Co čeká Věru Jourovou na cestě do křesla evropské komisařky?

Vládní koalice se na nominaci Věry Jourové shodla v pondělí 21. července, tedy až 196 dní po podpisu koaliční smlouvy. Česká republika tak byla vedle Slovinska, Dánska a Portugalska jednou ze čtyř zemí, kterým nominace na komisaře stále chyběla. Je nutné dodat, že Věru Jourovou lze považovat za kompetentní kandidátku, díky které může Česká republika doufat v získání nejčastěji zmiňovaného portfolia komisaře pro regionální politiku. Nesmí však zapomínat, že ve hře není sama a že o daném portfoliu dlouhodobě vyjednává Rakousko. Je to právě znovu nominovaný rakouský komisař Johannes Hahn, který má v dosavadní Komisi regionální politiku na starosti, a bylo by chybou slepě spoléhat na zvyklost, že podruhé zvolený komisař mění rezort.

Sama Jourová však své šance na zisk regionální politiky řadí vysoko. S unijní problematikou, konkrétně pak regionálním rozvojem a evropskými fondy, má téměř patnáctiletou profesní zkušenost, čemuž se v současnosti krátkodobě věnuje až z pozice ministryně pro místní rozvoj. Lze však kriticky namítnout, že Česko je v čerpání peněz z evropských fondů nejhorší v EU, a navíc pošpiněno řadou korupčních afér. Stejně tak vyvstává otázka, zda bude přípustné, aby regionální politiku řídil reprezentant státu, který je čistým příjemcem z evropských fondů. Sama Věra Jourová v tom ale nevidí žádné souvislosti, a tudíž to nepovažuje za překážku v jednání. Premiér Sobotka v jejím případě neváhá pomýšlet ani na rezorty průmyslu a dopravy, k čemuž ministryně sebevědomě přidává i možnost agendy komisařky bez portfeje, tedy místopředsedkyně Evropské komise. Jako místopředsedkyně by měla na starosti administrativu, snižování byrokracie a vztahy mezi evropskými institucemi, což jsou vody, do kterých se díky nedávno vystudovanému právu neobává vstoupit.

Jourová preferuje regionální politiku, s níž má téměř patnáctiletou profesní zkušenost, sebevědomě však pomýšlí i na post komisařky bez portfeje, tedy místopředsedkyně Evropské komise. Zdroj foto: HN - Libor Fojtík

Evropská komise se nyní tradičně mění po pěti letech. Ta dosavadní, Barrosova, oficiálně ukončí své funkční období k 31. říjnu, a proto je již příprava nové Komise dávno v plném proudu. Zatímco kandidáta na předsedu Komise navrhuje Evropská rada, kandidáti na komisaře vycházejí z neformální shody Rady a zvoleného předsedy Komise. Oba případy je nicméně nutné posvětit souhlasem Evropského parlamentu, který tak činí nanejvýš zodpovědně a vybrané kandidáty si náležitě „proklepne“ v několika etapách. To však až poté, co Juncker rozdělí budoucím komisařům jejich portfolia. To by rád učinil již začátkem srpna, avšak stále jej brzdí nedostatek ženských kandidátek. Na konečném rozdělení portfolií se pak členské státy chtějí shodnout na summitu, který proběhne 30. srpna.

Po této dohodě následuje proces, pro který se trefně vžil výraz „grilování“ a který můžeme očekávat v průběhu září. EP si nejprve vyžádá životopisy kandidátů, načež jim pošle sérii pěti písemných otázek týkajících se především politických priorit kandidátů v oblastech jejich působnosti. Pokračuje se pro kandidáty pravděpodobně nejobávanější částí, a to tříhodinovým veřejným slyšením v příslušném parlamentním výboru. Zde mají obě strany příležitost vést podrobnou výměnu názorů o prioritách kandidátů v rámci jejich portfolia. Toho se česká kandidátka jistě nemusí obávat, protože europoslancům může být sympatická hned z několika důvodů. Politicky náleží k frakci liberálů (ALDE), kteří v EP spolu s lidovci a socialisty drží koaliční většinu. Je jednou z tolik poptávaných ženských kandidátek, přičemž tento požadavek vychází právě z EP. V neposlední řadě může pozitivní pozornost vzbudit její lidský příběh, kdy v roce 2006 strávila kvůli křivému obvinění v korupční kauze měsíc ve vazbě.

Kandidáti na členství v Evropské komisi musí podstoupit tříhodinové veřejné slyšení v příslušném výboru Evropského parlamentu. Zdroj foto: http://www.europarl.europa.eu

Po veřejném slyšení okamžitě následuje hodnocení kandidáta, na které mají příslušné výbory 24 hodin. Mohou si také vyžádat doplňující písemné informace. Výsledky ve formě Zvláštních hodnotících zpráv putují před Konferenci předsedů, kterou tvoří předseda EP, předsedové všech politických skupin a Konference předsedů výborů. Nakonec předseda Komise představí všechny kandidáty na společném zasedání EP a Rady a přítomné seznámí s politickými prioritami svého týmu. Po společné rozpravě přistoupí poslanci k hlasování o schválení Komise jako celku a jejich rozhodnutí posvětí kvalifikovanou většinou Evropská rada. Hlasování lze očekávat mezi 20. a 23. říjnem, tedy tak, aby se nová Komise mohla ujmout úřadu k 1. listopadu 2014.

Klára Hendrychová působí jako stážistka think-tanku Evropské hodnoty.