O čem bude rozhodovat veledůležitý summit Evropské rady?

Na mimořádném setkání hlav států nebo předsedů vlád, které se uskutečnilo 27. května k příležitosti zhodnocení výsledků voleb do Evropského parlamentu a zhodnocení ukrajinských prezidentských voleb, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy představil strategické body a priority, jež budou podrobněji diskutovány na červnovém summitu. Dle předsedy je do budoucna nutné zajistit pozitivní agendu růstu, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst a také fungující hospodářskou a měnovou unii. Důležitá je i tvorba priorit v oblasti klimatu a energetiky. V neposlední řadě by EU měla konsolidovat oblast práva, svobody a bezpečnosti.

Důležitým diskutovaným tématem bude také migrační a azylová politika, především řešení nesladěnosti azylových podmínek a sociálního zabezpečení, dále také problematika nelegální imigrace a organizovaný zločin.

Jmenování předsedy Evropské komise

Mimo otázek budoucího směřování Unie a stanovení priorit rozhodne Evropská rada na červnovém zasedání kvalifikovanou většinou o svém návrhu kandidáta na budoucího předsedu Evropské komise, jenž bude následně schvalován Evropským parlamentem na jeho druhém plenárním zasedání, jež se uskuteční 14. – 17. července. Ke schválení kandidáta bude potřeba absolutní většina, tedy většina všech hlasů. Evropská rada přitom poprvé v historii musí při výběru svého kandidáta ctít výsledky květnových voleb do Evropského parlamentu, z nichž vzešla vítězně Evropská lidová strana (EPP). Otázkou zůstává, zda Evropská rada schválí kandidáta, jehož navrhovala strana v rámci své předvolební kampaně – Jean-Clauda Junckera, či zda vybere předsedu dle vlastního uvážení.

Jean-Claude Juncker, kandidát EPP na předsedu Evropské komise. Zdroj: consilium.europa.eu

Svoboda, bezpečnost a právo

Jedním z úkolů červnového zasedání Evropské rady bude v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva definování strategických směrů pro legislativní a operativní plánování. Předseda Evropské rady na mimořádném květnovém zasedání prohlásil, že je potřeba konsolidovat oblast svobody, bezpečnosti a práva, a to na základě již dosaženého pokroku. EU by se měla zaměřit na ochranu a rozvoj klíčových svobod, dále posilovat vnitřní bezpečnost a bojovat proti nelegální migraci, trestné činnosti a podvodům. Posílena musí být také vnější činnost EU s využitím všech svých nástrojů, a to jak na unijní, tak národní úrovni. K dosažení těchto cílů musí být zajištěna dobrá spolupráce mezi orgány EU.

Evropský semestr

Na červnovém zasedání Evropské rady dojde také k vyvrcholení evropského semestru, ročního cyklu koordinace hospodářských politik, který ustavuje Evropská komise. Ta vydává zpravidla ke konci kalendářního roku tzv. roční analýzu růstu, která stanoví, jakými prioritami se bude EU řídit v následujícím roce, aby podpořila růst a vznik nových pracovních míst. Následně členské státy předkládají návrhy reforem (tzv. Národní programy reforem či koordinační programy), jež mají pomoci na cestě k růstu. Tyto programy poté posuzuje Evropská komise a vydává jednotlivým zemím tzv. doporučení na 12 – 18 měsíců, prostřednictvím nichž státy upozorňuje na slabá místa jejich ekonomik či předesílá návrhy opatření, jimiž by se členský stát měl řídit, případně, které by měl realizovat.

Doporučení pro jednotlivé členské státy, ale i pro eurozónu jako celek, představila Evropské komise dne 2. června 2014. Tato doporučení jsou následně diskutována v Radě EU, která k nim zaujímá návrhy. Konečnou podobu doporučení však schvaluje Evropská rada, což bude také předmětem červnového zasedání. Na zasedání dojde k výměně názorů ohledně kroků, které mají být učiněny na vnitrostátní úrovni a zároveň k potvrzení doporučení pro jednotlivé členské státy, čímž dojde k uzavření evropského semestru.

Doporučení Evropské komise pro ČR sestává ze sedmi kroků, jež do jisté míry kopírují doporučení stanovená pro rok 2013. Prvním z nich je udržet zdravou fiskální situaci. Přestože se podařilo snížit schodek veřejných financí pod 3 % HDP, Komise varuje před nárůstem strukturálního deficitu v roce 2015. Komise tedy doporučuje prorůstová opatření a posílení fiskálního rámce, včetně zřízení fiskální instituce pro jeho sledování.

Komise dále doporučuje zaměřit se na změny v daňovém systému, konkrétně snížit vysokou úroveň zdanění práce a naopak využít zdanění oblastí, které méně omezují růst (periodické daně z bydlení, daně z provozu motorových vozidel). Komise také kritizuje český systém předdůchodů a doporučuje zvyšovat zákonem stanovený věk odchodu do důchodu.

