropské rady: Jaké sankce uvalí EU na Rusko?

Již tradičně se touto dobou budou představitelé států a vlád členských států EU zabývat evropským semestrem a dále konkurenceschopností průmyslu a zaměstnaností. Nevyhnou se ani závažným otázkám z oblasti energetiky a ochrany klimatu, a také se budou zabývat zahraničně-politickou agendou, konkrétně přípravami na dubnový summit EU-Afrika.

Aktuální dění na Ukrajině, a jak dále?

Situace na Ukrajině se ani po mimořádném summitu Evropské rady, hrozbách a zavedení sankcí jak ze strany Evropské unie, tak i dalších zemí mezinárodního společenství příliš neuklidnila. Účastníci pravidelného zasedání Rady EU pro zahraniční věci včetně českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka aktuální vývoj na Krymu proto důrazně odsoudili a nedělní referendum shodně označili za nelegitimní[1] i z důvodu podezřele vysoké účasti. S tím, že EU výsledek tohoto hlasování neuznává, se tedy spolu s přistoupením k druhé fázi sankcí (zmražení aktiv a zákaz výdeje víz a vstupu vybraných osob z Ruské federace a řad krymských autorit do EU) formuje výchozí pozice na summit Evropské rady, na kterém by v jeho závěru mělo konečně dojít k podpisu politických bodů asociační dohody Východního partnerství mezi EU a Ukrajinou. Její nepodepsání bylo v listopadu loňského roku právě jednou z hlavních příčin následných protestů, které vyvrcholily svržením vlády tehdejšího prezidenta Janukovyče a ruskou okupací krymského poloostrova. Nicméně, i kdyby k podpisu na summitu ER došlo, jedná se zatím pouze o politické kapitoly a podpis celé dohody včetně ekonomických kapitol je stále ještě daleko.

Zdroj: http://cdn2.spiegel.de

Návrh Komise k energetice a ochraně klimatu do roku 2030

V souvislosti s Ukrajinou však vedle zahraničně-politických otázek vyvstává i otázka budoucnosti evropských projektů na těžbu a dodávky zemního plynu z Černého moře či projektů na těžbu břidlicového plynu a snižování závislosti na ruských dodávkách. Evropská rada se energetikou zabývala v roce 2013 na květnovém summitu a letos v březnu se představitelé členských států a vlád Unie k tomuto komplexnímu tématu vrátí. Na summitu jednak posoudí provádění závěrů zmíněné loňské Evropské rady, avšak vedle toho je plánována i politická debata nad sdělením Komise k rámci energetické politiky a ochrany klimatu pro období let 2020 až 2030.

Komise na konci ledna letošního roku zveřejnila návrh reformy energeticko-klimatického balíčku s opatřeními ke klimatickým závazkům i například systému obchodování s emisními povolenkami (tzv. EU ETS). Komise mimo jiné navrhla, aby se členské státy EU zavázaly snížit emise skleníkového plynu CO₂ do roku 2030 až o 40 % oproti hodnotám emisí z roku 1990 a zároveň, aby se snažily zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) až na 27 % ve stejném období. Nový balíček navrhovaný Komisí vzbudil celou řadu bouřlivých reakcí, jak se ostatně dalo očekávat. Zatímco ekologické organizace jsou nespokojené s příliš mírnými závazky či ponecháním kapitol o energetické účinnosti a úsporách energie bez úpravy, průmyslníci a velké elektrárenské firmy se obávají přibrzdění rozvoje či dokonce ztráty konkurenceschopnosti. Vysoké cíle v oblasti OZE podle nich jen dále zvýší náklady, a proto tlačí na členské státy, aby prosadily podporu zejména v oblasti výzkumu OZE.

Očekává se, že Česká republika bude na summitu usilovat o zaměření se na jeden cíl energeticko-klimatické politiky, a to na snižování emisí CO₂. Zatímco konkrétní směřování debaty v oblastech jako energetická účinnost, bezpečnost či snižování emisí se teprve rýsuje, je jasné, že hlavy členských států a vlád budou na summitu v Bruselu jednat o celkové budoucnosti energeticko-klimatické politiky po roce 2020.

Zdroj: /www.jpkenny.com/

Evropský semestr

Evropská komise každoročně ve spolupráci se členskými státy EU v první polovině kalendářního roku na Evropské radě projednává evropský semestr, tj. pravidelný cyklus koordinace hospodářských a fiskálních politik v rámci Unie s cílem sladit politická opatření na podporu hospodářského růstu přijatá jednotlivými státy na základě strategie Evropa 2020. Na základě roční analýzy růstu vypracované Komisí, vyhodnotí Evropská rada celkovou makroekonomickou situaci, pokrok v plnění hlavních cílů Unie a vývoj v realizaci stěžejních iniciativ. Zabývat se bude především zhodnocením aktivit členských států při naplňování cílů a pravidel stanovených ve snaze zajistit zdravé veřejné finance, podpořit hospodářský růst a zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze v EU.

Březnový summit Evropské rady tak uzavře první fázi evropského semestru, přičemž klíčovými tématy budou finanční krize, vyrovnání se s jejími následky a udržení hospodářského růstu. Za zcela zásadní je v této oblasti považována nezaměstnanost, zejména mezi mladými. Evropská rada posoudí pokrok v realizaci doporučení určených jednotlivým členským státům a bude se zabývat i konvergenčními programy a národními programy reforem na tento rok.

