Boj o priority na Evropské radě: Jaké jsou výsledky?

Na pořadu jednání byl i mírový plán ukrajinského prezidenta Porošenka, dále specifická doporučení pro členské státy v rámci evropského semestru, která byla navržena Komisí těsně před dvoudenním summitem. Lídři EU na zasedání vyhodnotili dosažený pokrok v oblasti klimatu a energetiky, přičemž podpořili také naléhavá opatření, jež mají zvýšit energetickou bezpečnost EU. Evropská rada dále vymezila strategické směry pro legislativní a operativní plánování v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Během dvoudenního summitu byly podepsány asociační dohody s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Zleva předseda Komise José Manuel Barroso, ukrajinský prezident Petro Porošenko a předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Zdroj: Reuters

Předsedou Komise bude pravděpodobně Juncker

Evropská rada druhý den svého zasedání rozhodla kvalifikovanou většinou o kandidátovi na předsedu Evropské komise, jímž je Jean-Claude Juncker. Proti se vyslovily pouze Velká Británie a Maďarsko. Rozhodnutí Evropské rady navazuje na rozsáhlé diskuze předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye s hlavními stranami Evropského parlamentu a také se zástupci členských států.

Navržený kandidát bude následně schvalován Evropským parlamentem na jeho druhém plenárním zasedání (14. – 17. července). Očekává se, že Parlament bude hlasovat o navrženém kandidátovi dne 16. července. Téhož dne proto Evropská rada plánuje uspořádat mimořádné setkání k dokončení dalších důležitých nominací na nejvyšší posty EU. 

Prioritou je řešení nezaměstnanosti i energetická unie

V souvislosti s volbami do EP a zahájením nového legislativního cyklu Evropská rada schválila strategickou agendu pro období následujících pěti let, která bude sloužit jako vodítko pro orgány EU a členské státy při ročním a víceletém programování, stejně jako při legislativním plánování. Evropská rada tedy vyzývá orgány EU a členské státy, aby priority strategické agendy ve své činnosti naplňovaly. Zároveň bude Evropská rada pravidelně monitorovat, zda k tomuto naplňování dochází.

Evropská rada na svém zasedání rozhodla o pěti zastřešujících prioritách, na které by se měla Unie v rámci následujících pěti letech zaměřit, aby dokázala čelit současným globálním hrozbám a zároveň posílila důvěru společnosti.

1. Unie zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti
2. Unie, která dává prostor všem občanům a chrání je
3. Budování energetické unie s politikou v oblasti klimatu zaměřenou do budoucnosti
4. Unie svobody, bezpečnosti a práva
5. Unie jako silný hráč na globálním hřišti
   
   
   

Silnější ochrana Schengenu

V oblasti bezpečnosti, svobody a práva Evropská rada stanovila strategické směry a zároveň vyzvala orgány a členské státy EU, aby zajistily vhodnou legislativní a operativní činnost, jenž bude na tyto směry navazovat. K posílení oblasti je dle EU zapotřebí především zabezpečit větší provázanost vnějších a vnitřních politik EU týkajících se azylu, přistěhovalectví, hranic a policejní a justiční spolupráce. Hlavní prioritou je dle Evropské rady provedení přijatých právních nástrojů do vnitrostátního práva, jejich důsledné provádění a konsolidace.

Unie by měla do roku 2015 přijmout pevný obecný rámec EU v oblasti ochrany údajů. Nadále by se měla snažit o vytvoření silné evropské azylové politiky, potírat nelegální migraci, hledat její příčiny a zároveň zůstat atraktivní destinací pro talentované a kvalifikované lidi. Migrační politiky se proto musejí stát ve větší míře nedílnou součástí vnější i rozvojové politiky Unie. Dále EU požaduje účinnou správu společných vnějších hranic, která zajistí silnou ochranu Schengenského prostoru. V tomto směru je důležité posílit operativní pomoc agentury Frontex a plně využívat nového Evropského systému ochrany hranic. Do budoucna by měla být posílena koordinační úloha Europolu a Eurojustu za účelem vytvoření silné politiky EU pro boj proti trestné činnosti a terorismu.

Evropská ekonomika začíná růst

Evropská rada na summitu potvrdila specifická doporučení pro jednotlivé členské státy, jež byla vypracována a předložena Evropskou komisí, a tím uzavřela evropský semestr 2014 a vyzvala k dalšímu úsilí o posílení schopnosti Evropy růst a vytvářet více pracovních míst. Zároveň zdůraznila, že jsou patrné známky hospodářského oživení, ekonomika začíná znovu růst a dochází také k mírnému nárůstu zaměstnanosti, zlepšuje se i stav veřejných financí. Závažným problémem však stále zůstává chudoba a sociální vyloučení.

Již zmíněné oživení ekonomiky je však křehké a nerovnoměrné a Unie by měla nadále usilovat o provádění strukturálních reforem, které posilují růst a zlepšují fiskální udržitelnost. Zároveň je zapotřebí přijmout opatření, jež se zaměřují na snížení daňového zatížení práce, reformu trhu výrobků a služeb a veřejných správ, zlepšení podnikatelského prostředí a prostředí pro výzkum, vývoj a inovace a usnadnění přístupu k financování, zlepšení fungování síťových odvětví a reformu vzdělávacích systémů.

Snížení regulační zátěže

Evropská rada projednávala také sdělení, které předložila Komise krátce před zahájením dvoudenního summitu, týkající se provádění programu REFIT, jenž byl zřízen za účelem zjednodušení právních předpisů a snížení regulační zátěže. Přezkum Evropské rady potvrdil, že bylo při provádění programu dosaženo značného pokroku, a došlo tak skutečně ke snížení regulační zátěže. Evropská rada vyzývá orgány EU a členské státy, aby program REFIT nadále svědomitě uplatňovaly a braly přitom v potaz ochranu spotřebitelů a zaměstnanců, stejně tak jako aspekty týkající se zdraví a životního prostředí.

