Táhnutí a brzdění

První ČSÚ zveřejněný odhad hrubého domácího produktu (tzv. flash) za druhé čtvrtletí 2014 se minulý týden ocitl v centru pozornosti. Mnohem zajímavější skutečností než mírná odchylka vůči konsensu analytiků v této informaci je ale potvrzení pohybu fundamentu české ekonomiky směrem vzhůru.

Za pozornost dále stojí i to, že českou ekonomiku nyní vpřed zřejmě netáhnou zdaleka tak jako v minulosti zahraniční faktory, už proto, že se v podstatě setřel nebo v některých případech i otočil rozdíl mezi tempy růstu u nás a u ekonomik našich významných obchodních partnerů.

Nejprve však k odchylce. První odhad růstu HDP se od konsensu analytiků lišil o 0,3 procentního bodu k horšímu (od odhadu ČNB o 0,2 procentního bodu). To je u tohoto agregátu v podstatě bezvýznamná odchylka, už proto, že revize definitivních odhadů HDP mají často podobný rozměr. Zjednodušeně řečeno, „půlprocento u odhadu HDP - žádná míra“, a v tomto případě jde o flash.

Mnohem zajímavější je zřejmě první potvrzení toho, že česká ekonomika je schopna udržet si poměrně překvapivě vysoký a jednorázovými faktory mírně navýšený objem HDP z prvního kvartálu už patrně bez pomoci jednorázových „stimulantů“, a to je v druhém kvartálu spíše handikapována tím, že ke konci minulého roku došlo k předzásobení se tabákovými výrobky.

Nejzajímavější na posledním čísle je ale to, že česká ekonomika k meziročně velmi slušným růstům mezi 2 a 3 procenty už nepotřebuje „být táhnuta“ zahraničím. O tom svědčí například srovnání jejího výkonu v prvním a druhém čtvrtletí letošního a minulého roku s výkony jejích hlavních obchodních partnerů. Podíváme-li se třeba na srovnání s Německem a Slovenskem, ještě v loňském roce jsme za nimi výrazně zaostávali. Vůči Německu jsme při srovnání meziročních temp růstu v prvním i druhém kvartálu loňského roku vykázali o více než dva procentní body horší výkon naší ekonomiky, rozdíl vůči Slovensku osciloval kolem dvěma a půl procentního bodu. Letos je již situace podstatně jiná – jak z hlediska meziročních, tak mezičtvrtletních temp růstu rosteme rychleji než Německo, u Slovenska rosteme rychleji z hlediska meziročních temp, z hlediska mezičtvrtletních byl výsledek Slovenska v druhém kvartálu lepší, i konzervativně ale lze odhadnout, že v první polovině tohoto roku rosteme rychleji.

To samozřejmě neznamená, že naše vysoce exportně zaměřená ekonomika na zahraničí nezávisí. „Táhnuti“ ale ve smyslu tohoto slovesa být nemůžeme a nejsme. „Táhnout“ může jen ten, kdo je rychlejší. Doufejme tedy, že odhady alespoň mírného růstu v eurozóně se naplní a v budoucnu sice nebudeme táhnuti, ale také ne „brzděni“.