Skotské referendum a jeho vliv na britskou libru

Skotsko bylo 307 let součástí Velké Británie. Nyní se však připravuje na hlasování o nezávislosti. Referendum je naplánováno na 18. září 2014. Nicméně finanční trhy tuto událost zatím přehlížejí a nezapočítávají ji do ceny aktiv. Důkazem jsou téměř shodné ceny opcí britské libry vůči americkému dolaru, bez ohledu na to, zdali opce expirují před nebo po datu referenda. Investoři prozatím zachovávají chladnou hlavu, protože předvolební průzkumy konzistentně naznačují, že hlasování o nezávislosti Skotska skončí negativně. V případě, že by se referendum konalo v těchto dnech, tak 36 procent dotázaných by hlasovalo ZA samostatnost a 46 procent PROTI oddělení Skotska od království. Převaha hlasů, jež se přiklánějí k setrvání v jednom státu s Anglií, zatím trhy uklidňuje. Avšak 16 procent voličů uvádí, že neví, jakou možnost zvolí, a tak právě oni mohou na konci léta rozhodnout o osudu ostrovního království. Pro finální výsledek bude rovněž důležitá volební účast.

• Když Skotsko zůstane ve Spojeném království

V případě, že počet hlasů podporující osamostatnění Skotska nebude dostačující, pak si Británie v prvním okamžiku vydechne a s ní i investoři. Vše vlastně zůstane při starém, a proto by takovýto výsledek neměl mít žádný vliv na libru. Nicméně lze se domnívat, že bojovníci za samostatnost Skotska se nevzdají svých aktivit ani po negativním výsledku referenda a jejich konání tak bude nadále oslabovat jednotu země. Mohou usilovat o zopakování referenda nebo získání co největší samosprávní samostatnosti. Ta by jim mohla být poskytnuta s cílem snížit jejich touhu po nezávislosti a uklidnění situace. V reakci na tento krok se pak mohou ozvat a apelovat na větší pravomoci svých samospráv i jiné oblasti království. Větší decentralizace v řízení země tak ve výsledku může mít oba pozitivní i negativní vlivy na celkovou ekonomiku ostrovů.

• Když Skotsko nezůstane ve Spojeném království

V případě, že by si Skotsko v referendu přece jenom zvolilo samostatnost, pak lze očekávat na libře volatilitu, poněvadž by se trhům otevřela neznámá komnata. Dosud není jasné, jakou měnu by samostatné Skotsko používalo. Zdali by vstoupilo do Evropské unie nebo eurozóny. Kolik by si z celkového dluhu země odneslo. Komu by patřily výnosy z těžby ropy v Severním moři? Jak by se odtržení Skotska ve výsledku projevilo na britské ekonomice? Všechny výše uvedené otázky skrývají mnoho otazníků a trhy nejistotu nenávidí.

Potenciální odtržení Skotska by mohlo mít i politické důsledky. Labouristi by v britském parlamentu ztratili kolem 16 procent poslanců, zatímco konzervativců by se tato událost téměř vůbec nedotkla. V  parlamentních volbách by pak po odtržení Skotska měli v příštím roce podle všeho převahu konzervativci. Ti slíbili, že obhájí-li v roce 2015 vítězství, tak se bude konat v roce 2017 referendum o setrvání Británie v Evropské unii. Referendum o odtržení Británie z EU by pro libru bylo zajisté negativní. Osamostatnění Skotska po zářijovém referendu by v Evropě mohlo podpořit další regiony k podobným krokům. Za zmínku stojí například Katalánsko ve Španělsku. Takovéto pokusy o samostatnost jednotlivých celků by byly negativní nejen pro samotnou libru, ale i euro.