University of Leeds patří mezi stovku nejlepších vysokých škol na světě, jak sami uvádějí na svých stránkách. Štěpán Soukeník to potvrzuje s tím, že na rozdíl od vysokých škol v České republice tato britská univerzita nabízí studium politické komunikace jako samostatného oboru. A to není jediné plus.

Jaký obor na University of Leeds studuješ?

Můj obor se jmenuje Politická komunikace. Je to relativně vyvážená kombinace teoretických přístupů politických a komunikačních věd. Každý se navíc může zaměřit na praktické oblasti, které jej zajímají. Já jsem si vybral především digitální média, veřejné mínění a politické public relations. Náš Institut je ale jinak orientovaný poměrně všestranně, co se týká médií a komunikace. Na magisterském stupni tu lze studovat třeba i fotografii, mezinárodní žurnalistiku nebo public relations a disciplíny se zde navzájem krásně doplňují, což je super.

Studoval jsi v Praze na Fakultě sociálních věd, co tě přimělo k odchodu na Leeds?

Chtěl jsem se konečně pořádně naučit anglicky a řekl jsem si, že jediná cesta, jak si opravdu zvyknout beze strachu mluvit, je strávit nějaký čas na zahraniční škole. Důležitý byl také fakt, že politickou komunikaci v Česku jako samostatný obor studovat nelze. I když už je v některých programech alespoň jedním dvěma předměty zastoupená, nejde do takové hloubky a do dalších souvislostí jako v zahraničí. Nespadá sem totiž jen politický marketing, ale existuje nespočet dalších témat, jako například lobbying, politická žurnalistika, veřejná diplomacie nebo sociální marketing. Studovat politickou komunikaci znamená v podstatě studovat veřejnou diskuzi a to, jakým způsobem se mezi politickými autoritami, médii a běžnými lidmi řeší problémy. Ve výsledku je to tedy poměrně široký záběr, ale to je na tom právě to fascinující.

Jak dlouho už tam jsi a kdy plánuješ návrat?

V Anglii jsem od září 2012, kdy jsem přijel na roční Erasmus program, a nějak se to protáhlo. Snažím se být alespoň každé dva až tři měsíce doma, ale co se týká návratu, je to dost těžké odhadnout. O letních prázdninách dokončím diplomovou práci a poté se uvidí.

Co všechno jsi musel zařídit, abys mohl odjet studovat do Anglie?

Především jsem musel poslat přihlášku, která je poměrně dost odlišná těch na české školy. Nejdůležitější jsou doporučení od vyučujících nebo od zaměstnavatelů, známky z předchozího studia a hlavně motivační dopis. V něm člověk musí nalézt správnou kombinaci zdůraznění svých znalostí a zkušeností, konkrétních cílů, které studiem chce sledovat, a nápadu, jak to všechno spojit dohromady do jazykově i obsahově poutavého textu.

Jak byl přesun do Leedsu finančně náročný?

V porovnání s ostatními anglickými univerzitami je na tom Leeds z hlediska školného, ubytování i nákladů poměrně dobře. Život je tu výrazně levnější než například v Londýně a okolních regionech, na druhou stranu je ale pořád o hodně náročnější než v Česku. Musím šetřit, ale na to jsem byl poměrně zvyklý už z Prahy, takže s tím problém nemám.

Získal jsi nějaké stipendium nebo si veškeré náklady hradíš sám?

Měl jsem poměrně štěstí, že jsem od University of Leeds dostal částečné stipendium a získal také nejlevnější dostupnou kolej. Na druhou stranu, své úspory jsem investoval už do předchozího roku v Anglii, takže mi letos výrazně pomohla rodina, za což jsem jí obrovsky vděčný.

Přivyděláváš si na nějaké brigádě?

Jednoroční magisterské studium je v Anglii obecně velmi  intenzivní, a pokud se chce člověk opravdu pořádně věnovat četbě, psaní esejů a diplomky, tak moc času nezbývá ani na odpočinek, natož na další práci. V Leedsu jsem tedy záměrně nic nehledal. Delší dobu pracuji jako freelancer, takže v rámci loňského Erasmu pár příležitostí k přivýdělku bylo, ale letos jsem si to zakázal. Věnuji se ale reprezentaci svého oboru v rámci zdejší studentské unie, prezentoval jsem na dni otevřených dveří a dohlížím taky na některé své (převážně neziskové) projekty v Česku, takže se nenudím.

S jakými očekáváními jsi odjížděl? Naplnila se?

Má očekávání byla poměrně velká. University of Leeds je co do kvality výzkumu i osobností komunikačních studií jednou z nejlepších škol na světě. Politická komunikace tu je jedním z hlavních výzkumných proudů už několik desetiletí, takže mezi očekáváními byly samozřejmě i určité obavy a respekt. Mohu ale jednoznačně říct, že takřka rodinná atmosféra našeho Institutu je skvělým místem pro studium, které mě tu baví a určitě mi i hodně dává.

Jak tě Angličané přijali? A jak ses přizpůsobil tamnímu životu?

Když si člověk zvykne na klasické rozdíly mezi Británií a kontinentální Evropou, jako jízda vlevo nebo nepraktické vodovodní kohoutky, myslím si, že každodenní život se od toho českého zase tolik neliší. Lidé jsou tu ale daleko příjemnější a pozitivnější. V tomto ohledu jsem se přizpůsobil rád a do Česka se to snažím přenášet. Jako mezinárodní magisterský student tu člověk na moc Angličanů nenatrefí, ale ti, které znám, jsou naprosto v pohodě a nevnímám, že by se mnou jednali výrazně jiným způsobem než mezi sebou.

Je hodně tvých spolužáků z jiných zemí?

V Británii se hodně liší bakalářské a magisterské programy. Ty první jsou většinou s drobnými výjimkami plné domácích studentů, zatímco na magisterských programech je to přesně naopak. Na našem patře jsme dva Evropané na asi dvacet lidí, takže o mezinárodní kontakt tu nouze není. Moji spolubydlící jsou z Tanzanie, Indonésie, Indie a Číny. V rámci našeho oboru je v podstatě každý z jiné země.

V čem je studium na University of Leeds nejodlišnější?

Jednoznačně v míře samostudia, které tvoří osmdesát procent studijního času. Všechny hodiny strávené ve třídách jsou interaktivní semináře a diskuse. Klasické přednášky tu nemáme. Předpokládá se, že člověk dané téma nastuduje dopředu, aby mohl na semináři diskutovat o zásadních otázkách, problémech a kontroverzích. Pokud je člověk nadšený, dá mu tento způsob studia hrozně moc. Určitě to není nic pro ty, kteří chtějí studiem jen proplout a získat titul. 

Jsi rád, že si odešel studovat do zahraničí? Stálo všechno to zařizování za to?

Stoprocentně a jednoznačně. Jsem moc rád, že tu můžu být. Po přítelkyni a rodině se mi přirozeně stýská, ale v době Skype a nízkonákladových společností to také není nepřekonatelný problém. Minimálně Erasmus+ doporučuji úplně každému a na samostatná studia se dají sehnat částečná nebo úplná stipendia, i když je to mnohdy náročné. Kdo riskuje, může hodně získat, a v to doufám i já. Stačí se jen nebát, využít internetu k zjištění nejlepší alternativy a potom do toho prostě skočit, stojí to za to.


Bottom line: Zajímá vás obor, který se v Česku nevyučuje? Tak proč ho nejít studovat do zahraničí?

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist