Otázky pro českého premiéra před sobotním mimořádným summitem

Prozatím je rozhodnuto o šéfovi Evropské komise, jímž byl zvolen Jean-Claude Juncker. Předsedou Evropského parlamentu se již podruhé v řadě stal německý kandidát Martin Schulz. Na tiskové konferenci následující po mimořádném červencovém summitu současný předseda Evropské rady, Herman van Rompuy oznámil, že potřebuje více času na prodiskutování kandidátů a konzultaci jejich portfolií s hlavami jednotlivých členských států a vlád. Červnové řádné zasedání Evropské rady ho pověřilo nelehkým úkolem vyjednávání, ale některé členské státy, mezi nimi i Česká republika, se ani do poloviny července nebyly schopny dohodnout ani na svém kandidátovi, ani na portfoliu.

České vládě trvalo přesně 196 dní, než koaliční partneři 21. července schválili kandidaturu aktuální ministryně pro regionální rozvoj, Věry Jourové, na post komisařky téhož portfolia. Přestože ve prospěch české kandidátky hrají zejména její dlouholeté profesní zkušenosti, naopak problémy a korupční aféry České republiky v oblasti čerpání z evropských fondů mohou její cestu do Komise zkomplikovat. Funkci dosud vykonává rakouský politik Johanes Hahn, jenž se o stejný úřad bude ucházet znovu i letos, a není radno spoléhat na dosavadní zvyklosti, kdy se portfolio komisaře obvykle s každým funkčním obdobím mění. Proto ministerský předseda Bohuslav Sobotka věří, že by česká kandidátka mohla zastávat i post komisařky pro rezort dopravy a průmyslu a samotná Jourová pomýšlí i na post místopředsedkyně Komise. O svých profesních kvalitách by mohla Jourová přesvědčit předsedu Komise na setkání, které by se mělo uskutečnit ještě před mimořádným summitem, a její šance by mohly vzrůst i na základě toho, že se současný rakouský komisař pro regionální rozvoj po setkání s předsedou Komise nechal slyšet, že by zřejmě přijal i funkci komisaře pro dopravu či hospodářskou soutěž.

Předseda Evropské rady

Pozici předsedy Evropské rady zavedla Lisabonská smlouva, čímž omezila roli předsednictví členských států, které tak v šestiměsíčních intervalech předsedají už jen Radě ministrů. Předsedu ER dle článku 15 Lisabonské smlouvy volí kvalifikovaná většina v Evropské radě a to na období dva a půl roku s možností jednoho znovuzvolení. Současného předsedu summitů, Hermana Van Rompuye, bude potřeba nahradit od 1. prosince letošního roku.

Zdroj: http://tvnewsroom.consilium.europa.eu

Server European Voice spekuluje jako o možné kandidátce na pozici předsedkyně Evropské rady o dánské premiérce Helle Thorning-Schmidtové s tím, že pokud Juncker nebude schopen obsadit značnou část Komise ženami, ale do čelních pozic v EU (Vysoký představitel Unie a Předseda Evropské rady) se dostanou vlivné a schopné političky, bude jeho genderově nevyvážené složení Komise mnohem lépe akceptovatelné.

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a noví komisaři

Lisabonská smlouva zřídila post Vysokého představitele ke koordinaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, přispění k jejímu rozvoji a zároveň ke koordinaci jednání s Komisí, neboť Vysoký představitel Unie zastává i pozici místopředsedy Evropské komise. Funkční období Vysokého představitele je pětileté, shodné s funkčním obdobím Komise. Mandát Vysoké představitelky a místopředsedkyně Evropské komise Catherine Ashtonové vyprší spolu s mandátem Komise 31. října.

Jako o možné kandidátce na Vysokou představitelku se spekuluje o současné bulharské komisařce pro humanitární rozvoj Kristalině Georgievě, ačkoli není vyloučeno, že bude usilovat i o post v Komisi. Nahrazení Ashtonové Georgiovou však bude možné pouze v případě její podpory i ze strany Polska, jež chce tuto pozici obsadit svým ministrem zahraničí Radoslawem Sikorskim. Sikorski působí na postu ministra zahraničí již od roku 2007 a v předchozích vládách zastával funkci ministra obrany, což jej činí silným soupeřem v úsilí o mandát Vysokého představitele EU, nicméně nedávná aféra s odposlechy členů polské vlády nehraje příliš v jeho prospěch. Ve hře pak nadále zůstává také italská kandidátka Federica Mogherini, již italská vláda podporuje na post Vysoké představitelky EU i přes značně kritické hlasy z ostatních členských států kvůli jejímu příliš vstřícnému postoji vůči Rusku a nemnohým zkušenostem v zahraničních záležitostech. Lze tedy očekávat, že volba kandidáta na Vysokého představitele EU dále definuje i postoj EU k Rusku v souvislosti s eskalujícím konfliktem na Ukrajině.

