Zemřel muž, který změnil britská města

Sir Peter Hall, britský geograf a městský plánovač, urbanista, „the most urbane of all urbanists“, jak napsal Financial Times, zemřel 30. července ve věku 82 let. Městské plánování tak přišlo o stejnou ikonu, jakou je například Stephen Hawking pro fyziku.

Hall dělal to, co chybí českému urbanismu. Vedl špičkový výzkum o vztahu mezi rozvojem měst, ekonomickým rozvojem a kvalitou života a zároveň dokázal akademické poznatky srozumitelně komunikovat široké veřejnosti, takže se jich nakonec chopili i často bezradní politici.

Za svůj život napsal přes 50 knih a publikoval více než 2100 článků. Poslední z nich o tom, jak vysokorychlostní železnice (VRT) může na sever Anglie přivést lépe placená místa, vyšel jen 14 dní před jeho smrtí. V budování vysokorychlostní železnice Británie zaspala. A možná by spala dále jako Česko, nebýt argumentů dokazujících důležitost rychlého spojení pro to, aby z ekonomického růstu soustředícího se v globální ekonomice do globálních měst neprofitoval jen Londýn, ale i sever země. Empirické doložení toho, že i v době on-line komunikace se business stále dělá face-to-face nebo že hospodářství Británie táhne jen pár odvětví spojených v silné klastry kolem Londýna, pomohlo realizaci VRT rozhýbat. Pozorný čtenář si povšimne, že Praha vůči zbytku Česka je v podobné situaci, jen nám ještě nikdo srozumitelně nevysvětlil, jak z toho ven.

Hall však poprvé rozhýbal veřejnou diskusi již před 50 lety. V roce 1963, když Beatles vydali první LPíčko a holky začaly nosit minisukně, vydal 31letý neznámý geograf, mladý rozhněvaný muž, jak sám sebe označil, prorockou knihu Londýn 2000. Představil návrh územního rozvoje pro metropolitní oblast Londýna. Návrh sestavil sám, bez pomoci statistiků a demografů, aniž by jej o tento počin někdo požádal.

Se vší vervou mladíka, který nemá co ztratit, se v něm pustil do kritiky tehdejšího plánovacího rámce. Z výsledků sčítání lidu z roku 1961 vyvodil, že Londýnu nebude stačit spoléhat se na zelený pás a osm nových již založených měst v metropolitním zázemí. Vypozoroval, že lidé se stěhují do šeredných domů v předměstské zástavbě bez občanské vybavenosti a železničního spojení, v satelitech, které nekontrolovaně rostou ve venkovských oblastech. Navrhl vznik 28 nových měst paprskovitě uspořádaných v rádiu 70 mil kolem Londýna.

V poslední kapitole knihy pak popsal život imaginární rodiny Dumillů, kteří v roce 2000 v jednom z oněch nových měst bydlí. Otec Edward dojíždí do práce v Londýně rychlovlakem, který začíná jízdu v Paříži. Jeho žena Mary pak odjížděla autem do západního Londýna až večer, aby se vyhnula placení poplatku za dopravní přetížení (congestion charge). Jako by si mladý rozhněvaný muž vytyčil cíle, kterých chce za svoji kariéru plánovače dosáhnout. U realizace většiny z nich totiž později sám stál, i když se nakonec nových měst podařilo postavit jen sedm. A tak Hall o 50 let později v září 2013 píše článek: „Mladý rozhněvaný muž se vrací“.

Tak jako správný plánovač musí komunikovat se všemi zainteresovanými stranami, tak Hall dokázal na nových strategiích pracovat s labouristy i konzervativci. A spolupráci s politiky nezavrhl, ani když viděl, jak si jeho doporučení žijí vlastním životem v dynamickém světě politiky.

Konzervativní baronku Thatcherovou nikdo nemohl podezírat z lásky k městům, přesto dnes patří doporučení Halla - třetí letiště pro Londýn, dálniční obchvat M25 a revitalizace londýnských doků - k hlavním odkazům její vlády. Je až ironií osudu, že levicově zaměřený akademik měl tak velký vliv na politiku železné dámy.

V 70. letech, kdy se plně projevil úpadek starých průmyslových částí měst napříč Anglií, Hall prosazoval vytvoření nových ekonomických center po vzoru Honkongu a Singapuru, a dal tak vzniknout tzv. „Urban enterprise zones“. Tedy oblastem vyňatým z územního řízení municipalit, které ve zvláštním režimu pod dohledem centrální vlády lákaly investory. Stupeň jejich úspěšnosti byl rozdílný. Ale na místě londýnských doků vznikl velkolepý Canary Wharf, který umožnil následnou expanzi finančního sektoru, do té doby soustředěného pouze do čtvereční míle londýnské City.

Silný vliv měl i na labouristické vlády 90. let, kdy byl součástí Urban Task Force vedené slavným Richardem Rogersem. V minulém desetiletí pak stál za velkými projekty, jako je železniční napojení Crossrail a rozsáhlý redevelopment východní části metropolitního Londýna tzv. Thames Gateway, do které patří i londýnský olympijský park.

Jeho poslední kniha Good Cities, Better Lives: How Europe Discovered the Lost Art of Urbanism (2013) chce Brity poučit o dobrých příkladech z kontinentu, zároveň by se mohla stát učebnicí českých plánovačů. Hall se svými kolegy z UCL zkoumal, jak vznikají nové, inovativní čtvrti ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Německu a Francii. Zjistil, že dobré rozvojové projekty mají v těchto zemích jedno společné, autorem urbanistického návrhu jsou úředníci města, zatímco jejich realizace je přenechána developerům nebo bytovým družstvům.

Města dobrá pro život tak potřebují integrovaný systém národního a regionálního plánování, realizovaný prostřednictvím silných municipalit s kompetentními urbanisty. Rozsáhlejší projekty pak vyžadují zvláštní rozvojové úřady, které připraví plány celých rozvojových klastrů, jejich napojení na místní a regionální dopravu, biokoridory a další systémy. Až pak se těchto ucelených plánů mohou ujmout soukromí developeři, kteří realizují záměry.

Pokud tedy London 2000 byl vizí, kterou se Hall snažil sám naplnit, Good Cities, Better Lives je manifest, odkaz sira Petera nám všem.

Hall si získal popularitu mezi čtenáři na celém světě, protože dokázal vyvozovat obecné principy z pozorování života ve městech. Jako urbanista tak stále vycházel ze své průpravy geografa, využíval tradiční dovednost geografie – indukční analýzu, která v současné době už není tolik v módě. Nové poznatky a doporučení pro rozvoj měst tak dokázal podepřít praktickými příklady, které posbíral na svých cestách po městech celého světa.

Můj první blog měl být o smyslu plánování, o tom, co tato disciplína může naší společnosti přinést, jaké je její poslání. Dílo sira Petera Halla nám poskytlo odpovědi na některé otázky. A taky víme, že témata blogů, podobně jako města, se nedají přesně naplánovat.