Mimořádné setkání hlav států a vlád: Kdo obsadí další klíčové posty v EU?

V rámci diskuze nad obsazením nových postů v evropských institucích bude také probíhat debata s v současné době navrženým předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem, jenž bude 15. července pravděpodobně schválen na plénu Evropského parlamentu. Hovořit by měli představitelé států a vlád s čerstvě schváleným šéfem Komise o nadcházejících prioritách,které Evropská rada schválila na svém červnovém zasedání a o jmenování nové Komise.

Předpokládá se, že prozatímní kandidát na předsedu Evropské komise bude na plenárním zasedání schválen, neboť má podporu tzv. velké kolice tvořené lidovci (EPP) a sociálními demokraty (S&D), tedy stranami, jež vzešly z květnových voleb do EP s nejvíce získanými mandáty a jejichž hlasy dohromady oplývají tzv. absolutní většinou, která je potřeba ke schválení předsedy Komise.

Předseda Evropské rady

Post předsedy Evropské rady zavedla Lisabonská smlouva a omezila tak roli předsednictví členských států, které před vstupem Lisobonské smlouvy v platnost předsedaly v šestiměsíčních intervalech nejen Evropské radě, ale i Radě ministrů. Předseda ER je dle článku 15 Lisabonské smlouvy volen kvalifikovanou většinou v Evropské radě, a to na období dva a půl roku. Zvolen může být dle smlouvy dvakrát na dvě po sobě jdoucí funkční období. Současný předseda ER Herman Van Rompuy byl poprvé zvolen do úřadu v listopadu 2009 a poté znovuzvolen v květnu 2012, mandát mu tedy skončí 30. listopadu letošního roku.

Na mimořádném zasedání Evropské rady by proto měla být odstartována debata mezi lídry EU o nástupci současného předsedy ER. Úkolem summitu tedy není bezprostředně rozhodnout o nadcházejícím předsedovi, ale pouze zahájit diskuzi o tom, kdo by měl Evropskou radu vést následujícího dva a půl roku.

Server European Voice vytvořil přehled možných kandidátů, kteří by mohli stanout v čele ER. Mezi nimi je například současný spolkový kancléř Rakouska Werner Faymann, dánský politik a generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen či dánská premiérka Helle Thorning-Schmidt. Dalšími adepty jsou potom Dalia Grybauskaite, současná prezidentka Litvy, premiér Finska Jyrki Katainen, premiér Irska Enda Kenny či bývalý premiér Itálie Mario Monti.

Vysoký představitel Unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku

Post vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku rovněž zřizuje Lisabonská smlouva. Tato osoba je jednak zodpovědná za koordinaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, přispívá k jejímu rozvoji a zároveň zastává pozici místopředsedy Evropské komise. Představitel je do funkce volen Evropskou radou se souhlasem předsedy Komise na pětileté funkční období. Nově zvolený Vysoký představitel nahradí ve funkci Catherine Ashtonovou (VB), jejíž mandát končí 31. října společně se současnou Komisí. Kandidáty na Vysokého zmocněnce navrhují členské státy stejně jako je tomu u ostatních členů Evropské komise. S ohledem na to, že současná Vysoká představitelka pochází z velkého státu, lze očekávat, že nově zvolený šéf unijní diplomacie bude pocházet naopak ze státu malého.

V současné době nemá žádný členský stát oficiálně vládou schváleného kandidáta, jenž by usiloval o post Vysokého představitele. Favoritem na tento post byl donedávna polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorský, jehož jméno na kandidáta polská vláda doposud oficiálně nepotvrdila. Pozice Sikorského je však v současnosti ohrožena v souvislosti s nedávnou aférou týkající se odposlechů členů polské vlády.

Dalšími kandidáty na tento post jsou dle European Voice současný švédský ministr zahraničí Carl Bildt, generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, ministr zahraničí Nizozemska Frans Timmermans či bulharská komisařka pro mezinárodní spolupráci Kristalina Georgieva.

Noví členové Evropské komise

Dalším bodem na programu jednání bude složení nové Evropské komise. Některé členské státy už představili své kandidáty na komisaře dokonce i s preferovaným portfoliem, stále však existuje množství států, které nepředstavily ani kandidáty, ani portfolio. Mezi takové státy patří také Česká republika. Problémem však zůstává požadavek Jean-Claude Junckera na větší zastoupení žen v nové Komisi. Doposud navržení a vládami schválení kandidáti na budoucí komisaře totiž nezahrnují ani jednu ženu.

Vláda České republiky doposud nebyla schopna akcentovat nejen portfolio, o nějž bude ČR usilovat, ale také konkrétního kandidáta, jenž se bude ucházet o post komisaře. Shodnout by se dle vyjádření premiéra měla během tohoto týdne. V tu dobu však mohou být portfolia z velké části „rozebrána“ a na ČR by pak připadl méně významný post. Dle europoslance Tomáše Zdechovského by měla mít vláda do zasedání ER jasné stanovisko týkající se toho, jaké portfolio chceme získat a jaké kandidáty pro něj máme.

Jasno ohledně kandidáta na komisaře i portfolia mají Německo, Rakousko a Rumunsko. Ve všech třech zemích jsou kandidáti současnými unijními komisaři. Německo se svým kandidátem Günterem Oettingerem usiluje o energetické či ekonomické portfolio, rakouský kandidát Johannes Hahn o regionální politiku a rumunský zástupce Dacian Ciolos o zemědělství a rozvoj venkova.

Základní zdroje

European Council. 2014. Special meeting of the European Council. [cited 12 July 2014]. Available from: http://www.european-council.europa.eu/special-meeting-of-the-european-council

European Council. 2014. Remarks by President Herman Van Rompuy followinf the European Council. [cited 12 July 2014]. Available from: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/en/ec/143480.pdf

Tereza Nováková působí jako spolupracovnice Analytického týmu v think-tanku Evropské hodnoty.