Evropská rada se nedohodla na žádném z čelních postů EU

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy vysvětlil, že Evropská rada ještě není ve fázi, kdy by mohla zaujmout jednotný postoj vůči celé škále kandidátských pozic. Pokud jde o personální obsazení Evropské komise, ukázalo se, že bez kandidátů není o čem jednat. Evropský parlament by měl o novém kolegiu komisařů hlasovat již v září, ale vzhledem k tomu, že se zatím Evropská rada nedohodla na konkrétních kandidátech, je více než pravděpodobné, že se celý proces jmenování 28 členů Komise pozdrží. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky však členské země na mimořádném summitu přislíbily předložit návrhy svých kandidátů na komisaře do konce července. Sobotka na tiskové konferenci po summitu rovněž uvedl, že nominaci na stálého předsedu vrcholných schůzek EU a šéfa evropské diplomacie je nutné řešit až v kontextu obsazení Evropské komise. Česko a další středo- a východoevropské členské státy navíc požadují geografickou vyváženost při volbě nástupce Britky Catherine Ashtonové, Vysoké představitelky pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, tj. chtějí, aby post obsadil kandidát z malého anebo nového členského státu.

Také Švédsko zatím nenominovalo svého kandidáta do nové Komise, ale proslýchá se, že by současná liberální komisařka Cecilia Malmström, až dosud zodpovědná za vnitřní záležitosti, mohla ve svém mandátu pokračovat, i kdyby ze zářijových švédských všeobecných voleb podle očekávání vzešla středolevá vláda. Navíc se ozývají hlasy, že by Švédsko chtělo zřídit pozici komisaře výlučně pro lidská práva, protože dle výsledků voleb do Evropského parlamentu radikální a populistická hnutí značně posílila a komisař pro justiční záležitosti, který se otázkami lidských práv a demokracie v současné době zabývá, je vytížen i dalšími povinnostmi. Vedle toho Rakousko by rádo znovu získalo mandát pro svého aktuálního komisaře pro regionální rozvoj Johannese Hahna. Rakouský spolkový kancléř Werner Faymann dále nastínil, že ne všechny země na summit dorazily s jasnými jmény kandidátů a požadavky na portfolia a že lze od mnohých zemí očekávat brzkou nominaci ženských kandidátek. V současné Barossově Komisi úřaduje 9 žen, proto se očekává minimálně stejný nebo větší počet i v Komisi Jeana Clauda Junckera. O stejné portfólium jako Rakousko bude usilovat i Česko. Vládní koalice se konečně, i když až pár dnů po summitu, shodla na Věře Jourové a portfoliu komisaře pro regionální rozvoj. Vzhledem k jejím bohatým zkušenostem a faktu, že je v Komisi potřeba udělit posty i ženám, můžeme doufat v jistou šanci na úspěch.


Šéf summitů Evropské rady a šéf evropské diplomacie – na koho ta volba padne?

Zhruba před měsícem, kdy ještě doznívalo vítězství socialistů ve volbách do Evropského parlamentu a bylo stále jasnější, že post předsedy Evropské komise získají lidovci z EPP (Evropská lidová strana) se svým kandidátem J. C. Junckerem, se zdálo velmi pravděpodobné, že by PES (Strana evropských sociálních demokratů) měla zabojovat o oba nejvyšší posty – jak předsedu Evropské rady, tak i Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Čím více však socialisté otálejí s nominací, tím více se zmenšuje jejich naděje na zisk obou pozic. Socialistům chybí vhodní kandidáti a navíc uvažovaná kandidátka Helle Thoring–Schmidtová sama vyvrátila dohady o své kandidatuře na post předsedy Evropské rady, když před mimořádným summitem naznačila, že je velmi pravděpodobné, že tentokrát Evropská rada nedojde k finálnímu řešení. „Do hry“ se tak dostávají i liberálové (ALDE - Aliance liberálů a demokratů pro Evropu), kteří se snaží zajistit si post předsedy setkání na nejvyšší úrovni EU.

