Febiofest v Praze je v plném proudu. Jedna z jeho regionálních odnoží, Ozvěny Febiofestu v Olomouci, začíná v pondělí 14. dubna. V olomouckém multikině Cinestar budou moci diváci zhlédnout celkem osm filmových projekcí. Mimo jiných i film Sametoví teroristé, dokumentární film s hranými scénami.

Akční dokument Sametoví teroristé získal na letošním Berlinale cenu diváků a přímo z Německa se přesunul do České republiky na Febiofest. Ten odstartoval 20. března v Praze a poté se přestěhuje do dalších měst republiky. Jedním z nich je i moravské město Olomouc, který krom filmu Sametoví teroristé uvede dalších osm počinů – Made in USA, Yves Saint Laurent, Světla severu, Láska, soudruhu a další.

Dokumentární film Sametoví teroristé představuje tři skutečné muže – Stana, Fera a Vladimíra, kteří se pokusili o ozbrojený odpor proti komunistické moci v době československé normalizace. Následně byli odsouzeni k odnětí svobody podle trestního paragrafu 93 o teroru.

„Jako student dokumentaristiky jsem chtěl někdy vidět politického vězně, představoval jsem si ho jako starého člověka. Našel jsem článek o Ferovi, kontaktoval ho a poté, co jsme se sešli, jsem zjistil, že je to mladý muž,“ popisuje jeden ze tří režisérů, Pavol Pekárčik, jak vybírali tvůrci dané osobnosti. František Bednár, který připravoval bombový útok na prezidenta Gustava Husáka a doufal v rozpoutání protikomunistické revoluce, pak režisérům dal kontakt na dva své spoluvězně, a tak se filmaři dostali i k Vladimíru Hučínovi a Stanislavu Kratochvílovi. 

Odsouzena kvůli svému vzhledu

Vladimír Hučín je v Česku dobře známý. Byl hned několikrát ve vězení za opakovanou protirežimní činnost, spočívající především v ničení reklamních poutačů. Celkem se do žaláře podíval hned čtyřikrát. V dokumentu je zachycena jen část jeho života, celý jeho příběh by totiž vyšel na samostatný celovečerní film.

Dokument představuje i Ivu Škrbelovou, kterou Hučín učí, jak se postavit lidem, kteří ji odsuzují kvůli jejímu vzhledu. Sama Škrbelová film viděla třikrát a myslí si, že na něj bude mít její generace pozitivní ohlasy. Dalším hrdinou filmu je Stanislav Kratochvíl, který chtěl v noci před Prvním májem vyhodit do povětří tribunu stadionu připraveného na oslavu Svátku práce. Skončil za mřížemi na pět let.

Podle distributora filmu Richarda Němce je dobré, že se v Sametových teroristech představují závažná témata, ale doplněna akčními až hollywoodskými scénami a humorem. Po zhlédnutí projekce mohu potvrdit, že u filmu se člověk několikrát i pousměje, přestože se tam neřeší zábavné věci.

Akční scény dokresluje i fakt, že všechny výbuchy a střelby jsou ve filmu skutečné. Skutečná je i scéna, kde Iva Škrbelová drží pistoli a musí z ní vystřelit ostrým nábojem, přestože se jí do toho moc nechce. Tvůrci se tak snažili zachytit emoce, které prostě nejdou zahrát a člověk si je musí doopravdy vyzkoušet.

Nezájem na Slovensku

Němec si také myslí, že o film bude minimálně v České republice velký zájem. To se bohužel nedá říct o našich sousedech na Slovensku.

„Lidé na Slovensku na domácí filmy moc nechodí, což může vést k jistému zklamání, ale už jsme si na to docela zvykli,“ míní tvůrci. Překvapila je naopak reakce diváků na německém festivalu Berlinale, kde získali za svůj počin Cenu diváků.

„Byli jsme na každé projekci, dohromady byly asi tři. Lidé nás hrozně překvapili, smáli se na místech, kde jsme smích očekávali už ve střižně a mlčeli zase, kde se mlčet mělo,“ popisuje Peter Kerekes, další z režisérů.

„Po každé projekci následovala diskuze. „Na diskuzi v Berlíně se lidé pořád ptali, už jsme chtěli jít domů, ale oni měli neustále nějaké dotazy, což jsme opravdu nečekali,“ doplňuje ho jeho kolegea Pekárčik.

Tour po světových festivalech

A jak režiséry vůbec napadlo, že budou točit tento druh dokumentu? Podle Petera Kerekeseho chtěl každý pracovat na něčem jiném a původní scénáře vypadaly úplně jinak.

„Všichni protagonisté jsou ale velice silné osobnosti a tak si nakonec rytmus filmu diktovali samotní hrdinové.“ Samotní režiséři tak byli nuceni přepsat své původní náměty. Film Sametoví teroristé se teď přesune například na filmové festivaly do Toronta, Mnichova či Varšavy a od 10. dubna bude k vidění i v českých kinech. Na konci dubna se vydají tvůrci i s protagonisty do některých českých měst, kde budou na školách diskutovat s žáky a jejich profesory o filmu a československém odboji v době normalizace.

Bottom line: Dokázali byste lhát své rodině a přátelům a bojovat proti politickému režimu?