Evropská strategie energetické bezpečnosti

Zasedání Evropské rady se soustředilo na monitoring pokroku v jednotlivých bodech oblasti ochrany klimatu a energetiky, na kterých se hlavy států a vlád dohodly na březnovém zasedání Evropské rady. Lídři EU zdůraznili rozpracování dalších klíčových prvků nového rámce v této oblasti do roku 2030, o jehož finální podobě má být rozhodnuto do konce října 2014. Primárně se jedná o přezkum směrnice o energetické účinnosti, kterou má Komise předložit do července spolu se způsoby, jakými může energetická účinnost prospět.

Hlavy států a vlád také vedly první společnou rozpravu nad hloubkovou studií o snížení energetické závislosti EU, obsahující evropskou strategii energetické bezpečnosti, kterou Komise předložila 28. května 2014. Představitelé Evropské rady se shodli na tom, že v zájmu zvýšení energetické bezpečnosti budou posíleny stávající mechanismy reakce na mimořádné události a mechanismy solidarity včetně skladování plynu, infrastruktury pro mimořádné situace a zpětných toků. Mělo by se také usilovat o zajištění investic do energetické infrastruktury a o spolupráci s mezinárodními partnery. Dále by mělo být posíleno energetické společenství s cílem zajistit uplatňování právního řádu EU v jeho členských zemích (členské státy EU + 7 evropských států a území na Balkáně).

Evropská rada v rámci příprav na své říjnové zasedání požádala Radu EU, aby do nadcházejícího summitu analyzovala další střednědobá až dlouhodobá opatření k posílení energetické bezpečnosti EU.

Naplní se obavy Velké Británie?

Předmětem jednání hlav států a vlád byl také nadcházející institucionální cyklus odstartovaný volbou nového Evropského parlamentu. Evropská rada na summitu přijala rozhodnutí, kterým Evropskému parlamentu navrhuje jako kandidáta na funkci předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera. Co se týká budoucích jmenování do dalších klíčových postů EU, předseda Evropské rady povede příslušné konzultace. Lídři EU schválili také již zmiňovanou strategickou agendu, jíž by se měly instituce v následujících letech řídit.

Evropská rada vyjádřila rovněž ochotu zabývat se obavami Velké Británie ohledně budoucího vývoje EU. V neposlední řadě došlo k dohodě, že po ustanovení nové Evropské komise se bude dále Evropská rada zabývat budoucím postupem jmenování předsedy Evropské komise v souladu se Smlouvami EU.

Podpora Porošenkova mírového plánu

Nezbytnou součástí agendy Evropské rady byla pokračující krize na Ukrajině. Lídři EU vyjádřili podporu mírovému plánu, jejž předložil nový ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin na zasedání ministrů zahraničí EU (23. června 2014). Evropská rada bere na vědomí prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, který mírový plán v zásadě podpořil, a zároveň vyzývá všechny strany, aby se zavázaly k jeho provádění.

Evropská rada dále vyjádřila odhodlání podpořit hospodářskou stabilizaci v zemi. Zároveň požaduje po Rusku, aby podniklo kroky vedoucí ke zmírnění napětí v zemi a stanovila podmínky, jež měly být splněny do 30. června. Prvním krokem má být dohoda na mechanismu ověřování za účelem příměří a účinné správy hranic, který bude monitorován OBSE. Taktéž by mělo dojít k předání tří hraničních přechodů zpět pod správu ukrajinských orgánů (Izvarino, Dolžanskij, Krasnopartizansk), propuštění rukojmích (včetně pozorovatelů OBSE) a zahájení věcných jednání o provádění mírového plánu prezidenta Porošenka. Lídři EU také zdůraznili, že jsou odhodláni kdykoliv svolat nové zasedání kvůli jednání o dalších důrazných omezujících opatřeních.

Litva bude od ledna platit eurem

Evropská rada poblahopřála Litvě ke splnění konvergenčních kritérií, kterých dosáhla na základě zdravé hospodářské, fiskální a finanční politiky. Potvrdila také návrh Komise, aby se stala Litva součástí eurozóny ke dni 1. ledna 2015.

Druhý den zasedání podepsali lídři EU asociační dohody s Gruzií, Moldavskem a ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou. Prezident Porošenko dohodu podepsal symbolicky perem, které neslo datum 29. listopadu 2013, kdy měla být tato část původně ve Vilniusu strvzena. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy považuje podpis dohod za milník v historii sousedských vztahů EU. Zároveň zdůraznil, že se nejedná o konečnou fázi společné spolupráce.

Evropská rada dále schválila závěry Rady z 24. června o udělení statusu kandidátské země Albánii.

ZDROJE

European Council. 2014. European Council 26/27 June 2014 – Conclusions [cited 1 July 2014]. Available from: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/143478.pdf

European Council. 2014. Remarks by President Herman Van Rompuy following the European Council [cited 1 July 2014]. Available from: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/en/ec/143480.pdf

European Council. 2014. Background Note [cited 1 July 2014]. Available from: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/143367.pdf

European Council. 2014. Herman Van Rompuy President of the European Council Statement at the signing ceremony of the Association Agreements with Georgia, Republic of Moldova and Ukraine [cited 1 July 2014]. Available from: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/143415.pdf

Tereza Nováková působí jako spolupracovnice Analytického týmu v think-tanku Evropské hodnoty.