Tato postava sama nezastaví Putinův nátlak na Evropu, ani nesjednotí často velmi odlišné zájmy osmadvaceti evropských států. Po zklamání z britské baronky, která tuto pozici pět let zastávala, se však očekává, že by nový šéf unijní diplomacie měl být silnější postavou, která dokáže unijní zájmy koordinovat, například v oblasti sankcí a konkrétního postupu na Ukrajině a vůči agresivnímu Rusku. Tento člověk dalších pět let povede jednání evropských ministrů zahraničí a často bude jejich jménem jednat na nejvyšší světové úrovni.
Bezpečnost České republiky garantuje členství v NATO a v evropském společenství, které nás obklopuje. Nejsme ale jen diváky, jsme jedním z hráčů, kteří šéfa unijní diplomacie vybírají, mohou podporovat různé kandidáty a nakonec hlasují na mimořádném summitu pro konkrétní jména. Český premiér se už v červenci spíše překvapivě, ale správně postavil proti kandidátce většiny socialistů – mladé italské ministryni zahraničí, která je vůči Kremlu velmi vstřícná. Bohuslav Sobotka tehdy podpořil kandidáta pravicových lidovců – vůči Rusku nekompromisního polského ministra zahraničí, přestože sám patří k eurostraně sociálních demokratů.
Vzhledem k strategické důležitosti této volby by měla probíhat živá politická debata, koho chtějí koaliční strany a kdo je favoritem stran opozičních. Jak to tak u přístupu českých politiků k libovolně důležitým evropským tématům přímo ovlivňujících Česko bývá, realita je skutečně tristní.
Sněmovní ani senátní evropský výbor se k tomuto tématu nehodlá setkávat, aby vyslechl pozici vlády a na parlamentní půdě diskutoval volbu, která je pro nás upřímně důležitější než jedna česká komisařka. Premiér pouze na červencovém evropském výrobu řekl, že by chtěl kandidáta z našeho regionu a že je pro něj Polák Sikorski přijatelný.
Ani jedna z parlamentních stran k tomuto tématu nevydala za celé léto žádnou pozici, pouze TOP 09 kritizovala premiéra, že se před summitem nijak nevyjádřil a poukazovala na to, že v koalici evidentně neproběhlo žádné jednání na toto téma, což mimoděk ke konci července přiznal šéf poslaneckého klubu hnutí ANO.
- Která česká politická strana podporuje Italku Mogherini, která je kritizována za přílišnou náklonnost k Putinovi?
- Jak podporuje premiér polského ministra zahraničí Radka Sikorského, pokud je stále favoritem celé vlády?
- Pokud je ten zablokován evropskými socialisty pro své protiruské postoje, komu česká vláda dá hlas pak?
- Které z dalších diskutovaných jmen je pro Česko více a které méně přijatelné?
- Jak se vláda staví k bulharské kandidátce Georgievě? Koho Česko podporuje na pozici předsedy Evropské rady?
- Jednal premiér s opozicí o svém vyjednávání, když tato volba ovlivní Česko na dalších pět let?
Na žádnou z těchto otázek nemáme ani pár dní před samotným summitem odpověď.
Pokud chceme vidět, jak neexistující je česká politická debata o strategických zájmech v rámci EU, tak zde máme konkrétní příklad. Vina neleží jen na vedení koaličních stran že o tématu vůbec nehovoří, ale i na opozici, že současnou vládu netlačí k jasnému vyjádření své pozice. Čeští politici prostě zase jednou zapomněli, o čem se v Evropě intenzivně jedná.
Radko Hokovský je výkonným ředitelem think-tanku Evropské hodnoty
Jakub Janda je zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty
