Jak hluboká je Cameronova prohra?

Dvoudenní jednání představitelů evropské osmadvacítky a Evropské rady probíhalo minulý týden (26. – 27. června) ve městě Ypres a v Bruselu. Předmětem jednání hlav států a vlád byla diskuze nad důležitými prioritami pro nadcházející léta, situace na Ukrajině a podpis asociačních dohod s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Vrcholem dvoudenního setkání evropských představitelů byl výběr kandidáta na předsedu Evropské komise.

Jean-Claude Juncker do čela Komise – porážka Davida Camerona

V závěru dvoudenního summit lídři EU hlasovali o kandidátovi na předsedu Evropské komise, jenž bude následně schvalován dne 16. července Evropským parlamentem. Hlavy států a vlád se dohodly, že na schválení do Evropského parlamentu pošlou bývalého lucemburského premiéra a někdejšího šéfa eurozóny Jeana-Claude Junckera, kterého do čela Komise prosazuje Evropská lidová strana (EPP), vítěz květnových voleb do Evropského parlamentu. O výsledku informoval krátce po rozhodnutí Evropské rady předseda Herman Van Rompuy prostřednictvím svého Twitteru. 

Decision made. The European Council proposes Jean-Claude Juncker as the next President of the European Commission #EUCO

— Herman Van Rompuy (@euHvR) June 27, 2014

 „Rozhodnuto. Evropská rada navrhuje Jean-Claude Junckera na předsedu Evropské komise“. Zdroj: Twitter Hermana Van Rompuye

O kandidátovi na šéfa Komise se hlasovalo kvalifikovanou většinou, pro se vyjádřilo 26 států včetně České republiky, proti byl pouze britský premiér David Cameron a maďarský premiér Viktor Orbán. Doposud přitom byli šéfové Komise vybíráni všeobecnou shodou, podle unijních pravidel však stačí podpora kvalifikovanou většinou. Proti tomu se však ohradil britský premiér Cameron, který od začátku volbu Jean-Claude Junckera nepodporoval. Lídři EU se po volbě kandidáta na předsedu Komise shodli, že na dalším zasedání Evropské rady, jenž se uskuteční v říjnu 2014, dojde k přezkoumání způsobu jmenování. Dle Financial Times vede totiž vítězství Junckera, který byl navrhován vítěznou politickou stranou, k redistribuci moci mezi institucemi ve prospěch Evropského parlamentu.

Podporu Jean-Claude Junckerovi vyjádřil také český premiér Bohuslav Sobotka se slovy: „Pro mne bylo důležité, že pan Juncker je člověk, který je skutečným Evropanem, není to populista, není to nacionalista.“ Naopak porážku utrpěl britský premiér David Cameron, který situaci komentoval slovy: „Rozhodnutí pokládám za chybu a špatný den pro Evropu.“ Cameron je přesvědčený, že Juncker je zastáncem politické unie a bude blokovat nutné reformy EU. Dle Eunice Goes z Richmond University přitom kroky Davida Camerona vedou k izolaci Velké Británie a ztrátě spojenců. Prohloubila se například vzdálenost mezi Británií a Německem, jenž vyjadřovalo bezprostřední podporu Junckerovi ještě před zasedáním Evropské rady.

I've told EU leaders they could live to regret the new process for choosing the Commission President. I'll always stand up for UK interests.

— David Cameron (@David_Cameron) June 27, 2014

„Řekl jsem lídrům EU, že budou jednou litovat nastavení nového procesu výběru předsedy Komise. Vždycky se budu bít za britské zájmy." Zdroj: Twitter Davida Camerona

Po porážce Davida Camerona se však EU pokusila o „odškodnění“. V závěru dvoudenního summitu lídři EU slíbili, že se EU bude zabývat britskými obavami z vývoje Unie.  Zároveň zdůraznili, že integrace evropských států může mít různou podobu, závisí pouze na preferencích členských států.

Mimo kandidáta na předsedu Komise lídři EU diskutovali ostatní vysoké posty EU, jež budou v letošním roce nově obsazeny. Především se jedná o předsedu EP, Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedu Evropské rady. 

