Možnost dobrovolného odchodu ze světa pod lékařským dohledem umožňuje zákon jen ve čtyřech evropských zemích: Nizozemsko, Švýcarsko, Lucembursko a Belgie. Poslední z nich na konci února navíc schválila eutanazii pro děti. Proti kontroverznímu opatření se ohradila část duchovních a křesťanských demokratů, podle nichž schválení nepředcházela dostatečná společenská diskuze. V České republice je společnost spíše pro, se zákonem to jde ale pomaleji.
Belgie, kde je eutanazie povolena od roku 2002, ke konci února jako první země na světě schválila zákon o eutanazii pro děti. Dvě třetiny obyvatelstva jsou pro, proti se postavila část duchovních i lékařů. Dle jeho příznivců zákon oficiálně vyhovuje žádostem rodičů, na jejichž základě se eutanazie stejně tajně prováděla. Dle odpůrců není možné povolit zabíjení, a ještě k tomu zabíjení dětí – chybí navíc dostatečná společenská diskuze.
Usmrcení rukou lékaře uzákoňuje v Evropě také Nizozemsko, Švýcarsko a Lucembursko, v USA pak státy Washington, Orgeon a Vermont. Co se týče České republiky, panuje zde spíše kladný postoj k eutanazii: dle průzkumu agentury CVVM z května minulého roku je 67 procent respondentů pro. Inspirován novelizací v Belgii se letos v březnu o prosazení zákona o eutanazii pokoušel právník a liberální politik Milan Hamerský. Domnívá se, že po více než desetiletém působení zákona v Nizozemí a Belgii má prosazení v Česku větší šanci.
Nezabíjíme, jen dáváme možnost volby
Mezi hlavní argumenty pro patří právo na důstojnou, dobrou smrt (z řeckého slova eu-thanasia) a celkově respekt k lidským právům, především k lidské autonomii. Pokud má člověk právo na život, měl by mít logicky i právo zemřít. Zastánci se proti kritikům ohrazují tím, že schválením eutanazie pacienta apriori nezabíjejí, jen mu dávají možnost se svobodně rozhodnout, jak naloží se svým životem. To samé platí o lékařích.
Hovoří se též o důstojnosti a kvalitě života. Těžká nemoc staví jedince do ponížené situace a každý by měl právo odejít ze světa důstojně a podle svých představ. V tomto bodě je dobré obratem zmínit ostrý argument proti, který má i širší souvislost s kritiky eutanazie: řeč je o zneužívání pojmů jako „hodnota“ a „rozhodování“ za nacistické okupace. „Jako tehdy, tak i dnes se jedná o zabíjení, o rozhodování, kdo bude žít a kdo zemře. Jako tehdy, tak i dnes se jedná o kvalitu života s tím, že není-li kvalita, pak není ani hodnota a lze tedy uvažovat o zabití (lebensunwertes Leben),“ míní profesorka Marta Munzarová, přednostka Ústavu lékařské etiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Pokud je eutanazie v ČR odmítána, děje se tak především kvůli „zatahování“ lékařů do procesu usmrcování nevinného člověka. „Každý, kdo chce dnes zemřít, může spáchat sebevraždu sám a nepotřebuje k tomu zneužívat zdravotnický personál,“ uvádí hnutí Pro život ČR na svém webu.
Vyhnutí se odpovědnosti?
Nejvýraznější organizace s odmítavým postojem k eutanazii u nás srovnává dnešní motivy pro legalizaci s nacistickou propagandou za okupace. Podle nich se tehdejší názor, že vážně nemocný člověk žije život nedůstojný a nehodný žití, dnes schovává za fráze o svobodě a důstojnosti smrti. Roli hraje rovněž představa, že záměrným vykonáním smrti se člověk vyhne vlastní psychické bolesti a se ztrátou blízkého se lépe vyrovná. Nezanedbatelná je i veřejně ne tolik diskutovaná úspora veřejných výdajů.
Hnutí Pro život ČR upozorňuje také na nejasnost v pojmech: často dochází k zaměňování aktivní a pasivní eutanazie. Od toho se odvíjí nesprávný argument, že eutanazie – v aktuálním případě Belgie i eutanazie na dětech – se stejně dříve prováděla a provádí i dnes na žádost rodičů. V těchto případech se ale jedná o odpojení pacienta od reversů, tedy věc, která se skutečně běžně děje, ale která není pasivní eutanazií a tedy nemá s tímto zákonem nic společného.
Eutanazie odporuje poslání medicíny
Doktorka Munzarová na tento problém mimo jiné upozornila v článku „Co mluví i dnes proti eutanazii?“ již v roce 2006, kdy se o zavedení eutanazie u nás znovu hovořilo. Možnost usmrcení pacienta jeho lékařem považuje za naprostý odklon od poslání medicíny. Lékař je autonomní osoba s osobní odpovědností a zákon ani společnost jej nemohou považovat za automat, který vyhoví každé žádosti pacienta. „Praxe zabíjení podkopává pravý vztah k pacientovi, který on právem očekává a s nímž počítá. Vědomí, že lékař nebude uvažovat i o možnosti jeho zabití, je absolutní nutností,“ zdůrazňuje.
Uvádí příklad z Nizozemska, kde je eutanazie povolena u dětí od 12 let a tamní situace je velmi podobná té aktuální v Belgii. Praxe je taková, že mnohdy je pacient usmrcen, aniž by o to explicitně žádal. Důvod? Psychická nemoc či narušená komunikace, např. v případě demence. „Zabíjení lidí nekompetentních a/nebo lidí, kteří o zabití nežádali, je uváděno v souborných publikacích zcela bezostyšně a počty takto zabitých jsou prezentovány jako běžná položka v dobře propracovaných tabulkách.“
Jedná se o další výrazný protiargument, princip tzv. kluzkého prahu. Zprvu je eutanazie prezentována jako úleva od utrpení těch, kterým již nemají šanci na přežití, ovšem od oficiálního přijetí zákona dochází k jeho postupnému rozvolňování – zabíjení se stává praxí a zvykem.
Když byla eutanazie v Belgii uzákoněna, spolu s ní byl uveden v platnost též zákon o zkvalitnění paliativní péče. Byla to snaha předejít možnosti, že žádost pacienta o usmrcení by souvisela s jeho špatnou péčí: špatně by byla léčena jeho bolest či by se cítil na obtíž. Nyní v případě dětí mají být stanovena přísnější kritéria pro to, aby pacientovi bylo vyhověno: žádost za plného vědomí, souhlas rodičů a několik lékařských posudků. Nemoc musí být opravdu nevyléčitelná a přinášet nesnesitelné utrpení.
Alarmující zůstává ale fakt, že v Belgii je rozhodování o provedení eutanazie stále příliš v rukou jednoho člověka - Wima Distelsmana. Lékaře, který usmrtil pacienty více než několika kontroverzních případů a jenž působí ve vedení vládní Komise pro eutanazii.
Bottom line: Domníváte se, že by člověk měl mít právo rozhodovat o ukončení života, ať už vlastního či někoho jiného?
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist