Vést volební kampaň na Facebooku už není ani v Česku žádná technologická avantgarda. Z 38 stran usilujících nyní o vstup do Evropského parlamentu má vlastní stránku na Facebooku 31.
Nepodařilo se nám dohledat méně známá uskupení, jako je koalice Strany práce a Nespokojených občanů! (vykřičník je součást názvu). Buď svůj oficiální profil na Facebooku vůbec nemají, nebo jej vzhledem k nízkému počtu příspěvků a fanoušků nelze snadno odlišit od různých parodií a recesistických skupin.
Všech 23 157 příspěvků jedenatřiceti politických stran a 8640 statusů, jež na Facebook za poslední dva roky přičinili lídři eurokandidátek (v sociální síti jsme vypátrali 19 z nich), jsme stáhli pomocí skriptu, který se připojil na Facebook Graph API, a připravili je pro základní analýzu. Naše první otázka zněla: Mají politické strany a politici zájem o komunikaci s voliči i mimo volební kampaň?
Následující graf ukazuje frekvenci facebookové komunikace vybraných stranických profilů od 1. ledna 2012 do minulého pátku. Svislé tečkované linky představují volby (krajské a senátní 2012, prezidentské na začátku roku 2013 a sněmovní loni v říjnu). Strany jsou seřazeny podle celkového počtu příspěvků.
Dlouhodobá aktivita stranických účtů na Facebooku
Největší rozdíl mezi intenzitou předvolební a povolební komunikace je vidět u pirátů, lidovců, svobodných, zelených, hnutí Úsvit, ODS a zejména u TOP 09, která na Facebooku mimo volby komunikuje poměrně málo (plus minus jeden příspěvek za den), ale před volbami žhavila tento kanál doběla (100 příspěvků týdně je nejvíc mezi všemi sledovanými stranami v celém období).
Celkově nejaktivnější ČSSD stačila ve sledovaném období vyprodukovat 2997 příspěvků, z grafu je ovšem patrné, jak se měnila její komunikační strategie: zatímco v lednu 2012 zahlcovala síť až stovkou příspěvků za týden, v posledních měsících se toto číslo ustálilo kolem 15. Díky celkově se snižujícímu objemu informací není útlum po podzimních volbách do sněmovny v grafu tak výrazný (z 22 na pět příspěvků za týden) jako u některých jiných stran.
U druhé ANO (celkem 2527 příspěvků) je zřetelné zahájení komunikační ofenzivy v srpnu 2013. Po volbách se její aktivita zmenšila o polovinu (z 80 na 43 příspěvků týdně).
Prezidentská ani senátní kampaň nebyla na Facebooku v objemu příspěvků tak dobře patrná. Straničtí stratégové se zřejmě soustředili na osobní profily kandidátů, mobilizace fanoušků samotných stran byla v předvolební komunikaci jen doplňkem.
Dlouhodobá aktivita lídrů kandidátek na Facebooku
Mezi lídry kandidátek vykazují největší "kampaňovitost" profily šéfa pirátů Ivana Bartoše (celkem 2156 příspěvků) a předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky (531 příspěvků). Oba používají ke komunikaci s voliči osobní profily, kde míchají zprávy veřejné a soukromé, což může působit autentičtěji než "umělohmotné" kampaně uskutečňované v sociálních sítích najatými agenturami.
Druhé a třetí místo v počtu příspěvků od začátku roku 2012 drží odpadlík od Věcí veřejných Otto Chaloupka (1519), který nyní vede kampaň za novou stranu Republika, a Jana Volfová kandidující za Českou suverenitu (736 postů). Vzhledem k poměrně nízkému počtu fanoušků a přísnému algoritmu, s jehož pomocí Facebook rozhoduje, které příspěvky kdo uvidí, je velká část jejich snažení spíš házením hrachu na zeď.
Zatímco Jan Zhradil (ODS), Petr Mach (svobodní) a Jiří Paroubek (LEV 21) si drží dlouhodobě vyrovnané publikační tempo, profily komunistky Kateřiny Konečné, véčkaře Radka Johna, lidovce Pavla Svobody či Kláry Samkové, která kráčí do voleb za Úsvit, ožívají právě před rozjíždějící se eurokampaní (a pravděpodobně kvůli ní).
Od února, respektive od března, se začínají pomalu snažit i kandidáti dvou velkých stran, pro něž stejně jako pro jejich potenciální voliče nejsou sociální sítě dominantním médiem: Jan Keller (ČSSD, 89 příspěvků) a Luděk Niedermayer (TOP 09, 63 příspěvků).
Zarážející je facebooková pasivita Pavla Teličky, který kandiduje za hnutí ANO. Jeho volební stratégové se zjevně rozhodli vsadit v sociálních sítích na silnější a čitelnější značku a vést volební kampaň pomocí hlavní stránky Babišova hnutí. Nasvědčují tomu i placené inzeráty s Babišovou a Teličkovou fotografií, které se na Facebooku objevují a odkazují právě na tuto stránku, která je s více než 70 tisíci fanoušky druhá "nejlajkovanější" mezi českými politickými stranami.
Množství fanoušků, příspěvků ani jejich rozložení v čase samozřejmě nestačí pro důkladné posouzení kvality a účinku facebookové komunikace. Podrobněji se analýze facebookových profilů politických stran a jejich fanoušků věnovali loni na podzim Josef Šlerka a Eliška Hutníková na blogu Databoutique.
Kolik mají fanoušků?
