PĚT CITÁTŮ: Znovu se řeší fotbaloví chuligáni. Jaké fandění je ještě přípustné?

Na konci března hrála fotbalová Sparta v Ostravě. Očekávalo se, že to bude vypjatý zápas, vždyť se jedná o dva kluby s největší fanouškovskou základnou u nás. Navíc často nejde jen o fotbal, je to symbolický střet mezi Čechami a Moravou, mezi bohatou Prahou a chudou Ostravou. Mezi regiony je v průměrné mzdě rozdíl skoro deset tisíc korun a povahy obou táborů jsou také rozdílné. I tak mnoho lidí překvapily na stadionu výtržnosti. 

Může se zdát, že doby největších excesů fotbalových chuligánů jsou již za námi, alespoň v méně temperamentní části Evropy. Už je to necelých třicet let od masakru v Bruselu, kde při bitce Angličanů a Italů ve finále tehdejšího Poháru mistrů zemřelo 39 lidí. Následoval zákaz účasti pro anglické kluby v evropských pohárech na pět let. Tam, kde kdysi vznikla nejpopulárnější světová hra, se také zformovali takzvaní rowdies, fotbalový chuligáni.

„Dokud se chuligánů nezbavíme, nemůžeme se vydat za Lamanšský průliv,“ řekla tehdejší premiérka Margaret Thatcherová. Postupně se začala pravidla na stadionech zpřísňovat a tragédií také ubývalo. Začalo to policií na každém zápase, pokračovalo přes kamery a jedním ze zásadních kroků bylo zrušení míst na stání při zápasech. Na zápas je takřka nemožné propašovat zbraň, ale i tak se občas v ochozech bojuje. Jako bojový nástroj poslouží i mince či vytržená sedačka.

Právě zápas Baníku se Spartou zase veřejnosti připomněl, že i na našich stadionech to může vřít, tak jako v Turecku, kde jsou potyčky mezi fanoušky na denním pořádku. Zajímavostí ale je, že se v onom zápase mezi nejagresivnější „domácí“ fanoušky řadili příznivci blízkého polského klubu. To podnítilo otázku, zda by se lístky na derby neměly prodávat pouze na jméno a při vstupu na stadion by se člověk musel prokázat občanským průkazem, tak jako je to například v Nizozemí.

„Určitě by pomohlo vrátit se k adresnému prodeji vstupenek," uvedl manažer Baníku Petr Konderla, „ten jsme zavedli už dříve, ale následkem byla snížená návštěvnost. Uvažujeme o tom."

Fotbalové transparenty i pokřiky se dočkají cenzury

Hitem mezi fanoušky jsou pokřiky i důmyslné transparenty. Právě jeden z nich přispěl k vyprovokování březnové bitky, neboť na něm bylo napsané slovo Sparta se sprostým přívlastkem. Ačkoli transparenty patří k fotbalu stejně jako třeba klubové hymny, vedení fotbalové asociace se rozhodlo urážlivá hesla postihovat.

„Delegáti dostali jasná doporučení, v jakých případech zápasy přerušit a vyčkat na uklidnění situace a kdy jasně doporučit ukončení utkání. Nemůžeme pořád couvat a čekat na tragédii, jednou rázné řešení přijít musí," prohlásila předsedkyně komise rozhodčích Dagmar Damková.

O tom, že to nebyly jen plané řeči, jsme se mohli přesvědčit hned při zápase Jablonce ze Slavií, který se hrál 8. dubna. Ten byl na chvíli přerušen kvůli skandování nadávek směřujících k šéfovi fotbalové asociace a zároveň majiteli jabloneckého klubu Miroslavu Peltovi. Právě ten je nejmocnějším mužem českého fotbalu a inicioval i tvrdší postihy za nadávky či provokativní transparenty na stadionech.

Proti urážkám začaly výrazně bojovat i mezinárodní fotbalové organizace FIFA a UEFA. Jejich úsilí ale směřuje spíše k potírání rasismu na stadionech. Často se hovoří o rasismu mezi hráči, ale ten je těžko možné prokázat. Rasismus ze strany fanoušků je už ale možné postihnout. V Itálii, kde se v poslední době toto téma hodně řešilo, se například kvůli rasistickým pokřikům už několikrát ukončil zápas.

Dnes již zesnulý portugalský fotbalista s africkými kořeny Eusébio kdysi prohlásil: „Bílý nebo černý, všichni máme fotbal v srdci.“ Není to tak dávno, kdy se rasismus na stadionech objevoval i u nás. Když se africkému fotbalistovi zrovna nedařilo, dočkal se urážek či přirovnání k opici. Dnes už to tak časté není, ale možná je to i tím, že zhruba polovina nejlepších ligových hráčů jsou cizinci.

Tresty jsou u nás nižší než jinde v Evropě, to se ale změní

V dnešní době se fotbalovým příznivcům zakazuje čím dál více věcí a to vede k obavám, kde se to zastaví. Logicky tak vznikají rozbroje mezi systémem, reprezentovaným na stadionech většinou policií, a fanoušky. Na tom se odrážejí i pokřiky osazenstva stadionu, které nemíří ani tak často na soupeře, jako spíš na vedení fotbalové asociace. 

Asociace je ale k fanouškům i klubům oproti svým sesterským organizacím v jiných zemích ještě mírná. Za výtržnosti fanoušků dostal Baník Ostrava jen pokutu 300 tisíc korun a podmíněné uzavření hlediště. Kdyby se něco podobného jako na Bazalech stalo při zápasu jednoho z evropských pohárů nebo v některé z prestižních lig, nejen, že by byl zápas nejspíše ukončen a anulován, ale tým by si také zahrál v příštích několika zápasech bez fanoušků.

O přísnější tresty se hodlá zasadit ministerstvo vnitra, které k tomu má pravomoci. Ministerstvo může ostravskému klubu způsobit vážné problémy, hrozí například uzavřením stadionu na celou sezonu. „Zákon nám ukládá možnost postihovat vedle jednání jednotlivců i přístup jednotlivých klubů. Za takovéto excesy, jako se stal v Ostravě, jsme připraveni pořadatelům ukládat tvrdé tresty," prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec.

Bottom line: Myslíte si, že jsou stadiony bezpečné? Co by šlo udělat pro zlepšení situace?