Dalším kandidátem měl dle European Voice být finský premiér Jyrki Katainen, ten však v červenci prohlásil, že neočekává žádnou z těchto top pozic a naopak doufá, že získá ekonomicky zaměřené portfolio v Junckerově Komisi. O ekonomické či finanční portfolio se však hodlají ucházet i kandidáti z Estonska a Lotyšska, bývalí premiéři Andrus Ansip a Valdis Dombrovskis.

Mimořádné zasedání Evropské rady se koná 30. srpna. Zdroj: http://tvnewsroom.consilium.europa.eu

Co se týče kandidátů na komisaře a preferovaných portfolií, většina členských států se již oficiálně vyjádřila. Nicméně Junckerův požadavek na minimálně stejné nebo vyšší zastoupení žen, než jaké má současná Komise, se zdá být těžko uspokojitelný. Může se tak stát, že po Evropském parlamentu, jenž se může pochlubit rekordním zastoupením žen po letošních volbách, bude zastoupeno více žen mezi lídry členských států a vlád v Evropské radě, než bude konečný počet komisařek Evropské komise.

Přestože týden před mimořádným setkáním Evropské rady stále chybí čtyři oficiální nominace, začíná být čím dál zřejmější, že Junckerova Komise bude politicky konzervativní a genderově nevyrovnaná. Většina z  nominovaných je mužského pohlaví (19 mužů a jen 4 ženy) a 14 kandidátů na komisaře pochází z pravého středu. Slovinsko ponechalo na Junckerovi rozhodnutí o výběru komisaře ze seznamu tří kandidátů, z nichž dvě jsou ženy. Jedná se o bývalou slovinskou premiérku Alenku Bartušek, jejíž kontroverzní nominace budí v zemi bouřlivé reakce, současnou europoslankyni Tanju Fajon a třetím kandidátem má být končící ministr zahraničí Karl Erjavec.

Dále se očekává, že i Dánsko oficiálně předloží jméno ženské kandidátky. Nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňovány ministryně vzdělávání Christine Antorini a současná komisařka pro životní prostředí Connie Hedegaard. Švédsko potvrdilo, že jejich současná komisařka Cecilia Malström bude usilovat o další mandát v Evropské komisi, ale z Belgie oficiální nominace zatím nezazněla, ačkoli se očekává, že by to mohla být také žena. Podobně ani Nizozemsko zatím oficiálně nenominovalo žádného kandidáta do Evropské komise, nicméně se hodně skloňuje jméno nizozemského ministra financí a předsedy Eurogroup Jeroena Dijsselbloema.

Jean-Claude Juncker se dále může pokusit vyvážit Komisi genderově i v nepolitických funkcích, které se přímo netýkají mandátů samotných komisařů. Podle Junckerovy mluvčí Natashy Bertraudové má určité šance na obnovení současného mandátu i další žena profesorka Anne Gloverová, aktuálně hlavní vědecká poradkyně Barrosovy Komise.

Otázky pro premiéra

1. O jaká portfolia bude Česko usilovat v případě, že Věra Jourová nepřesvědčí předsedu Komise a Evropský parlament o svých kvalitách na komisařku pro regionální rozvoj?
2. Kterého z doposud zvažovaných kandidátů by Česká republika viděla nejraději na postu Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku?
3. Kteří z diskutovaných kandidátů – Radoslaw Sikorski, Federica Mogherini, Kristalina Georgieva a případně další – jsou pro Českou republiku více a kteří méně přijatelní?
4. Koho podpoří Česká republika v diskusích o obsazení pozice předsedy Evropské rady?
5. Přistoupí český premiér na diskutovanou dohodu - Italka Morgherini jako šéfka unijní diplomacie a Polák Tusk na pozici Stálého předsedu Evropské rady?
6. Co český premiér dělal v předchozích týdnech pro to, aby se šéfkou unijní diplomacie nestala italská minitryně zahraničí, pokud sdílí názor, že její nezkušenost a evidentní proruský profil jde proti českým zájmům?
7. Jak českou pozici ovlivní to, že na středečním jednání vlády "nepadl jasný vyhraněný názor nebo doporučení pro jednoho z kandidátů," jak na tiskové konferenci tvrdil ministr Chládek?

Jitka Hofbauerová je externí spolupracovnicí think-tanku Evropské hodnoty.