Když před dvaceti lety založil Vladimír Koza registr dárců kostní dřeně ve Fakultní nemocnici v Plzni, měl jasnou vizi a za tou si šel. Bývaly to totiž doby, kdy transplantace představovala pro nemocné trpící leukemií jedinou naději, přičemž v Československu a posléze Česku se získávaly krevní buňky jen od příbuzných dárců.

Kdo neměl blízkého člověka, jenž se shodoval v potřebných znacích, měl mizivou šanci. Neexistovala žádná databáze dárců, nahlédnout do zahraničních bylo obtížné. A tak se kvůli nemocnému hlásili na testy spolužáci, přátelé, sousedé... Dárce se ale většinou nenašel, nebo naděje svitla pozdě.

Zbývá vám ještě 95 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se