Italský premiér Matteo Renzi byl po zasedání Evropské rady očividně rozhořčen, neboť se ER neshodla na nominaci jeho bílého koně, Italky Federicy Mogheriniové, na post budoucí šéfky evropské diplomacie. Renzi Mogheriniovou učinil v únoru z šedé myšky ministryní zahraničí a jen o čtyři měsíce později chtěl, aby se stala šéfkou zahraniční politiky EU. Nejméně deset evropských lídrů mu zpočátku soukromě naznačovalo, aby tolik nespěchal, protože jeho kandidátka nemá mnoho zkušeností a navíc se staví příliš měkce vůči Rusku. Nakonec její šance na summitu pohřbil nový předseda Komise s tím, že šéfem diplomacie má být silný a zkušený kandidát.

Premiérka Dánska Helle Thoring-Schmidtová vyvrátila dohady o své kandidatuře na pozici předsedy vrcholných schůzek Evropské rady. Foto zdroj: http://tvnewsroom.consilium.europa.eu/press

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite se vyjádřila jasně, jaké podle ní mají být charakteristiky kandidáta, jehož její země bude ochotna podpořit. Nominovaná osoba má splnit tři zásadní kritéria: „Zkušenosti, neutrální postoj v současné geopolitické situaci a osoba, která nebude příliš nakloněna Kremlu.“ Obecně však východoevropské země pochopitelně usilují jak o předsednictví Evropské rady, přičemž se mluví zejména o jméně bývalého estonského premiéra Andruse Ansipa nebo Lotyše Valdise Dombrovskise, tak přichází v úvahu i kandidatura polského ministra zahraničí Radka Sikorského nebo aktuální bulharské komisařky EU pro humanitární pomoc a respektované bývalé představitelky Světové banky Kristaliny Georgievy na post šéfa evropské diplomacie. V průběhu času však šance středo-pravicových kandidátů Radka Sikorského a Kristaliny Georgievy klesají, neboť je stále jasnější, že úřad po Catherine Ashtonové bude přebírat kandidát socialistů. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by takové rozdělení postů v EU bylo „logické“.


Přísnější sankce a další opatření vůči Rusku

Představitelé EU již v červnu vyzvali Rusko, aby zastavilo dodávky zbraní a bojovníků přes své hranice na Ukrajinu. Minulá Evropská rada se shodla na několika konkrétních krocích, jež měly být splněny do pondělí 30. června. Jednalo se zejména o zahájení rozhovorů o provedení mírového plánu a propuštění všech rukojmích, dále se jednalo o dohodu o mechanismu, který by pomohl kontrolovat dodržování příměří, a také o ochranu ukrajinsko-ruské hranice. Nicméně ke zlepšení situace na Krymu a v oblasti Sevastopolu nedošlo, a tak se lídři EU dohodli na zpřísnění hospodářských sankcí vůči Rusku, zejména poté, co Ukrajina předložila důkazy o ruské podpoře separatistů. Německá kancléřka Angela Merkelová k tématu doslova prohlásila, že „Rusko nijak nepřispělo k ustavení míru na Ukrajině“, a podle britského premiéra Davida Camerona je „situace na Ukrajině neakceptovatelná. Rusko reálně nerespektuje územní celistvost této země, a proto bychom měli na závěr tohoto setkání přijít s velmi jasnou zprávou a opatřeními.“

Nová opatření EU se dle předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye dotknou zejména společností, které ať již finančně, nebo i materiálně přispívají k podkopávání či ohrožování ukrajinské suverenity, územní celistvosti a nezávislosti. Konkrétní seznam postihovaných entit chce mít Evropská unie vyhotoven do konce měsíce. To je novinka, protože až dosud byly sankce EU zacíleny vůči jednotlivcům. Zmražení majetku a zákaz cestování do EU prozatím postihlo 72 osob. Zatímco Ukrajina zpřísnění sankce přivítala, Rusko se ohradilo s tím, že EU se nechala strhnout tlakem ze strany USA a sankce vůči Rusku poškodí i ji samotnou.

„Rusko nijak nepřispělo k ustavení míru na Ukrajině," uvedla německá kancléřka Angela Merkelová po jednání Evropské rady. Foto zdroj: http://tvnewsroom.consilium.europa.eu/press

Dalším krokem ze strany EU je pozastavení programů podpory a financování projektů v Rusku, neboť dle vyjádření německé kancléřky Angely Merkelové Rusko selhalo při naplňování závazku mírové obnovy. „Od poslední návštěvy ukrajinského prezidenta se neudálo mnoho, rukojmí nebyli propuštěni, hranice nebyly zajištěny a kontaktní skupina se neschází.“ Evropská komise je připravena pozastavit většinu půjček a grantů přislíbených Rusku ve finančním období let 2014-2020 a v celkové výši až 450 milionů euro. Sankce odsouhlasené Evropskou radou tak navazují na zablokování přístupu ruských energetických společností a bank na finanční trhy Spojených států. Evropská rada navíc očekává, že i další mezinárodní finanční instituce jako Evropská investiční banka a Evropská banka pro regionální rozvoj zablokují nové projekty v Rusku.