Jako čtvrtý krok Komise navrhuje zvýšit dostupnost zařízení péče o děti se zaměřením na děti do tří let a dále také zapojení romských dětí. Další krok se týká zkvalitnění veřejné správy, jež je jednou z podmínek pro využívání evropských fondů. Komise navrhuje provádění tzv. protikorupční strategie, a zároveň kritizuje ČR za to, že doposud nepřijala efektivní zákon o státních úřednících.

Česká republika by měla na doporučení Komise vytvořit ucelený hodnotící rámec vzdělávání na základních školách a přidělit větší finanční podporu školám a výzkumným institucím. Nadále by měla pokračovat v reformě regulovaných povolání snížením nebo naopak zrušením vstupních bariér a vyhrazených činností, budou-li shledány neodůvodněnými.

Účelnost právních předpisů

Dalším projednávaným tématem na červnovém zasedání bude účelnost právních předpisů, jež byla rovněž předmětem jednání na březnovém zasedání Evropské rady. V březnu se představitelé států a vlád shodli, že EU potřebuje silnou a konkurenceschopnou průmyslovou základnu, která vyžaduje stabilní, nekomplikované a předvídatelné prostředí, jehož součástí je i lepší právní úprava a zejména ambiciózní Program Evropské komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), který si klade za cíl zjednodušit právní předpisy a snížit regulační zátěž. Na nadcházejícím zasedání by se měla Evropská rada otázkou účelnosti právních předpisů opětovně zabývat a zároveň se dohodnout na dalších krocích na vnitrostátní a unijní úrovni.

Krátce před zahájením červnového zasedání vydala Komise sdělení potvrzující, že implementace programu REFIT dosahuje pozitivních výsledků a právo EU se skutečně stává přehlednějším, jednodušším a méně nákladným. Komise nadále plánuje snížit regulační zátěž a představit řadu iniciativ pro zjednodušení a výběr z projednávaných návrhů, dále také zrušení některých platných právních předpisů. Komise taktéž posoudila nejnovější přezkum předpisů EU a stanovila několik nových oblastí, na které je třeba se zaměřit. Patří sem jednodušší pravidla EU týkající se dokladů totožnosti a cestovních dokladů, nových systémů pro statistiku podniků, jednodušší pravidla vízové povinnosti pro občany ze zemí mimo EU a celoevropský internetový portál o DPH.

Klima a energetika

Prioritním tématem, na které by se mělo červnové zasedání Evropské rady soustředit, je politika v oblasti klimatu a energetiky. Hlavním cílem bude přijmout konečné rozhodnutí o novém politickém rámci v oblasti energetiky a klimatu na období let 2020 až 2030, jenž má být přijato nejpozději do října 2014. Hlavy států nebo vlád budou na zasedání diskutovat o způsobech, jak snížit energetickou závislost EU, a to na základě komplexního plánu a hloubkové studie, kterou Komise předložila 28. května 2014. Dále dojde k vyhodnocení pokroku, jehož bylo v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky dosaženo od jejího březnového zasedání.

Na březnovém zasedání Evropská rada s cílem dosáhnout rychlé dohody o novém politickém rámci vyzvala Radu a Komisi, aby pokračovaly v práci a pokročily v provádění následujících úkolů: Rada společně s Komisí dostaly za úkol analyzovat dopady, které budou mít na jednotlivé členské státy návrhy Komise týkající se cílů na úrovni EU v oblastech snížení emisí a energie z obnovitelných zdrojů, dále vypracovat mechanismy, které zajistí celkové spravedlivé sdílení úsilí a podpoří modernizaci odvětví energetiky. Dalším úkolem je vyvinout opatření, jejichž cílem bude předcházet potenciálním únikům uhlíku a vyzvat k dlouhodobé jistotě při plánování, pokud jde o průmyslové investice, aby se zajistila konkurenceschopnost evropských energeticky náročných průmyslových odvětví. V neposlední řady mají Rada a Komise provést přezkum směrnice o energetické účinnosti a rozvíjet rámec v oblasti energetické účinnosti. Evropská rada na červnovém zasedání vyhodnotí pokrok, kterého bylo v těchto svěřených úkolech dosaženo.

Koncem května Komise předložila komplexní strategii pro posílení bezpečnosti dodávek energie, reagující na současnou geopolitickou situaci a energetickou závislost EU. Tato strategie a její hlavní body budou projednávány na červnovém zasedání Evropské rady. Komise ve své strategii navrhuje opatření v několika klíčových oblastech k řešení střednědobého a dlouhodobého zabezpečení dodávek energie.