Ačkoliv si Česká republika právě v oblasti zaměstanosti vede v porovnání s ostatním členskými státy poměrně dobře a lze očekávat, že splní kritéria stanovení strategií Evropa 2020, má zásadní mezery v jiných tématech. Mezi doporučení určená pro ČR na období 2013-2014 patří daňová reforma a přesun zdanění do oblastí, které méně omezují růst; striktně prováděná rozpočtová strategie; zvýšení věku odchodu do důchodu a zrušení státního příspěvku pro režim předčasného odchodu do důchodu v rámci 3. pilíře; zvýšení efektivnosti výdajů na zdravotní péči; důsledné provádění protikorupční strategie a přijetí služebního zákona; reforma vysokoškolského zákona a odstranění nadbytečné regulace u některých povolání. Dá se tedy očekávat, že v oblasti evropského semestru bude muset český premiér reagovat právě na uvedené nedostatky. Některé z nich si nová vláda dala za cíl napravit, například přijmout služební zákon, jiné jsou ale vládou opomíjeny.

Zdroj: http://img.mf.cz/

Konkurenceschopnost průmyslu

Základem pro jednání představitelů členských států a vlád EU bude sdělení Evropské komise z února letošního roku. Podle něj Evropská unie musí urgentně posilovat základy post-krizového udržitelného růstu a modernizace. S tím se pojí podpora konkurenceschopného rámce pro průmysl EU. Evropská komise tímto sdělením vyzvala členské státy, aby si uvědomily zásadní význam průmyslu pro zvýšení konkurenceschopnosti. Evropská komise ve zmíneném materiálu definovala šest priorit na podporu konkurenceschopnosti.

• Pokračovat v prohlubování průmyslové konkurenceschopnosti (uvádí např. rozvoj podnikatelských služeb)
• Maximalizovat potenciál vnitřního trhu prostřednictvím rozvoje infrastruktury a vytvořit lepší podmínky pro podnikání a inovace, integraci kapitálových trhů, zlepšení vzdělávacího systému, mobility občanů a dokončení vnitřního trhu
• Rozhodně implementovat nástroje regionální, národní i nadnárodní
• Podpořit investice a nezbytné vstupy pro podnikání (aplikace nástrojů pro podporu však nesmí narušit cenové hladiny, tj. musí být přijaty takové akce, které zvýší efektivitu vstupů a sníží množství odpadu)
• Usnadnit podnikům EU vstupy a zvýšit jejich konkurenceschopnost v globálním měřítku
• Zvýšit podíl průmyslu na HDP až na 20 % do roku 2020

Česká republika má v Unii jeden z nejvyšších podílů průmyslu na HDP, v roce 2010 dokonce skoro 30 %[2]. Sdělení nicméně nedefinuje, na které oblasti by bylo vhodné se zaměřit a spíše rekapituluje některá současná data (například, kolik občanů ročně cestuje v rámci EU za prací do jiné země). Dle oficiálních materiálů o pořadu jednání „Evropská rada zdůrazní význam silné a konkurenceschopné evropské průmyslové základny jakožto hnací síly hospodářského růstu a zaměstnanosti.“

Postupy, jak daných cílů dosáhnout, tak budou zřejmě předmětem jednání summitu. Cíl dvacetiprocentního podílu průmyslu na HDP tak není pro ČR relevantní, spíše se nabízejí otázky: na které oblasti, či odvětví se zaměřit, abychom mohli posílit svoji konkurenceschopnost na všech úrovních, vzdělávací systém a mobilitu občanů? Jak zefektivnit vstupy? Jak zvýšit konkurenceschopnost na globální úrovni?

Další témata

Mezi jinými aktuálními zahraničně-politickými tématy představitelé členských států a vlád EU povedou na summitu politickou rozpravu také o vztazích mezi Afrikou a Evropskou unií a zhodnotí pokroky v přípravách na nadcházející summit EU-Afrika (2. – 4. 4. 2014), který se bude konat v Bruselu.

Otázky pro premiéra:

1) Jak se Česká republika staví k návrhům Komise v oblasti nových cílů pro OZE? Bude prosazovat, aby se EU zaměřila jen na snižování emisí CO₂?

2) Má Česká republika (sama i v rámci V4 či EU) zájem a možnost přistoupit k dalším sankcím vůči Ruské federaci s ohledem na situaci na Ukrajině? O jaké kroky by se konkrétně jednalo?

3) V rozporu s doporučením z roku 2012 vláda v roce 2013 zavedla nový systém předčasného odchodu do důchodu, jenž dává možnost čerpat důchod po dobu až pěti let před dosažením důchodového věku. Předčasné odchody do důchodu jsou částečně hrazeny i ze státních peněz. Bude vláda tuto část důchodové reformy měnit?

4) Současný konvergenční program byl vypracován Ministerstvem financí v dubnu 2013 pro období let 2013-2016. Bude program aktualizován s ohledem na slib aktivního usilování o přijetí eura?

5) Programové prohlášení vlády nereflektuje v oblasti výběru daní doporučení předložená EU. Znamená to, že se ČR nehodlá těmito doporučeními řídit?

6) S jakou pozicí k návrhům Komise v oblasti posilování konkurenceschopnosti průmyslu, konkrétně v oblasti nákladů na energii v průmyslové výrobě, nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, oblasti rozvoje infrastruktury, patentování se vydá česká delegace na summit?

7) Existují v ČR návrhy k inteligentní specializaci a nebo definice klíčových základních technologií?

Jitka Hofbauerová je externí spolupracovnicí think-tanku Evropské hodnoty. 

[1]Mezinárodní společenství považuje výsledek referenda nejen za porušení mezinárodního práva, ale také ukrajinské ústavy. Aby byl výsledek legitimní, musela by volba o případném odtržení Krymu od Ukrajiny proběhnout na celém ukrajinském území.

[2] http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1970