Podle čeho si zvolit svého europoslance

• Od ledna našich padesát lidí makalo na všem relevantním, co se lze o kandidátech dozvědět. Jsou mezi nimi lidé s velkými doktoráty i desítky studentů, kteří pracovali zadarmo, protože si nemyslí, že stačí na politiku jen nadávat.

• V šesti městech jsme uspořádali jedenáct debat, na nichž jsme požadovali vysvětlení programů a pozic od šestatřiceti kandidátů z jedenácti politických stran. Všechno jsme to natáčeli. Také jsme dali dohromady přehledný seznam krátkých videoklipů z projevů třiatřiceti kandidátů na našich debatách.

• K eurovolbám jsme vydali sedmatřicet komentářů a článků, v celostátních médiích se naše výstupy objevily zhruba osmdesátkrát.

• Relevantní strany jsme analyzovali a porovnávali mezi sebou. Podrobně jsme se dívali na jejich přístup k euru, imigrační politice, sociální politice, energetice a životnímu prostředí či vnějšímu působení EU.

• Ve třinácti odborných podkladech (takzvaných background paperech) jsme se věnovali těm nejzásadnějším oblastem evropské politiky a porovnávali jsme, co které strany na české i evropské scéně v dané oblasti prosazují.

• Sledovali jsme také debaty České televize a uváděli jsme na pravou míru to, co bylo řečeno nepřesně.

• Podíleli jsme se i na přípravě takzvané volební kalkulačky, na níž si lidé mohou jednoduše a rychle otestovat, která strana je jim svými idejemi nejbližší.

• S vydavatelstvím Economia jsme natáčeli rozhovory s lídry kandidátek, kdy jsme se pustili do hloubek jejich programů. Vyzpovídali jsme Pavla Teličku, Kateřinu Konečnou, Luďka Niedermayera, Jana Zahradila, Pavla Svobodu a Kláru Samkovou.

• Dále jsme vypracovali nejkomplexnější hodnocení práce českých europoslanců za minulé volební období, které kdy spatřilo v Česku světlo světa. Výsledky tohoto hodnocení převzala snad všechna média v zemi. Sedmnáct europoslanců nám také odpovědělo na osm otázek týkajících se toho, co vlastně za pět let v Evropském parlamentu dokázali.

• Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček tak konstatoval: “Doporučil bych našim posluchačům, aby se podívali na web sdružení pana Hokovského (Evropských hodnot), kde najdou mnoho podrobných údajů (o práci českých europoslanců)… jsou to skutečně hromady údajů a čísel, je to mimořádně zajímavé.”

• Pro zjednodušení pochopení toho, co vlastně europoslanec dělá, jsme ve spolupráci s matadory z evropských institucí vypracovali modelový měsíční kalendář hypotetické pracovité české europoslankyně.

• Časopis Respekt napsal o našem hodnocení europoslanců: “Měření aktivit poslanců je podnik složitý a skrývá jistá rizika. Přesto se o to v případě českých europoslanců pokusil tuzemský think-tank Evropské hodnoty. (…) I když se ale na zveřejněná data podíváme opatrnou optikou, pořád představují výjimečnou zprávu, která je mimo jiné cenná tím, že statistiky dává do celkových parlamentních souvislostí.”

• Komentátor Alexandr Mitrofanov v Právu napsal, že think-tank Evropské hodnoty je “opak většinového voličstva, léta se snaží vyvolat zájem o Evropský parlament a fakty dokázat, že nejen existuje, ale je také důležitý pro život oné většiny. Jenže tito nadšenci narážejí na zápečnictví na ještě vyšší úrovni, tedy u českých europoslanců.”

Pokud i přes všechny výše uvedené informace neplánujete věnovat pár minut rozhodnutí o dalším směřování evropského kontinentu, máme tu krutou pravdu. Kdo nevolí, nechává ostatní, aby zvolili za něj.

Think-tank Evropské hodnoty je nevládní instituce, která prosazuje zvyšování politické kultury v České republice i na evropské úrovni.

P. S. Chcete být sučástí našeho týmu? Právě spouštíme výběrová řízení na nové kolegy.