Přílišné škrty škodí

Představitelé Evropské rady se během dvoudenního summitu také dohodli na prioritách EU pro nadcházející léta. Všeobecná shoda panuje na úrovni EU o nutné podpoře růstu a zvýšení zaměstnanosti. Přestože státy EU vykazují nyní známky ekonomického oživení, kritickým problémem nadále zůstává nezaměstnanost, a to především mladých lidí do 25 let. Práci dle statistik nemá 24 % mladých lidí v EU, v jižních státech (Řecko, Španělsko) se toto číslo pohybuje dokonce kolem 60 %. Dále by státy měly pokračovat ve snižování deficitů veřejných financí, proti čemuž se postavili například americký ekonom Paul Krugman nebo komisař pro zaměstnanost. Velké škrty a přílišná úsporná opatření mají totiž neblahý vliv na růst, a dochází tak ke zhoršení fiskální pozice států.

Jasná shoda mezi lídry EU byla ohledně potřebných strukturálních reforem uskutečňovaných na podporu růstu a provádění investic potřebných pro budoucnost, které vytvářejí dlouhodobé výnosy v ekonomice. Členské státy by měly nadále pokračovat ve fiskální konsolidaci, a to například zavedením nižších zdanění práce, reforem vzdělávání nebo posilováním síťových odvětví. K provádění těchto kroků by státům měl postačit nynější fiskální rámec (Pakt stability a růstu), jehož změna, kterou některé členské státy před zahájením požadovaly, nakonec na zasedání navržena nebyla. Pro jeho změnu se vyslovila například Itálie, která předsedá Radě EU v druhé polovině letošního roku. Evropská komise má totiž možnost za opakované napomenutí kvůli nedodržení tříprocentního deficitu a šedesátiprocentního zadlužení vůči HDP udělit sankce, což se nelíbilo právě zadlužené Itálii. Summit jí však nakonec vyhověl formulací o pružnosti rozpočtových pravidel.

Jak moc (ne)berou členské státy doporučení Komise vážně?

Dalším bodem jednání dvoudenního summitu bylo schválení specifických doporučení pro jednotlivé členské státy, které předkládá vždy začátkem června Evropská komise v rámci evropského semestru. Doporučení tvoří „páteř“ evropského semestru, tj. koordinace hospodářských politik, jež byla zavedena v posledních třech letech k řešení dluhové krize. Tato doporučení obsahují konkrétní problémy daného členského státu, na které by se měl v rámci ekonomických reforem zaměřit nadcházející rozpočtový rok. Letošní doporučení navrhují snižování zdanění práce, reformy produktových trhů a služeb. Rezervy jsou stále taktéž ve veřejné správě, výzkumu, snazšímu přístupu ke kapitálu, posilování síťových odvětví nebo reformě vzdělávání.

Otázkou ovšem zůstává, nakolik berou členské státy doporučení vážně. Dle studie, kterou provedl Evropský parlament, pouze 18 % z doporučení Evropské komise je v současné době implementováno v členských státech. Studie EP se zaměřuje na reformy ve třech oblastech – fiskální politiky, makroekonomické nerovnováhy a další (např. trh práce, finanční stabilita). Za rok 2011 a 2012 byla například Belgie státem s největším počtem neimplementovaných doporučení. Dle Zsolta Darvase z bruselského think-tanku Bruegel se státy přirozeně zaměřují na to, co je dle nich nejlepší. Snaží se ovšem brát v potaz doporučení Komise, avšak v případě, že s něčím stát na domácí půdě nesouhlasí, udělá to „po svém“.

Van Rompuy: Podpis asociačních dohod přinese stabilitu celého kontinentu

Během dvoudenního summitu došlo také k podpisu asociačních dohod s Gruzií a Moldavskem a k podpisu ekonomické části asociační dohody s Ukrajinou. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy označil tento podpis za milník pro celou Evropu, ukrajinský prezident zase považuje toto stvrzení za možná nejdůležitější den pro Ukrajinu od vyhlášení její nezávislosti. Dle Van Rompuye přinese podpis těchto dohod větší stabilitu a prosperitu celému evropskému kontinentu.

Pozornost byla věnována především podpisu ekonomické části dohody s Ukrajinou. „V Kyjevě i jinde lidé položili životy za toto užší spojení s Evropskou unií, to nikdy nezapomeneme,“ zdůraznil předseda Evropské rady. Hlavním důvodem k podpisu druhé části dohody je dle ukrajinského prezidenta vnější agrese, které v současnosti Ukrajina čelí. Prezident také projevil zájem vstoupit do EU, jakmile na to bude země připravena. 

Bezprostředně poté, co došlo k podpisu, se k situaci také vyjádřilo Rusko, které varovalo před možnými odvetnými kroky. Během příštího měsíce (11. července) by se mělo konat ministerské jednání mezi Unií a Moskvou, týkající se právě podpisu asociační dohody a dopadů na vztahy s Ruskem.

