Tomio Okamura - jak lhát o památce romského holokaustu

Při vzpomínkách na založení cikánského koncentračního tábora v Letech u Písku, Mezinárodního dne obětí romského holocaustu a ukončení činnosti romského koncentračního tábora v Osvětimi se předseda Úsvitu nechal slyšet:

 „Pokud jde o Lety, bude dobře si ujasnit, co tu chceme budovat. Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. Dozorci téměř do konce fungování tábora nebyli ozbrojeni a velitel tábora bral svou služku a zřejmě milenku do kina. V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života.

Zásadní problém byl však velitel, který jednak skutečně bil vězně a tajil špatný stav tábora, ale byl odvolán a do tábora byla poslána lékařská pomoc. Oběti v táboře rozhodně nebyli(y) oběti jakéhokoli holokaustu.Naopak srovnávání je neúctou ke skutečným obětem holokaustu, ať už Romů nebo Židů, ve skutečných koncentračních táborech. Samozřejmě platí, že jakékoli násilí na lidech odmítám a odsuzuji.“

Nadechněte se a vydechněte si. 

Začneme fakty:

- Tábor stál dva kilometry východně od obce Lety.

- Od srpna 1940 sloužil jako pracovní tábor, od roku 1942 byl sběrným táborem a od srpna 1942 se stal cikánským táborem. 

- V období 1942-43 byl tábor vězením pro "Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku". V nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka.

- Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.

- Nedůstojnost této památky na romský holocaust kritizoval Výbor OSN pro lidská práva i Evropský parlament

- Detailní postup toho, co všechno se v tomto táboře dělo, si lze přečíst na webu samotného památníku.

Nejdříve si nyní ukážeme, v čem pan poslanec explicitně lže a poté si na jeho volbě slov ukážeme, jak hluboce a cíleně rozdmýchává nenávist vůči Romům. Mimochodem přesně jako ten, kvůli němuž si tyto tragické události připomínáme. Adolf Hitler.

Sdělení první:

Pan poslanec Okamura naprosto napřímo tvrdí, že ".. srovnávání (obětí v táboře) je neúctou ke skutečným obětem holokaustu." Říká tak, že lidé přítomni v tomto táboře nebyli součástí holocaustu. 

Předseda hnutí Úsvit lže. Během tří kliků lze na webu památníku nalezneme jednoznačný a ozdrojovaný důkaz:

"Hromadné transporty z tábora se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II.-Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12.1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi."

Tento tábor tedy byl součástí vyvražďovací mašinérie, lidé v něm přítomní pracovali a následně směřovali k vyhlazení. Stejně jako zhruba 90 % českých Romů. Poukazování na to, že v Letech přece nebyly plynové komory a jen část osazenstva tohoto tábora putovala do Osvětimi, je cílenou urážkou obětí romského holocaustu. 

Sdělení druhé:

"V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života," říká šéf sněmovní strany se čtrnácti křesly.

Přečtěte si to ještě jednou.

"V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života."

Přímo v táboře zemřelo podle historických pramenů v nelidských podmínkách 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka. Tomio Okamura nám však sděluje, že "nikdo nikdy nebyl zabit", pouze tito lidé zemřeli proto, že si přivlekli choroby ze svého předchozího kočovného života.

Tedy, pokud byste to z dlouhodobého slovníku pana poslance nepochopili - tak pomřeli proto, že to byli líní a nepracující Cikáni, kteří měli kvůli svému stylu života choroby a proto jich přes tři stovky na místě zemřelo. Nacisté, ani čeští protektorátní policisté za to určitě nemohli, jistě se snažili Romům poskytovat veškerou zdravotní pomoc a nedržet je v nelidských podmínkách. 

K těm podmínkám, které určitě byly úplně v pohodě, historické prameny uvádějí:

Ze 30 dětí narozených v táboře žádné nepřežilo. Vyvrcholením bylo na přelomu let 1942- 43 propuknutí tyfové epidemie, na jejíž následky zahynulo největší množství vězňů.

Ale ejhle, ti Cigoši prostě pomřeli, protože to stejně nejsou úplně normální lidi, mají choroby, nepracují a to pan předseda přece říká pořád. Ať už úplně natvrdo, nebo jen v náznacích. A navíc "velitel tábora bral svou služku a zřejmě milenku do kina." 

Pokud pan poslanec chtěl sdělit, že technicky nešlo o vyhazovací koncentrační tábor, avšak byl součástí mašinerie na likvidaci podlidí, měl nám to říci přímo.

Nádech, výdech.

Sdělení třetí:

".. internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli."

Zaprvé - Tomio Okamura opět lže.