Jako první navrhuje Komise zavedení tzv. zátěžových testů, jejichž fungování by spočívalo v simulaci narušení dodávek zemního plynu. Cílem testů je ověřit, zda je energetický systém schopen zvládnout rizika při zabezpečení dodávek, a poté vypracovat havarijní plány a vytvořit záložní mechanismy. Zavedením zátěžových testů by chtěla Komise zajistit kontinuitu dodávek plynu během letošní zimy.

Spotřeba energie ruského zemního plynu zeměmi EU28. Zdroj: Gas Infrastructure Europe, Reuters

Dále Komise navrhuje několik opatření k řešení střednědobého a dlouhodobého zabezpečení dodávek energie. Mezi klíčová opatření dle Komise patří dokončení vnitřního trhu s energií a doplnění chybějících spojení infrastruktury. Komise určila v oblasti infrastruktury 33 projektů, jež mají pro energetickou bezpečnost zásadní význam. Dalším důležitým opatřením je zajištění diverzifikace dodavatelských zemí a tras. EU by měla udržovat nadále vztahy se spolehlivými partnery a zároveň navázat kontakty s novými partnerskými zeměmi. Bude rovněž hledat nové zásobovací trasy, například v oblasti Kaspického moře.

Dalšími nezbytnými opatřeními jsou posílení nouzových mechanismů a mechanismů solidarity a ochrana kritické infrastruktury. Měla by být také zvýšena domácí výroba energie zahrnující využívání obnovitelných zdrojů energie. Nezbytným krokem je také zlepšení koordinace vnitrostátních energetických politik a jednotné vystupování v oblasti vnější energetické politiky. V neposlední řadě je nutné nadále rozvíjet energetické technologie.

Posledním důležitým opatřením je zlepšení energetické účinnosti, jež dle Komise hraje klíčovou roli, neboť na budovy připadá 40 % spotřeby energie a 1/3 spotřeby zemního plynu. Vyšší energetická účinnost může dále snížit závislost na dovozu ruského plynu. Podle komisaře pro energetiku Oettingera by se mohla stát energetická účinnost jedním z další cílů klimaticko-energetického balíčku. Prozatím se počítalo pouze se dvěma cíli – snižováním emisí CO₂ o 40 % a s 27% podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě energie.

Ostatní projednávané záležitosti

S ohledem na vývoj na mezinárodní scéně se Evropská rada může rovněž zabývat záležitostmi v oblasti vnějších vztahů. Nepochybně bude část summitu věnována aktuální situaci na Ukrajině, a to i v souvislosti se zajištěním energetické bezpečnosti. Společný postoj k situaci na Ukrajině EU projevila jak na mimořádném květnovém zasedání Evropské rady, tak na Summitu G7, který se konal 4. – 5. června v Bruselu. Účastníci summitu vyjádřili podporu nově zvolenému ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi a také ukrajinským ekonomickým a politickým reformám. Zároveň očekávají, že bude Rusko s nově zvoleným prezidentem spolupracovat na politickém řešení ukrajinské krize. V případě nutnosti jsou členové připraveni použít další sankce proti Rusku. 

Předmětem jednání Evropské rady bude také návrh Evropské komise o udělení statusu kandidátské země Albánii. Zajímavý bude postoj České republiky, která se zatím nerozhodla, zda bude v Evropské radě blokovat získání kandidátského statusu kvůli sporům, jež Albánie vede s firmou ČEZ.

Otázky pro premiéra

1. Jaké má vláda priority v oblasti svobody, bezpečnosti a práva a v jednáních o post-Stockholmském programu?
2. Podporuje vláda myšlenku vzniku evropské pohraniční stráže?
3. Jak vláda hodnotí účinnost a funkčnost evropského zatýkacího rozkazu? Změnila se nějak pozice vlády k evropskému veřejnému žalobci?
4. Plánuje vláda navrhovat konkrétní změny v procesu evropského semestru?
5. Existuje uveřejnitelný posun v jednání o polském návrhu energetické unie? Změnila se nějak pozice ČR?
6. Jaký je postoj vlády k metodě výběru předsedy Evropské komise? (Premiér dříve veřejně podporoval metodu Spitzenkandidátů, v rozhovoru pro Respekt však řekl, že si žádná frakce nemůže myslet, že její kandidát se automaticky stane předsedou Komise, čímž popřel tuto metodu, kterou PES a ČSSD plně prosazovaly.)
7. Podporuje vláda Jean-Clauda Junckera na post předsedy Evropské komise?
8. Proč vláda nenavrhne několik kandidátů na různá portfolia na pozici komisaře, jako to udělalo Polsko?
9. Jaké konkrétní požadavky má ČR pro souhlas s udělením statutu kandidátské země Albánii?

Tereza Nováková působí jako spolupracovnice Analytického týmu v think-tanku Evropské hodnoty.