Již příští týden proběhnou po celé EU volby do Evropského parlamentu. Nejen pro politické strany, ale i pro Fórum 50 % to znamená, že se naplno věnuje předvolební kampani, která v těchto dnech vrcholí. Na rozdíl od politických stran má však naše organizace specifický cíl – podpořit ve volbách ženské kandidátky. Zastoupení žen v české „delegaci v Bruselu“ je totiž pouhých 18 % (průměr Evropského parlamentu je přitom 36 %).

Politické strany, které sestavují kandidátní listiny, se tváří zdánlivě „objektivně“, pohlaví kandidátů a kandidátek prý „neřeší“, údajně hledí pouze na „kvalifikaci a zkušenosti“, minulou „politickou práci“ atd. A ejhle, na základě této logiky výběru je na volitelných místech (tj. zhruba v první pětici) 75 % mužů a 25 % žen. Znamená to tedy, že české ženy jsou neschopné? Nebo že je politika nezajímá? Nebo je problém spíše na straně politických stran samotných, na způsobu sestavování kandidátních listin a v zažité představě, že muži se pro politickou činnost hodí lépe než ženy?

Vezměme to postupně. České ženy jsou velmi vzdělané a dokonce rok od roku vzdělanější. Mezi absolventy a absolventkami vysokých škol bylo v loňském roce 61 % žen. Najdeme je napříč obory a na pracovním trhu napříč odvětvími. Zároveň řada států EU má vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice. Nemyslím si, že by české ženy byly o tolik jiné či o tolik méně ambiciózní a schopné než jejich protějšky např. v Holandsku, Slovinsku, Belgii či Estonsku. Ve vzdělanosti a kvalifikaci tedy problém nebude.

Výzkumy ukazují, že neobstojí ani druhý argument, tedy že ženy politika nezajímá. Ženy jsou zastoupeny v členských základnách všech politických stran, v některých i převažují. Angažují se také ve veřejně prospěšných aktivitách, není tedy pravda, že by „nebylo odkud brát“. I kvalitativní výzkumy ukazují, že ženy politická témata zajímají. Z nejnovější studie zaměřené právě na evropské volby, kterou zpracovaly pracovnice Sociologického ústavu AV ČR, vyplývá, že ačkoli ženy vyjadřují znechucení z české politické scény, je řada témat, která jsou pro ně velmi důležitá. Patří sem například kombinace práce a péče o děti, problém různé odměny za stejnou práci či témata související se zdravotnictvím nebo kvalitou potravin (Postoje mladých žen k volbám nejen do EP).

Problém proto spatřuji více uvnitř samotných politických stran - v předsudcích vůči ženám i v systému sestavování kandidátních listin. V mnoha případech funguje „dvojí metr“ – muži jsou automaticky považováni za dobré kandidáty (podvědomě se předpokládá, že mají „ostré lokty“ a „tah na branku“, že do světa politiky přirozeně patří, koneckonců v politice jich je přeci většina), takže ženy často musejí mnohonásobně víc dokazovat vlastní schopnosti, aby se mezi ně na kandidátku probojovaly.

Při sestavování kandidátek se také spíše než na „zkušenosti a kvalifikaci“ hodně hledí na osobní vazby a kontakty. Opět nemusí jít a priori o zlý úmysl, je celkem logické, že muži v politickém světě znají spíše další muže a těm pak i více důvěřují. Funguje systém „já na bráchu, brácha na mě“, záleží na tom, kdo s kým chodí na golf či na pivo, ale i na tom, kdo dokáže sehnat straně vlivné sponzory. Netvrdím, že to tak dělají všechny strany, koneckonců je i řada takových, které sestavily vyvážené kandidátky. Je ale příznačné, že se jedná většinou o strany malé či nové, které mají minimální šanci na zvolení (podrobná analýza kandidátních listin do EP). 

Z těchto důvodů jsme se proto rozhodli ženy podpořit alespoň prostřednictvím kampaně, která vybízí voliče a voličky, aby dali své preferenční hlasy ženám. Neznamená to, že nám záleží pouze a výhradně na pohlaví, neznamená to, že říkáme „volte sebehorší kandidátku, hlavně, když je žena“, jak nám bylo podsunuto v jiné internetové diskuzi - a jak se dozajista znovu dočteme i pod tímto článkem. Tvrdíme ale, že kandidující ženy jsou stejně schopné jako kandidující muži a mají své místo i v politice.

Samozřejmě, že ve volbách by se lidé měli řídit především tím, jaký daná strana nabízí program a zda nabízí kvalitní kandidáty a kandidátky s „čistým štítem“. Ale ruku na srdce: Kdo z voličů a voliček skutečně podrobně studuje programy stran? Kdo se zodpovědně zajímá o minulost kandidátů a kandidátek, o to, jaké vzdělání a praxi mají konkrétní lidé na vrcholu kandidátky? Málokdo. Většinou věříme „své“ straně a volíme celou kandidátku tak, jak nám ji předložila. Včetně toho, že tím nevědomky „nadržujeme mužům“. 

Pokud už voliči a voličky preferenční hlasy používají, často je dávají těm kandidátům a kandidátkám, které buď skutečně znají a věří jim (např. komunální politiky a političky, lékaře a lékařky, učitele a učitelky), často ale také „kroužkují“ jen podle jména a podle toho, že jim je dané jméno povědomé (zářným příkladem toho jevu je podle mého názoru „vykroužkování“ pana Miloše Babiše, který se dostal do Sněmovny ze 13. místa a ve svém kraji dokonce získal vůbec největší podíl preferenčních hlasů).

Důvodů, proč považujeme vyvážené zastoupení žen a mužů v politice za důležité, je celá řada. Žen je v populaci přes 50 %, měly by proto mít i odpovídající podíl na rozhodování. Zároveň smíšené skupiny žen a mužů lépe a efektivněji fungují a jsou inovativnější. Je to celkem logické – ženy a muži mají jinou životní zkušenost a tedy často i jiný pohled na věc či jiné priority. Země s vyšším zastoupením žen také mají nižší míru korupce. A navíc 90 % obyvatelstva považuje zapojení žen do politiky za důležité. Proč tedy nepodpořit preferenčními hlasy právě ženy?

P.S. Součástí kampaně je i předvolební happening, na který Vás tímto srdečně zvu. Pojeďte s námi historickou tramvají okružní jízdu Prahou nebo si přijďte popovídat k našemu stánku na Palackého náměstí. Kromě informací se můžete těšit i na kulinářské speciality všech 28 členských států EU :) Více informací o akci na Facebooku Fóra 50 %.