V souvislosti s tragickou událostí, kdy 17. července došlo k sestřelení letadla MH17 malajsiských aerolinek nad neklidnou oblastí Ukrajiny a zmaření 298 lidských životů, se očekává, že členské státy EU uspíší zavedení sankcí vůči Rusku odsouhlasených již před tímto neštěstím na mimořádném summitu (16. července). K posunu došlo na dnešním setkání ministrů zahraničí v Bruselu (22. července), kdy Rada ministrů zaúkolovala Výbor stálých zástupců členských zemí na úrovni velvyslanců (COREPER) rozšířením sankčního seznamu již do příštího zasedání (24. července).

Strategická agenda EU

Evropská rada měla během krátkého mimořádného setkání také možnost projednat priority strategické agendy pro budoucích pět let s nově zvoleným předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Předseda Komise Evropské radě představil, jak bude jako její budoucí člen usilovat o provádění strategické agendy a o spolupráci jednotlivých institucí. Strategická agenda se zaměří na pět hlavních bodů – boj s nezaměstnaností a podporu konkurenceschopnosti a růstu, ochranu občanů, energetickou a klimatickou unii, podporu svobody, bezpečnosti a práva a v neposlední řadě i roli EU jako silného globálního hráče.

Izraelsko-palestinský konflikt

Z dalších témat na pořadu jednání jednodenního summitu Evropské rady se představitelé členských států a vlád neopomenuli dotknout i palčivého zahraničněpolitického tématu, jímž je poslední dobou vyhrocená situace v oblasti Gazy mezi izraelskou armádou a palestinským hnutím Hamás. Lídři EU znovu vyzvali k implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN a k ustanovení alespoň dočasného příměří pro možnost dodání humanitární pomoci a ošetření zraněných. EU dále nabídla politickou a ekonomickou pomoc v případě, že se strany dohodnou na mírovém uspořádání.

Další zdroje:

European Voice. 2014. EU leaders fail to agree top posts. [cited 22 July 2014]. Available from: http://www.europeanvoice.com/article/eu-leaders-fail-to-agree-top-posts/

European Voice. 2014. Six things we learnt from the European Council [cited 22 July 2014]. Available from: http://www.europeanvoice.com/article/six-things-we-learnt-from-last-nights-european-council/

European Voice. 2014. The European Council on top jobs – as it happened [cited 22 July 2014]. Available from: http://www.europeanvoice.com/article/live-blog-european-council-picks-eu-leaders/

European Voice. 2014. The names in the frame [cited 22 July 2014]. Available from: http://www.europeanvoice.com/article/the-names-in-the-frame/

Idnes.cz. 2014. Západ přitvrdil sankce vůči Rusku, na seznamu je i výrobce kalašnikovů [cited 22 July 2014]. Available from: http://zpravy.idnes.cz/usa-rozsirily-sankce-proti-rusku-dl3-/zahranicni.aspx?c=A140716_225643_zahranicni_js

Idnes.cz. 2014. S eurokomisaři se to nepohnulo ani v Bruselu, vybírat se bude v srpnu [cited 22 July 2014]. Available from: http://zpravy.idnes.cz/rozdelovani-funkci-eu-komisaru-dohoda-dxy-/zahranicni.aspx?c=A140717_100923_zahranicni_skr

Ministerstvo zahraničních věcí. 2014. Ministr Zaorálek: Viníci tragédie letu MH17 musí být potrestáni. [cited 22 July 2014]. Available from: http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/x2014_07_22_ministr_zaoralek_v_bruselu.html

Palata, Luboš. 2014. Komise se skládá jako puzzle. Český dílek je mezi posledními. Asociace pro mezinárodní otázky [cited 22 July 2014]. Available from: http://www.amo.cz/publikace/komise-se-sklada-jako-puzzle-cesky-dilek-je-mezi-poslednimi.html#.U8qu_vl5OAn

Jitka Hofbauerová je externí spolupracovnicí think-tanku Evropské hodnoty.