Další protiruské sankce zatím nebudou

Hlavy států a vlád během dvoudenního summitu opakovaně vyjádřili podporu mírovému plánu prezidenta Porošenka a snahu o ekonomickou stabilizaci země. V souvislosti s ekonomickou podporou se 8. července sejde v Bruselu koordinační skupina připravující dárcovskou konferenci, jenž by se měla konat ve druhé polovině roku 2014.

Představitelé EU dále vyzvaly Rusko, aby zastavilo dodávky zbraní a bojovníků přes své hranice na Ukrajinu. Zároveň se Evropská rada shodla na několika konkrétních krocích, jež měly být splněny do pondělí 30. června. Představitelé ER především požadují zahájení rozhovorů o provedení mírového plánu a propuštění všech rukojmích a dále dohodu o mechanismu, který by mohl kontrolovat dodržování příměří a také ochranu ukrajinsko-ruské hranice. Lídři rovněž vyjádřili ochotu v případě potřeby rozhodnout o užití dalších protiruských sankcí.

V úterý (1. července) se však členské státy rozhodly, že sankce prozatím na Rusko neuvalí i přesto, že nebylo dodrženo příměří a všechny podmínky nebyly do 30. června naplněny. Další rozhodnutí se přesouvá na příští týden, rozhodli o tom velvyslanci členských zemí EU na setkání v Bruselu. Do té doby očekávají představitelé EU pozitivní vývoj.

ZDROJE

BBC. 2014. EU backs Juncker to head Commission in blow to UK [cited 2 July 2014]. Available from: http://www.bbc.com/news/uk-politics-28049375

České noviny. 2014. Summit EU se dohodl na nominaci Junckera do čela Evropské komise[cited 2 July 2014]. Available from: http://www.ceskenoviny.cz/eu/zpravy/summit-eu-se-dohodl-na-nominaci-junckera-do-cela-evropske-komise/1096607

České noviny. 2014. Summit slíbil Británii, že EU bude řešít její obavy z vývoje unie. [cited 2 July 2014]. Available from: http://www.ceskenoviny.cz/eu/zpravy/summit-slibil-britanii-ze-eu-bude-resit-jeji-obavy-z-vyvoje-unie/1096669

Euobserver. 2014. Geogria, Moldova, and Ukraine cement EU ties. [cited 2 July 2014]. Available from: http://euobserver.com/foreign/124792

Euobserver. 2014. Juncker chosen for EU commission job, Cameron defeated[cited 2 July 2014]. Available from: http://euobserver.com/eu-elections/124790

Euobserver. 2014. EU countries delay Russia sanctions despite ultimatum [cited 2 July 2014]. Available from: http://euobserver.com/foreign/124832

Euractiv. 2014. Sledujte s námi aktuální zasedání Evropské rady [cited 2 July 2014]. Available from: http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/clanek/sledujte-s-nami-summit-evropske-rady-011964

Euractiv. 2014. Pokračujte ve snižování dluhů, vzkazuje Evropská rada [cited 2 July 2014]. Available from: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/pokracujte-ve-snizovani-dluhu-vzkazuje-evropska-rada-011968

Euractiv. 2014. Study: EU countries „not interested“ in Commission´s economic recommendations [cited 2 July 2014]. Available from: http://www.euractiv.com/sections/euro-finance/study-eu-countries-not-interested-commissions-economic-recommendations-303109

Financial Times. 2014. Cameron and Britain left isolated by Juncker defeat [cited 2 July 2014]. Available from: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/c6168638-fe17-11e3-b4f1-00144feab7de.html#axzz36AG14EKy

Goes, Eunice. 2014. David Cameron´s attempt to block Juncker was a masterclass how to lose friends in Europe. The London School of Economics and Political Science [cited 2 July 2014]. Available from: http://blogs.lse.ac.uk/europpblog/2014/06/28/david-camerons-attempt-to-block-juncker-was-a-masterclass-in-how-to-lose-friends-in-europe/

Zuleeg, Fabian. 2014. Reflections on the  26 – 27 June European Council Summit. European Policy Centre [cited 2 July 2014]. Available from: http://www.epc.eu/pub_details.php?cat_id=4&pub_id=4589

Tereza Nováková působí jako spolupracovnice Analytického týmu v think-tanku Evropské hodnoty.