Korupce podle milionářů a plebsu

Podle mezinárodního průzkumu EY z minulého týdne Češi pokládají svou republiku za zhruba stejně zkorumpovanou jako je Itálie, Brazílie, Kolumbie či Namibie. Z Evropy máme za sebou jen Řecko. Je to možné? Doopravdy jsme na tom tak špatně a třeba sousední Slovensko, Polsko či Maďarsko o tolik lépe? Jde přitom o několikátý podobný průzkum, podle kterého se hodíme spíše do některých afrických či latinskoamerických regionů.

Je dobře, že setrvalé skepsi nepropadají alespoň bohatí. Z průzkumu mezi dolarovými milionáři sice vyplynulo, že i oni považují korupci za nejpalčivější problém. Ale zároveň vidíme meziročně výrazné zlepšení. Zatímco před rokem na korupci žehralo 67 procent boháčů, letos je to „jen“ 57 procent. Na čelo žebříčku pociťovaných problémů to bohužel stále bohatě stačí, ale zároveň nejspíše vidíme i ocenění jistého zlepšení poměrů (či alespoň pokusů o něj) v poslední době.

110 % Čechů proti korupci

Nikdo samozřejmě nepochybuje o tom, že korupce je jedním z největších, ne-li největším problémem Česka. Ale proč lid obecný tak přehlíží, že se i něco lepší? A je celkem jedno, zda si s korupcí spojujeme velké politické a byznysové kauzy, do kterých by se ještě před pár lety policisté se státními zástupci báli sáhnout. Nebo se nám při slově korupce vybaví ta malá, „naše“. Například možnost automobilových poznávacích značek na přání, kterou má zavést ministerstvo dopravy, je jistě prkotinou proti pádu vlády, ale přece také pomůže zamezit všimnému. Ti, kteří to potřebují, si prostě budou moci legálně popsat SPZ, čím chtějí.

Česká společnost ale jako by stále žádné zlepšení neviděla. Jako by se pod ní prolomila podlaha a ztratila naději, že se ještě někdy z korupčního sklepa vyhrabe. Podle posledního hodnocení Transparency Internetional je u nás korupce rozlezlá jako v Bahrajnu či Namibii, průzkum EY hovoří podobně. Je však důležité zdůraznit, že nejde o indexy korupce, ale vnímání korupce. Tento měkký ukazatel bezpochyby dosud velmi ovlivňuje vyhnívání korupčních kauz ve vysokých patrech politiky, což bylo léta nepředstavitelné. Stále žijeme ve stínu pádu vlády Petra Nečase. Reálně se přitom může situace lepšit. A bohatí si to zjevně myslí.

Abstraktní korupce, konkrétní problémy

Možná se dá namítnout, že dolaroví milionáři prostě problém korupce tak nepociťují, protože s jejich kontem mnohé věci prostě jdou. Ale pokud by tomu tak bylo, pak by přeci proti obecné populaci výrazně více nepociťovali jako problém například fungování justice či neefektivitu státní správy. Ne, i většina bohatých chce méně korupce jako plebs. Jen si zjevně pod korupcí nepředstaví pouze Nagygate, ale spíše konkrétní problémy s konkurzy, úředním šimlem či nejasně napsaným zákonem o obchodních korporacích.

Při racionálnějším uvažování pak je samozřejmě i lehčí ocenit, když se něco v zemi přeci jen mění k lepšímu.