Postavení žen v Indii

Postavení žen v Indii zaznamenalo v celé historii Indie řadu proměn. Ačkoliv byla role žen ve starověku vnímána servilně vůči muži, dá se říci, že jejich postavení bylo víceméně stejné jako postavení mužů, což nelze tvrdit o středověku, kdy se jejich statut vlivem společenských změn značně proměnil. V současnosti již nalezneme zástupce ženské části populace téměř na všech vysokých postech v úřadech i ve vládě – včetně rolí premiéra i prezidenta. Ale zpět do historie.

Starověká rovnost a středověké praktiky

Starověké Rgvédy doporučují ženám vdávat se až v dospělém věku, volbu jejich budoucího manžela dokonce ponechávají na nich samotných a často se v Rgvédách dočteme o důležitosti vzdělávání pro ženy. Ženy měly v tomto období v podstatě ve všech směrech stejná práva a možnosti jako muži. Toto však platilo pro velmi rané védské období, zhruba v 6. století př. n. l. se však situace žen pod vlivem řady kulturně-sociálních změn začala vyvíjet v jejich neprospěch.

Ve středověku se ustálily praktiky jako je satí – „dobrovolné“ upalování žen na hranicích jejich zemřelých manželů, dětské sňatky nebo zákaz znovuprovdávání vdov. Muslimové s sebou později přinesli tradici tzv. pardy – zakrývání obličeje a krku žen. Hinduističtí rádžputi zase praktikovali tzv. džóhar – masové sebevraždy manželek a všech žen královského původu z důvodu dobytí území jejich manželů, bratrů, otců či synů. V některých částech Indie jsou z této doby známé případy sexuálního zneužívání, tzv. dévdásí – chrámových žen, jež se rozhodly zasvětit svůj život službě určitého božstva. Mezi příslušníky kšatijské kastovní třídy bylo v této době praktikování polygamie zcela běžné.

Období změn

Jako reakce na tyto otřesné poměry žen vznikala v Indii řada hnutí – mezi nejznámější z nich se řadí tzv. Bhakti hnutí, které se zasazovalo mimo jiné o rovnoprávnost žen a zcela popíralo kastovní pořádek propagovaný především bráhmanskou elitou. Jednou z hlavních představitelek tohoto hnutí byla doposud velmi populární básnířka Míra Báí.

S příchodem Britů do Indie se situace indických žen začala i po legislativní stránce dosti měnit. V roce 1829 bylo oficiálně zakázáno praktikovat satí, v roce 1856 bylo zákonem povoleno znovuprovdávání vdov. V roce 1929 prošel Indickým kongresem zákaz dětských sňatků s minimální schválenou věkovou hranicí 14ti let.

V nezávislé Indii se práva žen dle indické Ústavy zcela zrovnoprávnila s muži. Ženy hrály velmi důležitou roli v boji o nezávislost Indie, nicméně statistika z té doby hovoří o 945 ženách na 1000 mužů a alarmující je fakt, že jejich gramotnost se pohybovala těsně pod hranicí devíti procent. I přes tato zdrcující čísla byla zvolena druhou premiérkou oné nové Indie právě žena – Indíra Gándhí, dcera slavného Džaváharlála Néhrúa, která vydržela ve své funkci celých patnáct let. Stále si tak drží první místo ve světě jako nejdéle vládnoucí žena ve funkci předsedkyně vlády.

V 70. letech 20. století následně začalo být velmi populární feministické hnutí, které mimo jiné upozorňovalo na nejbrutálnější případy znásilnění dívek, což vedlo k jejich mediální průhlednosti a pomohlo šetření těchto případů.

Platí žena = sexuální objekt?

Ačkoliv snahy o zlepšení ženské otázky upravuje celá řada vyhlášek, nikdy nedošlo k radikální změně společnosti. Stále v Indii obecně platí, že žena patří především do domácnosti, jí až po svém muži, o volbě budoucího manžela rozhodují rodiče a platí za ní věno budoucímu zeťovi a jeho rodině. Narození dcery je oproti zplození syna vnímáno silně negativně nejen na vesnicích, ale i ve městech, a často dochází k nedobrovolným potratům či usmrcení právě narozeného ženského potomka. Právě proto je dnes zjišťování pohlaví nenarozeného dítěte oficiálně zakázáno.

Gramotnost indické populace každým rokem stoupá, avšak ženy stále zaostávají za muži. Rigidní indický systém a sexuální tabu, které jsou realitou moderní společnosti, vedou k sexuálnímu obtěžování žen a jejich častému vnímání jako sexuálního objektu, čehož důsledkem jsou medializované případy znásilnění. Reakce indické veřejnosti na tyto skandály ale byly ohromná a bezpečí žen se stalo jedním z hlavních témat k nadcházejícím volbám. Je zřejmé, že moderní Indie fandí lepšímu sociálnímu statutu žen, avšak cesta k jejich úplnému zrovnoprávnění, a to především v mentalitě mužů, ještě stále čeká na úplné uzrání.