Americká centrální banka (Fed) se letos po 6 letech rozhodla definitivně ukončit program kvantitativního uvolňování (QE). Jeho objem je postupně snižován na každém zasedání banky o 10 miliard USD s tím, že do konce roku 2014 by měl klesnout až na nulu. Centrální banka v čele s Janet Yellen na své březnové konferenci naznačila, že již příští rok by mohly s největší pravděpodobností v USA navíc začít růst i úrokové sazby. V takovém případě lze mluvit o utahování monetární politiky. Co bude nová měnová politika znamenat pro americký dolar?
Po přezkoumání minulosti vyšlo na povrch, že ve většině případů americký dolar (USD) reagoval na zvýšení úrokových sazeb oslabením. Důvodem takovéto reakce, která je v rozporu s hlavním makroekonomickým proudem, je speciální postavení USD na finančním trhu, které souvisí s jeho statutem rezervní měny a bezpečného přístavu. Po americkém dolaru proto roste poptávka hlavně v čase strachu a nejistoty. Naopak zájem o USD klesá, když je ve světě vše v pořádku a funguje jak má.
Video níže se zábavným a pro širokou veřejnost přístupným způsobem snaží přiblížit reakci USD na zvýšení úrokových sazeb, pro což využívá konkrétní situace z roku 1994, kdy Fed zvýšil základní úrokovou sazbu. Do té doby americký kapitál směřoval hlavně do Mexika, které nabízelo vyšší zhodnocení kapitálu. Po zvýšení úrokové sazby ve Spojených státech se tok peněz z USA do Mexika zastavil. Výsledkem byla krize v Mexiku a oslabení pesa. Ekonomické problémy se postupně kvůli utažení monetární politiky v USA začaly projevovat i v ostatních zemích Jižní Ameriky. Dolar reagoval posílením až na následně vzniklou krizi a ne na utažení monetární politiky Fedu.
