Bankéři pod evropskou lupou

Nedávno jsem na stránkách ČNB hledal jakési nové regulace v bankovním sektoru. Náhoda tomu chtěla, že na mě juknul předpis, který jsem vůbec nehledal: "Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ke shromažďování údajů o osobách s vysokými příjmy" z roku 2012.

Jeho jediným účelem je shromažďovat údaje o zaměstnancích úvěrových institucí s příjmem nad jeden milion eur ročně. Vzhledem k tomu, že neúměrné odměňování v bankovním sektoru bylo v té době jedním z hlavních "podezřelých" ze zavinění finanční krize, lze podobný informační požadavek - týkající se let 2010 a 2011 - pochopit.

Dosud byly publikovány výsledky za roky 2010, 2011 a 2012. Nikoho nepřekvapí, že jedinou zemí, ve které se podobné odměny vyskytují po tisících (v roce 2012 u 2714 zaměstnanců), je Velká Británie, neboť Londýn stále představuje jedno z hlavních finančních center světa. Okolo dvou stovek šťastlivců má Francie a Německo, v ostatních zemích pak jde spíše o výjimky.

V České republice nebyl zaznamenán v uvedených třech letech ani jeden případ - což je, vzhledem k vynikajícím výsledkům českých bank, spíše s podivem. Třeba na Slovensku, jehož bankovní sektor ten český rozhodně nepřevyšuje, takového výdělku dosáhl alespoň jeden bankéř, a v Maďarsku, jehož bankovní sektor se potýká s významnými problémy, jich bylo v roce 2012 dokonce devět.

I když ani na tom není nic až tak divného. Češi vždy měli tendenci k menší diferenciaci příjmů, a jakkoliv u nás veřejnou diskusi ovládá pocit, že jsme tuto tendenci opustili, objektivní měření nerovnosti příjmů řadí Českou republiku k zemím s nejnižší nerovností.

V dubnu 2014 vydal Evropský orgán pro bankovnictví konzultační dokument, obsahující navrhované znění předpisu, který shromažďování informací o příjmech nad milion eur stanoví jako povinnost trvalou. Kvantum požadovaných informací se oproti předchozímu stavu zdvojnásobuje.

Zajímavé je, do jaké míry se jedná o "konzultaci". V úvodních ustanoveních žádá respondenty (tedy jednotlivé národní regulátory), aby ve svých odpovědích reagovali na položené otázky. Ty se ovšem omezují na to, zda jsou jednotlivá ustanovení jasná, případně je na jejich zjištění dost času. O účelu zřejmě smysl hovořit nemá.

Odměňování jako takové je dnes předmětem regulace právě ze strany Evropského orgánu pro bankovnictví. Se snahou o omezení vlivu krátkodobě orientovaných bonusů naprosto souhlasím. I já jsem přesvědčen o tom, že není zdravé, aby jednorázový bonus za velký obchod či za čtvrtletní zisk představoval několikaletý základní příjem. Taková struktura odměňování může, a také často vede k přijímání neúměrně riskantních strategií. Zda však má být plat vrcholových manažerů nad milion eur, je otázkou jinou. Mlčí o ní i samotný evropský orgán.

Nejen u nás, ale v celé Evropě stále více zaznívají ozvuky slavného monologu Miloše Jakeše z roku 1989. Pamatujete si? "Tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další, ne 600, milion, dva miliony berou Jandové a jiní."

Shora popsaná regulace, jak je zřejmé z dosavadních zpráv za roky 2010 až 2012, našeho národního regulátora ČNB příliš nezaměstná. Jako příznak trendu je však poměrně znepokojivá.