Od srpna 1940 do roku 1942 sloužily Lety jako pracovní tábor (což sám Tomio Okamura říká), jak najdeme snad ve všech otevřených zdrojích. To, že v něm byli i lidé (v tehdejší terminologii podlidé), kteří nedokázali pracovat, je jistě pravdou. Na webu památníku se dočteme:

Podle ustanovení táborového řádu bylo povinností vězňů pracovat. Především se jednalo o práce na stavbě silnice na trase Plzeň-Ostrava. Dále vězňové pracovali na odklízení lesních polomů a v zemědělství . (...) Získané peníze za práci nebyly vypláceny a měly sloužit k úhradě nákladů spojených s provozováním tábora.

Vězni v Letech pracovali, byli nasazeni na nucené práce, za které (nečekaně) nedostávali mzdu. Což tak v pracovních koncentračních táborech bývalo, že.

Zadruhé, pan poslanec cíleně užívá slovní spojení, o kterém ví, že potvrzuje jeho oblíbený stereotyp - všichni Romové nepracují (a prožírají sociální dávky nám, bilým pracujícím!). A když přímo říká, že v Letech, kde doložitelně pracovali a umírali lidé, "pracující Romové nebyli", je mi z toho cíleného zneužití toho nejhoršího utrpení romského etnika na našem území na zvracení.

Sdělení čtvrté:

Další nechutností je Okamurovo užití termínu: 

"Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci."

Řádné práci. Ano, čtete dobře. Řádné práci v nacistickém protektorátu, z něhož bylo masově vyvražděno 90 % českých Romů a zhruba 78 000 Židů. Prostě o nic nešlo - tohle nebyly žádné plynové komory, pouze se tam lidé učili, jak řádně pracovat. Pro Říši, která má na rukou krev šesti milionů Židů a neskutečně mnoho dalších obětí. Prostě rekreace, kde by se nepřizpůsobiví, kteří si ještě přitáhli své kočovné choroby, naučili řádné práci. Člověk by se automaticky zeptal, zdali by si obdobná zařízení pan poslanec přál zavést i dnes, aby se ti Cigoši naučili pracovat, že.

Pokud si tento Okamurův výrok zasadíme do dnešního kontextu, termín řádná práce dokonale zapadá do příběhu, který předseda Úsvitu vypráví Čechům - vy jste dobří, to jen ti nepřizpůsobiví a nepracující Romové vás okrádají. Stejný příběh Hitler vytvářel o Židech.

Mimochodem, zkuste si slova "řádný" a "Okamura" zadat do Googlu. Najde Vám 43 100 spojení, při nichž předseda Úsvitu tento termín razil. Obvykle ve významu - je třeba zavést proti těm nepřizpůsobivým Cikánům řád a tvrdou ruku. Nepřipomíná Vám to něco?

I proto je potřeba si všímat jemných nuancí, jak je možné jedním slovem spojit brutální manipulaci nejtragičtějších momentů naší historie a lež se současným kontextem a příběhem, kterým veřejnosti vytváříte společného nepřítele, viníka všech vašich problémů a tedy i objekt, do něhož mají soustředit svou frustraci. Což se Tomiu Okamurovi daří.

Novináři by Tomiu Okamurovi měli okamžitě začít volat a chtít po něm na kameru vysvětlit čtyři výše uvedená sdělení. Politická kultura dané země a demokratická kontrola politiků médii znamená, že jakmile se některý z politických aktérů dopustí takovéhoto opakovaného faulu nejhrubšího zrna, je nucen do detailu vysvětlovat, co tím přesně myslel. Věřím, že naše média opět jen nemávnou rukou, třeba protože je okurková sezona. Protože pokud nebude tlačen k zodpověnosti za svá slova, veřejnost nepozná jak jsou nebezpečná a on nebude mít problém je příště zopakovat klidně v tvrdším podání. Je však potřeba hájit svobodu projevu - tedy že pan Okamura může obdobné věci říkat. Musí však následovat silná reakce prostředí - médií, historiků, ostatních demokratických politiků. Jen tak může fungovat demokratická diskuze.

Pokud jste dočetli až sem, nemám co dodat. Nechci Tomia Okamuru jakkoliv vulgárně označovat, byť je to po zjištění pokusů o manipulaci na takto nechutné úrovni sakra těžké. 

Chci říct jedinou věc. Já si s ním ruku už nepodám. A myslím si, že by to neměl udělat žádný demokratický politik. Plivání na oběti holokaustu pro svůj politický prospěch je snad to nejnižší, co lze v politice udělat.

(doporučuji si na závěr pustit projev, který měl v Letech ministr kultury, od sedmé minuty)