Za sebou mají vydání své třetí desky Dobré nebe, před sebou vyhlášení hudební ankety Žebřík, kde bojují v kategorii Album roku. Opavsko–pražská skupina KOFE-IN navíc v těchto dnech zveřejnila i svůj nový videoklip Projíždíme krajinou, který se rozhodla natočit na Islandu. Nový videoklip nebo česká mediální scéna byly jedněmi z témat rozhovoru s frontmanem kapely, zpěvákem a textařem Janem Kunzem. 

Když jsme si spolu naposledy povídali, bavili jsme o vašem videoklipu Moje dobré nebe. Jak se na něj díváš s odstupem několika měsíců, co je venku?

Myslím si i po té době, že videoklip je dobře zpracovaný. Možná jsme jen mohli vybrat hitovější písničku, ale ještě jsme neměli celý materiál hotový. Na desce jsou i silnější věci než Moje dobré nebe, další videoklipy určitě chystáme.

Co by si místo toho vybral teď?

Nemůžu říct, kterou píseň bych vybral já, domlouváme se vždycky kolektivně v kapele. Hodně lidí nám říká, že na nové desce je spousta písní, které mají rádiový potenciál, ale většina rádií zatím bohužel do svých playlistů nic nezařadila. Zatím nás hrají jen solitérní rádia, co mají dramaturgy, kteří se toho nebojí.

Rezignovali jste už na to dostat desku do rádií?

To ne, pořád se snažíme. Myslím, že je tam x dobrých písniček se silnými refrény, ale celá tahle mediální scéna moc nefunguje. Myslím si, že rádia by měla pouštět nové české kapely a nechat na lidech, ať si sami vyberou. Problém spatřuju hlavně v programových vedoucích veřejnoprávních médií, ti si to ani nepustí. Ne že by se jim to nelíbilo, oni ani nemají ani snahu si to pustit. Tohle je prostě boj s větrnými mlýny. Česká rádia hrají zahraniční věci a pár vyvolených interpretů a kapel od nás.

Televize a rádio, na které přispíváme peníze všichni, by měly podporovat rozvoj kultury a zájem mladých lidí něco dělat. U komerčních rádií jejich přístup do jisté míry chápu, jsou závislé na tom, kolik vydělají na reklamách, tedy jakou mají poslechovost, ale přístup veřejnoprávních kanálů mi uniká. V televizi vznikl pořad Tečka páteční noci, ale to se mi zdá na počet kapel v Česku žalostně málo vysílacího prostoru. V Českém rozhlase by taky nebylo na škodu vytvořit pořad třeba se zaměřením na hudební scény jednotlivých měst či regionů.

Váš nejnovější videoklip je na písničku Projíždíme krajinou. Co bys nám o něm řekl?

Je čerstvě venku. A je to úplně něco jiného než Moje dobré nebe, protože je to hlavně o přírodě a o úžasné krajině Islandu. Nejeli jsme tam primárně s tím, že tam budeme točit videoklip. Vymysleli jsme si prvně dobrodružnou cestu na Island a až pak jsme si řekli, že je tam úžasná krajina, že bychom mohli něco natočit. Nabrali jsme tam spoustu úžasného materiálu, takže mě teď docela mrzí, že se do videoklipu zdaleka všechno nevešlo.

Vybírali jste schválně kontrast mezi těmi písničkami? Protože singl Moje dobré nebe je popovější, kdežto Procházíme krajinou je mnohem klidnější věc.

Ne že bychom to nějak primárně vybírali, ale spíš se to hodilo k Islandu, kde jsme cestovali. Určitě jsme neplánovali, že natočíme jeden klip takový a druhý makový. Videoklip Projíždíme krajinou prostě vyplynul z naší islandské cesty.

Kdyby ses měl na desku Dobré nebe podívat komplexně, jaký je její příběh?

Myslím si, že je to naše nejlepší deska, a zároveň mi přijde, že to bylo nejpohodovější natáčení, co jsme zažili. Točili jsme ve velice příjemné a přátelské atmosféře. Chtěli jsme udělat zase trošku jinou desku, někam se posunout, prostě napsat dobré a silné písničky. Věřím, že se to povedlo. Pokud máš ale na mysli nějakou jednotnou dějovou linku, příběh, který by procházel všemi písněmi a dával jim nějaký hlubší smysl, tak ten tam nehledej. Chtěli jsme natočit písňové album. Nic víc, nic míň.

Tématem desky je tak hlavně život, který žiješ s lidmi kolem sebe. Všechny písničky všech kapel jsou o tom samém. Náměty jednotlivých písní jsou vždycky stejné, vztahy, život, o tom jak lidé žijí, co je napadá, co je trápí, co mají rádi. Tak to bylo vždycky a vždycky to tak bude. Mění se jen úhel pohledu.

Čím to bylo, že to natáčení bylo nejpříjemnější? Je to tím, že se znáte dlouho, něco jste spolu už zažili?

Dobré nebe je naše nejvíc písničková deska. Můžete si sednout jen s akustickou kytarou a zahrát si celé album. Jsou tam silné a zpěvné refrény, písně jsou kompaktní. Zároveň ale nebyla žádná krize v kapele, což se občas stává. Navíc jsme měli fajn producenta Armina Effenbergera a celé to natáčení probíhalo ve strašně příjemné atmosféře. Byla tam shoda lidí a okolností, písničky se dobře dělaly, dobře se zpívaly.

Kdybyste vybírali na další desku producenta, sáhli byste zase po Arminovi?

To nemůžu říct. Armin je výborný a já bych s ním chtěl v budoucnu ještě určitě spolupracovat, ale každou desku jsme zatím dělali s někým jiným, právě proto, abychom se posouvali. Nový člověk dá nové podněty. Je pravděpodobné, že kdybychom to dělali zase s Arminem, tak by to mělo podobný zvuk. Pokud budeme chtít vyzkoušet něco jiného, tak něco jiného zkusíme. Nikdy jsme si nedávali žádné mantinely.

Kam teď budou směřovat KOFE-IN?

KOFE-IN bude standardně fungovat a doufám, že bude růst a rozvíjet se. Koncerty, videoklipy, tvorba nových písní. Máme teď víc klidu a prostoru k uskutečnění vizuálních nápadů, co se týče klipů k písním z nové desky. Taky máme dost času na přípravu nových věcí.

Bottom line: KOFE-IN získali v hudební anketě Žebřík druhé místo v kategorii Album roku. Určitě o nich tak ještě uslyšíme.